V přístavu

Kazanova variace na neorealistické téma, pohybující se na pomezí realismu a idealismu (neskrývavě melodramatické finále), není ikonicky padesátkovým filmem jenom svým socio-kritickým příběhem (pro jehož docenění je dobré znát neslavnou úlohu Schulberga a Kazana v McCarthyho protikomunistickém tažení). V přístavu dobu svého vzniku nejintenzivněji připomíná hereckými výkony. Kvůli pojmu „method acting“ nemusíte listovat tlustými knihami o historii filmu. Stačí sledovat, v jedné učebnicové scéně vedle další, jak Brando hraje. Koncentrovaně, přitom s lehkostí. S býčí zarputilostí a femininní senzitivitou zároveň. Právě citlivost dělá z Terryho pozoruhodně ambivalentní postavu. Na jednu stranu ho oslabuje, na straně druhé je díky ní v očích mužů navenek silnějších, ale vnitřně slabších, mravní autoritou hodnou následování. Obě složky protagonistovy osobnosti se nikdy neruší. Díky Brandovi jsou v dokonalém souladu. Málokdy od té doby bylo možné vidět podobně souznění herce s jeho postavou. 85% Zajímavé komentáře: GilEstel , swed (27.12.2013)

Možná jsem jednodušší, možná jsem se na tento film díval ve špatném rozpoložení, možná mi něco (nebo všechno?) uniklo... Bohužel za svou osobu musím konstatovat, že oslavovaný film V přístavu mi nijak úžasný nepřipadá a už vůbec mi nepřipadá jako oscarový megahit. Vlastně jsem dlouho váhal, zda mu vůbec dát ty tři hvězdičky. Nakonec jsem mu je dal hlavně za ta velká jména, která se na jeho vzniku podílela. Snad nejvíce ze všeho mě zklamal scénář, který byl podle mě napsán zmatečně, přisuzuje postavám nevěrohodné charaktery, nutí je chovat se občas ne zcela logicky a říkat repliky, jež do daných situací pasují jen velmi kostrbatě. Ale když tady vidím, že skoro všichni tomuhle filmu dali vysoká hodnocení, tak si říkám, že asi bude fakt chyba ve mně... (13.04.2004)

Reziser Elia Kazan /Na Vychod od Raje, Divoka Reka, Tramvaj do stanice Touha/ natocil vyborny film o spinavych praktikach prijimania zamestnancov v akomsi pristavnom meste. Skvostne herecke vykony, Brando bol herec par Excelance, ale tesne mu na paty slape vyborny Rod Steiger /In the Heat of the Night - po Brandovi moj dalsi oblubeny herec starej generacie/. K tomu este perfektne dialogy a vyborne vystihnuta atmosfera pristavneho mestecka : 89 % (07.01.2017)

Výborné drama a ve své době něco mimořádně převratné už jen způsobem Marlonova hraní a odvážnou ukázkou násilí. Drama které není černé a bílé, ale šedé.....Drama, které se nesnaží o nějaké veliké inelektuální poselství, ale spíš o ukázku reality a lidského strachu, který v mezních situacích rodí hrdiny, kteří však nemají vlastnosti supermanů, kteří mají a dělají chyby a někdy neví, na jaké straně barikády by vlastně měli být...... (16.08.2010)

Měl jsem za to, že V přístavu je drama jednoho muže, který "mohl někým být". Ale rozhodně mě nenapadlo, že se závěr filmu promění v naivní levicovou báchorku o těch hodných dole, a těch zlých nahoře. Ono to vůbec celé působí dojmem, jako kdyby si Kazan zpytoval svědomí za tu slavnou bonzáckou aféru. Zde je výpověď Terryho Malloye brána jako statečný čin, díky kterému padne prohnilá, zkorumpovaná garnitura ovládající odbory a utlačovaní dělníci budou zase moci volně dýchat. Neříkám, že je to špatně, paralela s Kazanem samotným tomu ale dodává jiný rozměr. Nicméně po formální stránce film nepůsobí ani trochu zastarale, možná jenom ta burácivá Bernsteinova hudba mohla být o něco civilnější. A Brando, nejlepší herec své generace, podává další ze svých jedinečných výkonů, v Tramvaji do stanice Touha byl ale ještě o něco lepší. Oscara za hlavní herecký výkon měl dostat právě tehdy. (24.08.2010)