Reklama

Reklama

VOD (1)

Ještě je čas žít, ještě je čas milovat. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu podle románu Nevila Shutea. Po nukleární katastrofě zůstali posledními obyvateli Země Australané. Radioaktivní záření, způsobené válkou, se však nezadržitelně šíří i k nim. Lidem zbývá nejvýš několik měsíců života. Dwight Lionel Towers, velitel americké ponorky Sawfish, kotvící u australských břehů, se v této bezvýchodné situaci seznámí s okouzlující ženou Moirou. Jejich vztah může mít jen krátkou budoucnost. Právě tak je k zániku odsouzeno i harmonické manželství Mary Holmesové, jejíž muž Peter je příslušníkem australského námořnictva. Oni i jejich přátelé si musejí položit otázku, čím naplní čas, který jim zbývá. Je tu vůbec nějaká naděje? Skrývá se třeba v podivném vysílání v Morseově abecedě, které Australané zachytili z amerického San Diega...?
Film Stanleyho Kramera se odehrává v roce 1965, avšak vznikl o šest let dříve; ve své době byl tedy příběhem z nedaleké budoucnosti. Jde o jedno z děl, jež umělecky zpracovávala aktuální téma, nastolené tehdejším rozdělením světa. Zápletka filmu byla shodou okolností opravdu prorocká: v říjnu 1962 nechal Fidel Castro na Kubě rozmístit sovětské jaderné rakety, čímž se svět skutečně ocitl na pokraji globální jaderné války. Stanley Kramer se ve vyprávění soustředil především na komorní líčení vztahů hlavních protagonistů. Nevyhýbal se však ani výpravným spektakulárním sekvencím: mezi ty nejpozoruhodnější patří záběry na liduprázdné ulice San Francisca, včetně proslulého mostu Golden Gate, nebo sekvence automobilových závodů, které se změní v sebevražedný masakr účastníků. Kramerův neobvyklý film byl nominován na Oscary za střih a za hudbu. V roce 2000 se dočkal televizního remaku. (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

Lima 

všechny recenze uživatele

Žijeme v době, kdy je mainstreamová filmová produkce převážně v prdeli, Hollywood požírá sám sebe svými remakeami a předělávkami předělávek a digitálními verzemi nových klasik, kina nasazují převážně přepálené CGI omalovánky (čím více triků tam v rámci bitvy Marvelu a DC Comics nasereme, tím lépe a Transformeři si taky přisadí), svoje kouzlo už má pro mě jenom něco z hororové a indiscény a mě se tenhle přes poslední dekádu udávaný směr kinematografie ani trochu nezamlouvá. Asi už stárnu a nedržím pod palcem tep doby (a hlavně ani nechci), tak filmy podobného ražení, jako je tento, jsou pro mě balzámem na duši. Pozvolna, rozvážně vyprávěný příběh, s bezchybným vedením herců, a přitom je ke stěžejnímu tématu apokalypsy přistupováno neotřelým, osvěžujícím způsobem – nevidíme ho, ale skrze dialogy ho cítíme, i když okolí si žije dál svými běžnými rituály. Filmům Stanleyho Kramera jsem vždycky rozuměl a měl je rád. Prostě použiju mozartovskou parafrázi – „Stanley, tvoji jablonečáci ti rozumějí.“ :o) ()

sud 

všechny recenze uživatele

Postkatastrofický film "Na břehu" ve své době byl určitě silnou satirou na jadernou válku a lidem otevíral oči, co se může stát. Dnešnímu člověku se toto téma nebude zdát už tak aktuální, byť má pořád co říci. Stanley Kramer se po skvostu "Útěk v řetězech" vrátil opět k ne tak progresivnímu vyprávění, které však opět získal svými dalšími snímky. Příběh je silný a dojemný, zpracování se mi zdá dosti sterilní a nevýrazné. Šedesátá léta 20. století jsou pryč, studená válka také, nám zbývá tento film. Docela dobrá a příjemně civilní podívaná s kvalitními hereckými výkony Gregoryho Pecka, Freda Astaira a Anthonyho Perkinse. ()

Reklama

5150 

všechny recenze uživatele

Režijní styl Stanleye Kramera není příliš nápaditý a sází zejména na silné příběhy. V jiných jeho dramatech to zas až tak nevadí a jsou velmi dobré, ale tady se až příliš projevuje absence dramatických momentů, rozvláčné tempo a neúměrně dlouhá stopáž. Zatím nejslabší kramerův film, který jsem viděl. ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Hodně jsem váhal mezi 3 a 4*, ale klady i zápory se mísí. Za největší devízu bych rozhodně považoval velkou fotogeničnost nasnímané mizanscény a celkem lidské pojetí sci-fi tématiky (i když žánrově tento film sci-fi rozhodně není!), naopak největším neduhem jsou scény v objetí a konverzace jako vystřižené z Angeliky, na což už jsem ostatně upozorňoval u Kramerova druhého filmu Pýcha a vášeň. Plakát k tomuto filmu naprosto vystihuje, co mám na mysli. ()

svik 

všechny recenze uživatele

Film působli na člověka velice milým dojmem, který byl obsazen v celém filmu. Velice mne zajímal výkon Anthonyho Perkinse, který se moc nepředvedl a dokázal nám že rozklepaný mladík je jeho parketa, jako v PSYCHU. Většinou mne přostředí ponorek moc nelákalo, ale zde nebylo moc dialogů a vše bylo zaměřeno spíše na přímých příkazech nadřízených což velmi oceňuji. Námap atomového spadu byl velice zajímavý a neobvyklí. Konečný závod jednoho z hlavích hrdinů ve Ferrari byl velice nadsazený, ale očekávaný. Vše skončilo zajímavě nikoli nudně. Velice slušná podívaná. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Film měl premiéru 17. prosince 1959 v osmnácti nejvýznamnějších městech světa zároveň. (Pavlínka9)
  • Jedná se o první film Avy Gardner poté, co již nebyla svázána smlouvou se studiem MGM, tudíž peníze dostala pouze ona. Její honorář činil 400 000 amerických dolarů. (Pavlínka9)
  • Film se natáčel i v Berwicku na předměstí Melbourne. Jedna z ulic, které se tehdy v Berwicku rodily, nese dnes jméno hlavní herečky: "Gardner Street". (džanik)

Reklama

Reklama