Stíny v ráji

Stíny v ráji, hned třetí Kaurismäkiho film je snad i jeho nejlepší a nejtypičtější. (Paradoxně jsem ho viděl až jako úplně poslední, ale o to víc jsem si ho vychutnal.) Geniální romance popeláře Mattiho Pellonpää (snad jeho nejlepší role) a pokladní Kati Outinen (její první role u Kaurismäkiho!) v ponurých Helsinkách nemá jedinou chybu. Najdete tu snad úplně všechno z Kaurismäkiho klasického stylu. (16.05.2009)

Käurismakiho sociální variace na žánr westernu. Lehce bezvýchodný film, kterému ovšem neschází vtip (i když je někdy těžké ho docenit). Nikander je eastwoodovsky malomluvný hrdina, který prakticky nemění svůj výraz. Komu by nestačilo tohle, může si všimnout, že film, který promítají v místním kině není nic menšího než Leoneho Hodný, zlý a ošklivý. Nikander si vlastně evolučně projde všemi třemi fázemi. Zpočátku je hodný nesmělý ňouma, který se nechá vláčet životem. V průběhu filmu je nazván "ošklivým", což je ale jen odrazový můstek k tomu, aby vzal osud do vlastních rukou a stal se zlým (ve smyslu tvrdým a rozhodným). Závěrečný odjezd do Estonska sice není žádným happy endem, ale jde na něm pěkně ilustrovat hrdinovu transformaci. V zásadě jednoduchý realistický příběh, jak se na první pohled Stíny v ráji jeví, můžeme na tomhle půdorysu označit i jako náročný film pro fajnšmekry. Je na každém, co si z toho vezme. (03.08.2011)

Môj piaty pokus zistiť, čo ostatní užívatelia na filmoch Kaurismäkiho vidia. A opäť neúspešný. Nedokázal som nájsť autorov zámer v tom, že ukazuje čudných ľudí, ktorí vedú čudné dialógy a žijú čudné životy. A okrem toho hovoria čudnou rečou :-). Neprehliadnuteľný bol aj kapitálový podiel tabakových koncernov na rozpočte filmu. Je veľmi pravdepodobné, že sa týmto pokusom rozlúčim s Kaurismäkiho tvorbou a prijmem myšlienku, že s niektorí tvorcovia tvoria pre iných divákov. (04.08.2020)

Stejně jako v Dívce ze sirkárny či v Ariel se Aki Kaurismäki zaměřil na periferii. Hlavní hrdinové nejsou hvězdy se zářivými úsměvy, nedočkáme se žádných větších emocí, všechno se děje v duchu umírněnosti, převládá strohost a šeď. Přesto není příběh pouze depresivní, pod odpakdy a špínou se napovrch dostává naděje. (20.09.2017)

Kaurismäki je stále režisér, ktorý je pre mňa zaujímavý tým ako rozpráva príbeh, to aké postavičky v tých príbehoch vystupujú a tiež že sa snaži vo všednosti nájsť niečo nevšedné. Ale stále mi tam niečo chýba k tomu aby som padol na zadok, alebo si v duchu povedal, že som sa pozeral na super film. Shadows in paradise je malou urban romancou, na ktorú sa veľmi dobre pozerá. Netlačí sa tu na emócie a film sa nevyznačuje ani pôsobivým vizuálom. Ale aj napriek tomu je na ňom niečo strašne zaujímavé. Osobne začínam byť veľký fanúšik Mattiho Pellonpää, ktorého hustý mustache vytvára jednu bizarnú a sympatickú postavičku. Inak príbeh smetiara a predavačky tak ako by som si ho predstavoval. (11.04.2014)