Výchova dívek v Čechách

Viewegha občas čtu. Nejsem jeho skalní příznivec ani odpůrce. Snad po něm v budoucnu i nějaký ten staromilský pejsek štěkne. S filmy podle jeho knih je to asi stejné. Jsou stejně populární a stejně ploché. Citáty klasiků to nedohoní. Ne že by proměny hrdinky Výchovy dívek v Čechách byly nezajímavé nebo nemožné, ale v tomhle bleskovém pojetí je ani Anna Geislerová nemohla při nejlepší vůli stihnout. Naťukávání, nedodělávky, zjednodušování, spojení všedního s výstředním – typický Viewegh. Spolehlivá „nenuda“ (zábava nemohu říct). A Jana Švandová mi v roli učitelky sexuální výchovy připadala vyloženě trapná. (31.03.2006)

Viewegh to má u mě tak 50/50, třeba Báječná léta... nebo Nestyda jsou super, ale na druhou stranu je tu zas takový Román pro ženy... A Výchova dívek je pro mě žánrově spíše k tomu druhému případu. Ne že by se jednalo o vyloženě špatný film, herecky je to velmi slušné, ale s postupem času se stává stále více předvídatelný, a v půlce už musí být všem jasné konečné vyvrcholení filmu, a tím pádem je tak celkové sledování zbytečné. (24.08.2020)

Dokonalý přepis knižní předlohy - snad až na 3 detaily, které se liší, se všechno děje úplně stejně, dokonce ve stejné časové posloupnosti, s každým dalším obrazem pouze obracíte další stránku knihy, chybí byť jen náznak invence. Tvůrci jakoby nevěděli, jak využít potenciál filmového média. Nějak takto si představuji rutinní práci, k čemuž přispívá i výkon Ondřeje Pavelky. Knihu nemám ráda (ostatně jako všechny Vieweghovy knihy - především pro jeho ukájení se ve vlastní "chytrosti"), tento snímek však nemám ráda ještě víc :-( (01.11.2010)

Tu a tam rozpačitá adaptace románu Michala Viewegha, kterak se ze soukromého doučování milionářské dcerky vyklube milostné šílenství. Užvaněný učitel Oskar tak pentluje mezi rodinou a dvacetiletou milenkou, pro Aňu Geislerovou to byla další příležitost vykreslit rozmazlenou dívku, co nezvládá hlavně samu sebe. Divoká, nevyrovnaná, manipulativní, touhami posedlá Beáta je v jejím podání uvěřitelná, namísto toho režisérské křeslo dosti zavánělo tápáním i absencí originality. (06.02.2008)

"Šlo to skvěle. Mám si políbit prdel." Kdyby mě nějakej bohatej mafián požádal, abych doučoval jeho nafrněnou dcerku, tak by měl smůlu. Já mám totiž charakter a ten se koupit nedá. Ale v rámci zachování mejch životních funkcí bych to možná vzal. Takže jsem tam, kde je spisovatel Oskar a mám takovej dojem, že kdybych měl funkční rodinu, tak mě ani nenapadne zasouvat tam, kde je z toho problém. No prostě v tomhle jsem Oskarovi nerozuměl, tu posedlost jsem mu nevěřil a dost mě tím štval. Jenže pak tu byly citáty. Mraky citátů a vesměs skvělejch citátů. Ty to dost zachránily, což je velkej paradox. Z knihy o ničem totiž udělaly citáty jiných autorů celkem zábavný dílo. (12.11.2021)