Instalatér z Tuchlovic

Docela fajn film, který ukazuje, že Jakub Kohák hrát umí a když má roli, co mu sedí na tělo, tak člověk skoro i zapomene na to, že posledních pár let na něj Kohák vyskočí pomalu i ze sklenice kyselejch okurek. Připadá mi, jako kdyby na tenhle film neměl Vorel moc prachů a přesto ho chtěl natočit, výprava je spíš malá, než velká a počet neherců v hlavních rolích je možná až moc velký (jak se vyrovnat se zlými kritiky? Obsadit jim příbuzenstvo do filmu!) a scénář docela jalový - chybí tu nějaká pořádná katarze a konec je takový... Až moc slunečný? ... Snad jen postava bratra, který je, jako správný měšťák, hajzl, co myslí jen na prachy a jeho děti s***ou nebohému Kohákovi do prázdných toaletních mís, co má v dílně si tu mohli odpustit, je to docela trapné a jednoznačně nejzbytečnější část filmu. (29.01.2018)

Poslední dobou se nám s vesnickými komediemi roztrhl pytel. Nevím co režiséry na tom tématu toliko zajímá, snad jakási lacinost. Lacinost a zdánlivá jednoduchost v tvorbě jakýchsi karikatur lidiček z venkova, pachtících se se svými osudy. Jenže to je chyba lávky a proto také nejedna z komedií tvrdě pohořela. Samozřejmě se bavím o hodnotitelném typu filmů, nikoliv o Babovřeskách a spol... Vorel když něco točí, tak ví o čem točí. Nemá potřebu zesměšňovat a i když jsem se u filmu nad tím vesnickým prostředím občas musel upřímně usmát, hlavní hrdina mi k smíchu nepřipadal ani na chviličku. A tady asi začíná to nízké hodnocení tohoto filmu. Když tam hraje Jakub Kohák, známý to ( a většinou i velmi vtipný a pohotový) srandista, musí být přeci film pěkná prča, řekl si asi někdo. A ejhle. Ona není. Vorel šel na látku jinak a já měl chvilku pocit, že vlastně koukám na takovou českou verzi románu Na plechárně. Vorel až Steinbeckovsky se stejným zaujetím a sympatiemi vykresluje hlavního hrdinu takovým jakým je (ač je to looser a pod hrdinou si představíme hnedle někoho jiného) a i když tomuto hrdinovi osud nerozdal zrovna ty nejlepší karty, získá mu Tomáš Vorel u diváka nakonec sympatie a respekt. A to se v našich vodách nevídá, natočit něco takhle čistě civilně je totiž strašně těžké a já tohle počítám! Sice to není na úplně čisté 4, ale za to nízké hodnocení a nepochopení musím filmu krapet pomoci. Žánrově bych to také neřadil mezi čistokrevné komedie (což samo o sobě filmu škodí) a přidal bych tam - drama. Jakub Kohák stejně jako v Teorii tygra podal s přehledem skvělý herecký výkon, byť by se někomu mohlo zdát, že moc nehrál. Dávám tedy za 4 sifony a jsem moc rád, že ještě někdo umí filmy z vesnice točit. * * * * (18.04.2017)

Kvůli zdejšímu nelichotivému hodnocení jsem nic zázračného ani nečekal. Byl jsem prostě jen zvědavý na Koháka. Po zhlédnutí jsem velmi příjemně překvapen. Příjemná komedie o instalatérovi, kterému nedělají problém žádné trubky, až na ty lidské. Dost mě pobavil výběr hereček. Nevěřil jsem, že se u nás něco tak ošklivého dalo najít. Film skvěle funguje v jednotlivých scénkách, které dokážou být občas velmi vtipné. Jako celek to celé malinko skřípe. V druhém poločase už trošku lapá po dechu, takže ze sebe ty 4 hvězdy asi nevytlačím. Na každý pád se jedná o Vorlův nejlepší film. To je dost, že konečně vylétl z hnízda. Film působí neskutečně českým dojmem. Nechybí v něm hospoda, domácí násilí a ani rasismem se zrovna nešetří. (20.03.2017)

Tomáš Vorel je prostě svůj. Jiným režisérům by se snadno daly vyčítat vtipy na úrovni čtvrté cenové nebo dějová předvídatelnost, ale u Tomáše Vorla to prostě nejde, protože to tak nějak patří k jeho poetice. Oceňuji, že po celou svou kariéru zůstává věrný svému stylu, který vychází z divadelních kořenů Pražské pětky, zároveň se od nich už trochu vzdálil, je nepodbízivý, ale zároveň divácky přístupný. Už jsem viděl originálnější, ale i trapnější Vorlovy filmy než je Instalatér z Tuchlovic, tady to byl takový vesnický kaleidoskop (ale jiný než v režisérově lesní trilogii) viděný typickou vorlovskou optikou, ve kterém byl kupodivu k přežití i Jakub Kohák. Pokud máme v české kinematografii domácí ekvivalent legendárního francouzského outsidera (myšleno nezařaditelného tvůrce) Jeana-Pierrea Mockyho, je to Tomáš Vorel. (21.08.2022)

Není to špatné, ale buď měl Vorel přitlačit na dramatickou rovinu a komediii ponechat jen na bázi prvků, anebo to udělat naopak. Takhle film přešlapoval napůl cesty, aby se místy jen nerozhodně nakláněl na tu či onu stranu. Po herecké stránce solidní a byť Koháka příliš nemusím, pokud tedy zrovna nechytá za Houslice, tak tady mi seděl. Holubová pak zahrála to co měla a zamrzí málo využitá dvojice Budař-Čtvrtníček. Lepší průměr, který vidím jako lehce promrhanou příležitost. 60% (19.03.2017)