Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska mezi odpadky a pokladnou v krásné finské romanci z nepřikrášleného světa. Milostný příběh popeláře Nikandera a pokladní Ilony zasazený do chladné a drsné obrazové kulisy zcela postrádá pro romantické a milostné filmy typickou vizuální krásu. Vykresluje malé každodenní radosti a starosti dvou zamilovaných lidí a je prvním (zdaleka ne však posledním) Kaurismäkiho filmem, ve kterém vystupuje herečka Kati Outinenová. (Česká televize)

(více)

Recenze (54)

misterz 

všechny recenze uživatele

Na prvý pohľad možno trocha jednoduchší milostný príbeh, no páčilo sa mi, ako tu autor narába s prostredím. Je tu krásne ukázané, aký dopad na atmosféru môže mať exteriér. Ale je tu toho omnoho viac. V neposlednom rade si tu možno všimnúť napríklad šikovne vloženú satiru na vyložene gýčové romantické situácie a ich prekrútenie do akejsi absurdnej srandy. A tá ma bavila najviac. Nadpriemer. 75/100 ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Lovestory z dvorku na popelnice. Nejlepší na Stínech v ráji je Kaurismäkiho kontinuální ironizování náležitostí žánru a absolutní rezignace na silné emoce. Jak Outinenová, tak Pellonpää mluví především očima. Humor je tu něco absolutně nenuceného, co se vlastně dá snadno přehlédnout, protože to vyplývá se souhry mnoha složek. V tom je Kaurismäki jedinečně rafinovaný - i když pracuje s jednoduchými prostředky, právě jejich souzvuk (a konfrontace s očekáváními) dá dohromady okouzlující směsici nadsázky, naivity, lakonického mračení, sociální kritiky a šestákové romantiky. Pozoruhodné je i to, jak sevřeně, "male" a útulně tenhle dvoreček působí, i když si pohrává se zcela archetypálními příběhy o nenaplněné lásce a útěku před existenční šedí. Láska prostě kvete všude, i v kontejneru. Kaurismäki objevil její vůni uprostřed zápachu hnijících odpadků. ()

Reklama

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Tento Kaurismäki ma (ako jeden zmála) úplne nechytil. Z časti je to aj moja chyba - tie filmy bývajú hodne pocitové a ja som asi nebol naladený na správnej vlne (tesne po dopozeraní Suspírie). A nechcem mu jeho kvality nejako uberať, ale na takých Leningradských kovbojov, alebo Pidä huivista kiinni Tatjana sa pobavím vždy, aj keby som ich pozeral trikrát po sebe a toto je proste o niečo menej príjemné. Takže skryté kvality, ktoré som pri sledovaní neobjavil hladať nemienim a dám tam rovno tie štyri hviezdy, ktoré si to aj tak bez diskusie zaslúži. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Stíny v ráji by se daly charakterizovat jako "proletářská romance" - kdyby to ovšem byla pravda. Rozhodně nejde o film o opětované lásce a označit snímek za romanci znamená buď nechápat pravidla žánru, nebo to, co se mezi ústřední dvojicí odehrává. Mám pocit, že ani sám režisér neměl jasno v tom, jaké hrdiny stvořil a kam jejich vztah směřuje. Nikander je trouba, ve vztazích nezkušený a nemotorný. Kaurismäki podobný typ později dotáhl do absurdity se Stínech soumraku. Ilona má ke vztahům velmi praktický přístup a v žádné fázi jejího "stýkání" s Nikanderem se nedostala do stavu zamilovanosti. Na začátku stála touha si užít, později pragmatický příklon k tomu, kdo jí mohl a chtěl nabídnout víc. Milenec ze střední třídy by společenský status Ilony narozdíl od bezelstného manipulovatelného Nikandera nezměnil. Závěrečnou scénu proto nelze vnímat jako tradiční happyend, minimálně pro Nikandera určitě ne. Kaurismäki se vždycky vyznačoval úspornými dialogy. Buď mu nešly, nebo je nedoceňoval. Tady dialogový minimalismus spojený s "naivním" herectvím, které režisér od svých herců tradičně vyžaduje, vede až k tomu, že postavy vystupují tak trochu retardovaně nebo aspoň dočasně "mimo". I ty nekonečné ohníčky cigaret (kouří takřka všichni a takřka všude, podobně jako v raných Fassbinderových filmech) dnes působí podivně nepřirozeně. Snímek řadím k těm Kaurismäkiho pracem, které mě nenadchly, ale ani neznechutily, a 55 % celkového dojmu považuji za adekvátní nadílku. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Stejně jako v Dívce ze sirkárny či v Ariel se Aki Kaurismäki zaměřil na periferii. Hlavní hrdinové nejsou hvězdy se zářivými úsměvy, nedočkáme se žádných větších emocí, všechno se děje v duchu umírněnosti, převládá strohost a šeď. Přesto není příběh pouze depresivní, pod odpakdy a špínou se napovrch dostává naděje. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Film vyhrál v roce 1987 ocenění na Jussi Awards za nejlepší film. (ČSFD)
  • Filmovalo se ve finských městech Helsinky, Tampere, Turku a Jyväskylä. (Cheeker)

Související novinky

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

12.02.2018

Únorové a březnové pondělky budou v kině Dlabačov ve znamení filmů od finského režiséra, jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových tvůrců Akiho Kaurismäkiho. Těšit se můžete na jeho režijní…

Reklama

Reklama