Skleněný

Red Pill: The Movie. Tipuju, že tu máme nový oblíbený film Jordana Petersona. Nejdřív jsem myslel, že je zásadní chyba, že film věnuje tolik pozornosti motivu "Není to vše jen psychická nemoc?", když zároveň ukazuje divákovi věci, po kterých si to nemůže myslet (je to asi tak otravné, jako kdyby teď někdo natočil Marvelovku, ve které by někdo Thorovi vysvětloval, že ve skutečnosti nemá žádné superschopnosti, a tvůrci doufali, že to divákovi zamotá hlavu). Pak mi došlo, že právě v tom spočívá ten vtip - jde v podstatě o dvouhodinové kňourání. "Svět není schopný docenit moje úžasné schopnosti, které jsou přitom tak očividné, a místo abych stál na vrcholu společnosti, jsem nucený vzdávat se svojí výjimečnosti. Je potřeba rozbít okovy průměru, neposlouchat lidi, co mi tvrdí, že jsem normální člověk, a vzít si, co mi patří!" Myslím, že díky tomu má Skleněný celkem potenciál mluvit hodně ukřivděným géniům Shyamalanova ražení od srdíčka. To je ale jen začátek problémů. Směšné je to nonstop, zábavné až poslední půl hodinu. Zpočátku jsem byl celkem ochotný připustit nulovou návaznost na jakkoliv uchopitelnou logiku či psychologii (mám rád, když si filmy budují svůj svět s jinými pravidly pravděpodobnosti a kauzality), ale všechno má svoji hranici - konkrétně tu, že mě to musí zaujmout. A dekonstrukce komiksu už je takový mainstream, že se z toho na zadek neposadím a každý nesmysl si nenechám vysvětlit jako reakci na něco, co se v komiksech běžně děje. Když sleduju blbý film, tak fakt potřebuju slyšet lepší důvod než "je to tak schválně" (ne že bych tomu v tomhle případě věřil). Na jednu stranu respect za to, že Shyamalan nehledá bezpečná řešení. Jeho zjevná víra v to, že ho docení dějiny, je ale stejně lichá jako všudypřítomná. Při sledování mě mrzelo, že divácká kultura v Česku neumožňuje se nahlas v kině smát nesmyslům a pokřikovat na postavy, jak debilně se chovají, protože jsem nikdy neměl takovou potřebu to dělat. Asi nejhloupější americký film, na kterém jsem byl kdy v kině. Jedna hvězda čistě za nechtěně zábavné scény. (16.01.2019)

M. Night Shyamalan s filmom Glass uzatvára príbehy trojice s nadprirodzenými schopnosťami. Všetka dráma a atmosféra utiekla s koncom Rozpolteného. Willis nemá čo hrať a Jackson polovicu stopáže len metodicky zíza a slintá z vozíka. Do filozofického bludiska, ktoré nechal Shyamalan nainštalovať, sa bohužiaľ nedostane publikum, ani samotní hrdinovia. Zaujímavou myšlienku a sondu trojice s nadprirodzenými schopnosťami ničí nelogické jednanie postáv, ktoré akoby samy nevedeli, čo sa to s nimi vlastne deje. Sarah Paulson pôsobí v deji otravným dojmom a otázkou zostáva, ktorej strane má vlastne divák fandiť. Odpoveď je ale jednoduchá. S pocitom, že 129 minút dlhé rozprávanie je asi tak dôležité ako ďalší Green Lantern, sa nenájde filmový fanúšik, ktorý by mal chuť Shyamalanove rébusy lúštiť. Ide o obrovské sklamanie a plytvanie nielen potenciálom série, ale aj hercami. (21.11.2019)

Shyamalan natočil bez jakýchkoliv pochyb mistrovské dílo a je mi upřímně líto lidí, kteří ho v tom nedokáží (nebo nechtějí) vidět. Neskutečně precizně propojené s předešlými díly, bravurně vypiplané v každém detailu a skvěle strukturovanej scénář, kterej si s divákovým očekáváním hraje přesně tak, jak potřebuje, a díky tomu to v závěru má neskutečnej dopad. O herecký lize nemá cenu ani mluvit, Samuel a James samozřejmě vedou, ale Bruce či Sarah rozhodně do šedi nezapadají. Hudebně skvělé (už druhej den mám v hlavě tikání hodin), kamera naprosto skvělá a typická minimalistická Shyamalanovská atmosféra tomu přidává nehoráznou osudovost. Ač tomu stále nevěřím (a opět se mi potvrdilo to, že je potřeba si udělat vlastní názor a nekoukat na názory místních samozvaných kritiků, kteří vám i u skvělýho filmu vysvětlí jaká je to sračka jenom proto, že to natočil člověk co natočil Posledního Vládce Větru), za sebe mohu bez ostychu říct, že Shyamalan dokázal zkomponovat jednu z nejlepších trilogií co jsem kdy viděl a síla celého kontextu ve mě bude rezonovat ještě hodně, hodně dlouho. (30.01.2019)

Hodně se tu povídá, na to se připravte. Přesto nabízí Skleněný víc zajímavých momentů, než jsem čekal a v druhé polovině funguje slušně. Ano, musíte tu občas přehlédnout viditelné podivnosti nebo zjednodušení, ale budiž. Jako třetí kousek do skládačky jednoho příběhu to funguje a je to vcelku i zajímavé díky svému závěru. Nejvíce oceňuji, jak Shyamalan vybudoval příběh pracující se symbolikou z komiksů, ale zde se dokázal v závěru všech těch klišé vzdát a zapracovat zase trochu jiné téma a posunout se dál. Bez spoilerů nemohu být konkrétní, ale rozhodně tenhle krok oceňuji, i když si myslím, že na něj už nedokáže navázat. PS: James McAvoy je opět neskutečný, přehrává všechno a všechny :-). (21.01.2019)

Unbreakable, Posledny akcny hrdina, Hrac, 22 Jump Street a vsetky komiksovky sveta namiesane v Shyamalanovskom minimalisticko onanistickom prevedeni. Shy sa evidentne definitivne zblaznil, no tentoraz som mu to zozral. Ten film je uplne meta a bud sa budete usmievat blahom alebo si zhnusene odplujete. Mna to kralovsky bavilo. Aj ked mam velke vyhrady, tak zazitok mi to nepokazilo. 8/10 (16.01.2019)