Instalatér z Tuchlovic

"Dneska, Květuš, ti to sluší ... částečně." Trvalo to hodinu a dvacet pět minut, ale slovy zabrzděného Luboše jsem se u toho nudil minimálně hodinu a čtyřicet dva minut. A to je sedmnáct minut rozdílu, jenže kde to mám reklamovat? Asi to nechám být, protože jedna hvězda je za all inclusive dovolenou u rybníka a ta druhá za představu, že bych se s Lubošem, Pepou a Radkem díval na fotbal. To by mě asi bavilo. Částečně. Když už Tuchlovice porazili tu Hostouň, tak to je pak v hospodě každý Mourinho. (18.05.2017)

Ale jo, dá sa. Kohák sice není kdovíjaký démon, ale jeho prosťáček sázející suché hlášky má úspěch. Film si pro sebe berou Budař se Čtvrtníčkem, kteří mu dávají šťávu. Jinak se jedná o pozvolnou poetiku hrající na dramatickou notičku zasazenou do buranského prostředí, který bohužel, stále aktuální jest. Vorlův slušný počin, kterým si po šeredné Vejšce napravil reputaci (29.01.2018)

Tuzemské snímky přešlapují na místě. Dílčí scény často nedávají smysl, nikam nesměřují, nijak negradují. Často nám (už otravně) tlačí smutné lidi ve smutných situacích. Většinou to jsou podivíni, zoufalci, obyčejní lidé, kteří nemají ambice posunout se o stupínek nahoru. Tenhle starý mládenec moc nepřijímá realitu, jen opravuje lidem ucpané záchody a nefungující kotle, oni se mu vypláčou, jak to mají těžký, on jim vše odkývá, shrábne pár stovek a mizí za další šichtou. Tu a tam mu maminka zkusí dohodit nějakou mašinu, on však raději fotbal a pivečko s kamarády. Tomáš Vorel znovu prchl na venkov, naštěstí se vykašlal na nějaké extrémy a zaplnil své dítko uvěřitelnými postavami (a výbornými ve vedlejších rolích – Budař či Čtvrtníček), které nám nemusejí být sympatické, ale prostě jsou z masa a kostí. A to je možná ta největší výhra. Horší je to se samotným dějem, který je (u nás už je to běžné) nijaký. Bez zastřešující dějové linky to jaksi neladí. Vyhýbá se konfliktům, vypráví tak nějak nevzrušivě. Zápletka se objeví až ke konci, kdy se Petře Špalkové objeví u oka monokl. Jinak více či méně zajímavé epizodky. Velmi slušný Jakub Kohák mi nevadil. Já jen prostě na tuzemských snímcích docela hodně nemám rád omílání toho, že je v pořádku být průměrný až podprůměrný a nikterak se nepokoušet o změnu. (17.02.2018)

Původně jsem se na film vůbec dívat nechtěl, pak jsem své rozhodnutí přehodnotil a nechal jsem se tak připravit o hodinu a půl života nebo něčeho podobného. Očekával jsem prvoplánovou trapnou komedii, postupně mi ale došlo, že sleduji hlubokomyslné sociální drama, na které intelektuálně nemám. Děj nemohu hodnotit, protože na mé kopii chyběl, nezasmál jsem se ani jednou, místo toho jsem se nudil a podivně styděl, aniž bych věděl proč. Doufám, že tento tvůrčí tým už peníze na další tvorbu nesežene, ale už teď vím, že doufám marně. (16.06.2017)

Za vesnici a jediný střízlivý výkon v celém filmu, pro mne překvapivě Evy Holubové v roli maminky (která říká spoustu z reálu odchytaných hlášek - moje tchyně třeba taky o svém jídle pořád říká, že se nepovedlo, i když je dobré), dám jednu hvězdu. Jako jo, já vím, co chtěl Vorel říct, ano, má to asi být spíše pohádka, ale boha jeho, proč tak amatérsky? Některé dialogy byly jak ze cvičení prvního ročníku FAMU („Tos měl říkat dřív, teď už ti to nevěřím!“ - tohle se parodovalo už před pětadvaceti lety.). A celá postava, kterou hraje Kohák, je úplně špatně uchopená - chová se celou dobu jako mentál, vždycky někam přijde, někdo mu řekne, co se stalo, a on se tváří udiveně; z nabídky žlutého trička si myslí, že po ně jede vietnamská prodavačka; na dovolenou jede v nemožném oblečení na den k místnímu jezeru... a přitom takového magora pořád někdo považuje za kamaráda, aniž by mu něco řekl, lidé s ním mluví ne jako s pošukem, ale normálním člověkem, a on občas dokonce překvapivě normálně reaguje. Bohatě by přece stačilo, kdyby byl divný jen trošičku, ale jinak mu to myslelo, proč to hned hnát do extrému? A nevím, jestli by neměly zasáhnout feministky, protože ženy jsou zde vykresleny buď jako sexuchtivé prasnice s divným smíchem, nebo domácí puťky. které rády vaří svému debilnímu manžílkovi, ať je debilní svou násilnou povahou, nebo celkovou povahou. Ale jak se zpívá v závěrečné písničce, hlavně že je milý a hodný. Ach jo, takových milých a hodných chlapců jsou všude plné bordely, protože s takovými chtějí holky v reálu jen kamarádit. Navíc sem Vorel zase cpe ta svoje slušňácká moudra o českém rasismu a předsudky o hodných cikánech... Ani vtipy to nedokáže vypointovat - pořád jsem čekal, jaká řachanda bude to s tím hovínkem - a ona tam jen holčička řekne: Jé, hovínko. Ha ha ha. Obecně všechny postavy (až na matku) se zde chovají jako idioti a nesvéprávní jedinci. A protože vesnické prostředí znám moc dobře, vím, že to není pravda. Možná si v Praze myslí, že za Prahou v těch kutloších se rodí díky incestním vztahům degenerované děti, ale je to jen hoax. Vůbec jsem nepochopil, proč tam má paní Rozkošná jakožto tragická neherečka tak velkou roli. Jinak, milé děti, být ten film realistický, tak o našeho instalatéra si nikdo ani kolo neopře, nějaká Špalková by o něho ani cípem kabátu nezavadila, brácha by mu ten barák sebral a poslal ho do ústavu, a byl by konec. Brrr, to byl ale pitomý film. (19.09.2018)