Ten dvanáctý

Tento film mi doporučil kolega Big Bear a musím říct, že to byl skvělý tip. Snímek si po celou dobu udržoval perfektní pochmurnou atmosféru, k čemuž evidentně přispělo umístění děje do mrazivého Norska. Pokud by chtěl někdo tento film shlédnout, doporučuji zejména pro období letních veder, srazí teplotu v místnosti minimálně o deset stupňů. Nájezdy Commandos a akce norských odbojářů přinesly spojencům kromě malých taktických úspěchů i významnou strategickou výhodu. Hitler díky nim uvěřil, že bude invaze provedena právě v Norsku a pevně tomu věřil i v době po vylodění v Normandii, proto nedovolil posílit své síly ve Francii divizemi z Norska, které tak zůstaly vázány na severu až do kapitulace. (22.06.2018)

Wau!! Toto bola bomba! Naposledy som takto žasol pri severskom Under Sandet. Medzitým som videl zopár vojnových filmov, ale ani jeden nebol tak intenzívny, ani jeden ma nedokázal naplno pohltiť. Mám veľmi rád i dobrodružné filmy, preto som bol z filmu úplne mimo, pretože sa navzájom previazali dva moje najobľúbenejšie žánre. Ak by potencionálny divák nevedel , kam si film zaradiť, tak film pripomenie hlavne Biele peklo alebo Útek zo Síbíri. Niekto neveriacky krúti hlavou, čo všetko dokázal hlavný hrdina prežiť, ale treba si uvedomiť, že ak ide človeku o holý život, dokáže neuveriteľné veci. Tak je to aj s tou scénou v ľadovej vode, kde väzňom hlavný záporák, inak výborný J.R. Meyers, meria čas. S vedomím istej smrti by každý z nich vydržal vo vode o dosť viac...Je tu mnoho výborných scén, poteší i dosť hororová atmosféra v "hoteli Savoy", ale výborná správa je, že film klape naplno aj v scénach v ktorých sa nič mimoriadne nedeje. Má to tempo, atmosféru, výborné herecké výkony i krásne severské a horské lokácie. Veľký priestor dostáva i nemecká strana a to je dobrá správa, pretože tým pádom má hon na tohto človeka omnoho silnejší náboj. Režisér H. Zwart zatiaľ nič mimoriadne nenatočil, ale toto mu fakt vyšlo. Skvelý film, akých nikdy nebude dosť. 100% čistých jak čerstvý severský sneh... (23.05.2018)

Tyhle látky, kdy někdo musí něco v nehostinných podmínkách překonat (a je jedno, zda třeba ztroskotá, spadne s ním letadlo nebo prchá před nacisty) a sáhnout si na fyzické i psychické dno, jsou vesměs plné syrových scén, rozmáchlé kamery a výborného hereckého výkonu ústředního „bijce“. Tohle drama z 2. světové války není o moc jiné. Ovšem stejně jako jinde (zároveň) trpí rutinními úkony, opakujícími se překážkami, utahanými scénami i nedostatkem emocí. Za mě pak chybí, že dotyčnému houževnatému hrdinovi nefandím, nebojím se o něj. A beru to „jen“ jako dobře natočenou (místy nudnou) lekci historie. Příběh o vůli přežít a obětavosti jednotlivce i odvaze norského lidu vypráví o členu norského komanda Janu Baalsrudovi, který jako jediný unikne svištícím německým kulkám, musí překonat ledovou pustinu a dorazit do neutrálního Švédska. Dostal jsem zhruba to, co jsem očekával. Solidní tři hvězdy, na čtyři ale nejdu. (27.10.2022)

Snímek Den 12. mann do válečného žánru spadá pouze okrajově, jelikož hlavní prim zde hraje drama podle skutečných událostí "zabalené" do brutální a čarokrásné severské přírody. Příběh Jana Baalsruda se téměř v ničem neliší od pohnutého osudu Hugha Glasse, jehož příběh se většinovému publiku představil ve snímku "Revenant". Avšak narozdíl od něho musí Jan překonávat všudypřítomnou hrozbu strachu před nacisty a jisté smrti kulkou do hlavy. Snímek mimo tento neuvěřitelný příběh nabídne i skvělou kameru, což společně se soundtrackem a nádhernými norskými reáliemi činí z tohoto snímku vysoký nadprůměr, který mohu jen a jen doporučit. Výborná práce! PS: Nacistický šéf gestapa s mimikrami Jonathana Rhyse-Meyerse velmi potěšil! (19.05.2018)

Film začíná slovy: "Nejneuvěřitelnější na tom je, že se to skutečně stalo". Přesně tak jsem to cítila i já. Byly tam situace, kdy jsem nevěřila, že je něco takového možné přežít a přece se to opravdu stalo. Nevím do jaké míry to bylo trochu přikreslené, ale i kdyby jen zlomek byl pravdou, tak to byla síla. Thomas Gullestad hrál tak přesvědčivě, že to na mě blikalo téměř dokumentárně. Nedovedu si představit jak probíhalo samotné natáčení, protože ta zima byla podle mě skutečná. Snad jen chvílemi jsem zaváhala a byla jsem přesvědčená, že sníh musí být v některých momentech umělý. Jako skutečnou osobnost v dějinách Norska, Jana Baalsruda obdivuji. S takovou zarputilostí jakou on bojoval o svůj život je opravdu až zázračný. Se stejnou zarputilostí o jeho život usiloval gestapák, kterého hrál Jonathan Rhys Meyers a mohu napsat, že byl také grandiózní. Suma sumárum to byl nervák od začátku po poslední klapku. Byly chvíle, kdy jsem musela zavírat oči a nebo jsem měla husinu po celém těle a to se u filmu cení (22.05.2018)