• troufalka
    *****

    Stejně jako v Dívce ze sirkárny či v Ariel se Aki Kaurismäki zaměřil na periferii. Hlavní hrdinové nejsou hvězdy se zářivými úsměvy, nedočkáme se žádných větších emocí, všechno se děje v duchu umírněnosti, převládá strohost a šeď. Přesto není příběh pouze depresivní, pod odpakdy a špínou se napovrch dostává naděje.(20.9.2017)

  • dr.horrible
    ****

    Tento Kaurismäki ma (ako jeden z mála) úplne nechytil.Z časti je to aj moja chyba - tie filmy bývajú hodne pocitové a ja som asi nebol naladený na správnej vlne (tesne po dopozeraní Argentovej Suspírie).A nechcem mu jeho kvality nejako uberať,ale na takých Leningradských kovbojov,alebo Pidä huivista kiinni Tatjana sa pobavím vždy,aj keby som ich pozeral trikrát po sebe a toto je proste o niečo menej príjemné.Takže skryté kvality,ktoré som pri sledovaní neobjavil hladať nemienim a dám tam rovno tie štyri hviezdy,ktoré si to aj tak bez diskusie zaslúži.Ale guilty pleasure sa tentokrát nekoná(30.1.2013)

  • rawen
    *****

    Těžko tento film k něčemu jinému přirovnat - je v tom šeď, šeď, porážka, šeď, ztuhlost, křeč, samota, odevzdanost a malá špetka romantiky, která v tom všem vyčnívá jako klenot. Je to snad tím kontrastem, ale člověk nakonec snad začne i věřit na lásku. Bravo. PS: a komedie to rozhodně není.. 9/10(12.1.2007)

  • Marigold
    ****

    Lovestory z dvorku na popelnice. Nejlepší na Stínech v ráji je Kaurismäkiho kontinuální ironizování náležitostí žánru a absolutní rezignace na silné emoce. Jak Outinenová, tak Pellonpää mluví především očima. Humor je tu něco absolutně nenuceného, co se vlastně dá snadno přehlédnout, protože to vyplývá se souhry mnoha složek. V tom je Kaurismäki jedinečně rafinovaný - i když pracuje s jednoduchými prostředky, právě jejich souzvuk (a konfrontace s očekáváními) dá dohromady okouzlující směsici nadsázky, naivity, lakonického mračení, sociální kritiky a šestákové romantiky. Pozoruhodné je i to, jak sevřeně, "male" a útulně tenhle dvoreček působí, i když si pohrává se zcela archetypálními příběhy o nenaplněné lásce a útěku před existenční šedí. Láska prostě kvete všude, i v kontejneru. Kaurismäki objevil její vůni uprostřed zápachu hnijících odpadků.(3.10.2011)

  • lena60
    *****

    Únik před bezútěšnou samotou spojí životy dvou outsiderů, prodavačky Ilony a popeláře Nikandera. Jediné zbytečné slovo z jejich úst neuslyšíme. Stručné, úsečné dialogy jsou pro snímek charakteristické. Snad právě pro tu absenci "velkých" slov jsem byla filmem fascinována. Mluvit není třeba. Důležité je cítit a třeba se umět v pravý čas odhodlat k činu...(7.12.2008)

  • - Filmovalo se ve finských městech Helsinky, Tampere, Turku a Jyväskylä. (Cheeker)

  • - Film vyhrál v roce 1987 ocenění na Jussi Awards za nejlepší film. (Zdroj: ČSFD.cz)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace