V přístavu

Uznávam, že v On the waterfront podal Marlon Brando uspokojivý výkon, téma je klišovitá (čo by sa dalo prekúsnuť, veď treba brať ohľad i na rok vzniku), ale podobne ako pár kúskov, čo som videla od Kazana skôr (East of Eden, A Streetcar Named Desire), ma film viac-menej nudil. (07.02.2009)

Klíčový snímek pro pozdější směrování americké kinematografie. V 50. letech se Hollywood, otřesený pozvolným úpadkem studiového systému a politickým honem na čarodějnice, znovu snažil přilákat diváky a za pomoci velkolepých spektáklů a nových technik (barva, širokoúhlý film, 3D…) bojovat s televizí. Tento krok byl na začátku úspěšný, ale postupně se ukázalo, že ne každý velkorozpočtový film znamená finanční návratnost. Šance se proto chopili "nezávislí", kteří sázeli na realističnost a přiblížení se publiku. Kazan, jemuž trvalo poměrně dlouho scénář prosadit, byl jedním z prvních, kteří naplno využili potenciál "obyčejného filmu". Jeho snímek, podpořený neurotickým výkonem Marlona Branda, nastartoval trend, který pokračoval po následující čtvrt století (respektive do konce "Nového Hollywoodu") a dodnes neztratil nic ze své přesvědčivosti. 10/10 (25.05.2010)

Herecky vykon Branda je nejsilnejsi strankou filmu. Brando zde ztvarnil na prvni pohled decentne zaostaleho ex-boxera na rozhrani, kteremu je jasne receno co delat ma a co by delat nemel. Bohuzel [pro sveho bratra charlieho] si uvedomi, ze by mel udelat to co chce, cemu opravdu veri. Takze pote co se postavi svemu svedomi mu zbyva uz jen postavit se nekolika tem padouchum. No a pak se jeste postavit. Ve filmu take zazni pamatny Marlonuv proslov "It wasn't him, Charley, it was you..." ktery pozdeji pouzil Scorsese v Zuricim bykovi (23.08.2005)

Sociální drama z přístavních doků tehdejšího New Jersey, kde se vykořisťovaní dělníci bojí postavit na odpor odborářské mafii. Brando stojí v čele kvalitního hereckého obsazení, v roli bývalého boxéra a současného "protekčního pracanta", který řeší zcela zásadní morální dilema. Od křiváckého úvodu, přes milostný střed až po hrdinsky vyhrocený závěr je to poctivý a zaujímavý biják. (25.08.2011)

Fair play. Vzpoura v docích. Nikdo a nic nesrazí pravdu na kolena. Pohodlná lhostejnost bossů vlastní diplomacie. Heroické kárání kasty chlebodárců. Osamělý válečník Marlon Brando zakotvil v přístavu, ve kterém nezůstane kámen na kameni. Otřesy námezdních dělníků - sluhů libovůle vykutálených hlavounů. Pošetilost šmelinářů ve špeluňce úšklebků. Rytíř i "chuligán" v kostkované košili Marlon Brando to má na háku. Utvrzuje svůj post nenapodobitelného rytce herecké dominance, ve které se slučují veškeré odstíny charakteru krve, potu a slz. Povolává do zbraně jemné mrholení charakterových proměnných. Vysvléká se z pozice nedotčenosti, zadumanosti, outlocitných zvyklostí, plahočení, frustrace, do pozice rozhněvaného muže, zaníceného nebojsy, ranaře s nebezpečnou rychlostí, který vypálí rybník nekalých praktik mafiánských padouchů. Správný chlap vyvolávající, i přes fyzickou bolest, poplach cti, pravdomluvnosti a práv na slušnost. Vzpružení zbytků sil závěrečného maratonu. Odvážný krok za krokem s davem za zády. Vrátka minulosti navždy sťala chapadla zkorumpované a nelibé oddanosti absolutna šejdířů. Důstojné bytí, zlepšení podmínek férovosti na úkor omezeného a bezpáteřního skrblictví. Ševelící přístavní ruch, uliční sirény, odřeniny periférie, mlhavý chlad, řinčivý hudební podkres - to vše se noří a odráží ve tváři zk(o)ušeného Marlona Branda. (22.10.2014)