Elixír a Halíbela

Celkem průměrná pohádka, která zaujme alespoň Libuší Šafránkovou a Josefem Abrhámem. Jiří Strach a Barbora Seidlová si zase zopakovali pár z pohádky Lotrando a Zubejda. Hudba nebyla špatná, ale vyloženě asi nezaujme ani děti, stejně jako jednoduché básnické rýmovačky. Pohádka ve které se jezdí autem se také nevidí často. Na určenou stopáž to nebyla hrozná podívaná, ale z průměru nejspíš nevyjde a zapadne. (09.05.2020)

Pro mně osobně docela hloupá a nezábavná pohádka s naivními písničkami Jaroslava Uhlíře. Určité kouzlo se Šafránkové a nakonec i Strachovi upřít nedá, ale všechny ostatní postavy včetně princezen, pana krále i prince se svým řidičem jsou zcela ujeté. Jediné plus vidím v hezkých exteriérech, kde se točila část pohádky. Zklamání. (29.04.2015)

Jedna ze slabších moderních pohádek, kde hraje duo Šafránková - Abrhám. Vladimíra Dlouhého jsem málem nepoznal a Barboru Seidlovou už vůbec ne :-) Exteriéry byly natáčeny v zámeckém parku v Hrádku u Nechanic, o to více zamrzí lacinost interiérů a bydliště Halíbely. Princ a jeho sluha pro jistotu neměli hrad/zámek vůbec a zastihneme je vždy jen v lese. (17.11.2010)

Pokud "se někdy najdou někteří, co na pohádky nevěří", pak vězte, že i přes modernější pojetí si scénář Markéty Zinnerové v režii Dušana Kleina uchovává pohádkový šmrnc, a to herectvím, jazykovou pohotovostí v dialozích, přiměřeně studiovou výpravou a hudbou Jaroslava Uhlíře. Už písnička v podání Libuše Šafránkové během úvodních titulků navodí pohádkovost. (17.11.2010)

Kdyby alespoň takhle vypadaly všechny novodobé pohádky, jsem spokojená. A stěžovat si na novodobost je blbost, vždycky šlo jen o variace na veškeré doby minulé, tady to holt šmrncli 20. léty, stejně častá byla secese nebo pseudonovověk. Středověk vnímám více až v pozdějších pohádkách, ty předlistopadové se většinou nepouštěli až tak daleko, ale fakticky neexistuje důvod toto jakkoli sešněrovávat. (12.06.2009)