• farmnf
    ***

    Standardně dobře natočené drama z pohraničí. Repliky Bohuše Záhorského jsou naivní a opravdu dementní. Slova "V Praze by nás uživilo zelinářství" jsou k pousmání, hovno i o to by jste přišli. Velmi prostý film, snad pro děti ale vytknout mu profesionálné téměř nic nejde, snad odfláknutá závěrečná scéna. Nejsympatičtěji z filmu téměř budovatelského působí Effa a Lipský. Sekat neuměli a na všechno se vysrali, krása.(3.7.2010)

  • Marigold
    **

    Komerčnímu úspěchu Vsi v pohraničí se nelze podivovat, vždyť popularity "hraničního easternu" o tři roky později využil i Václav Řezáč a svým Nástupem stvořil spolehlivý socrealistický best-seller. Ves v pohraničí je oproti akčnímu a ideologicky vyhrocenému dílu Řezáčovu, kde čeští osadníci vedou zákopovou válku s Němci, až příliš poklidnou a uspávající záležitostí se slabým záporákem. Dominuje poselství kolektivity (jakési prvobytně pospolné socialistické společnosti), lehká kritika byrokratů a vyklidněná ideologická stránka, tolik typická pro umělecká díla vytvořená před Únorem / těsně po Únoru. Úvod filmu je přitom více než slibný, příchod do opuštěného a emblematikou nacismu prodchnutého Severova má zvláštní atmosféru strachu a neznáma, nicméně ta se časem vytratí a zbyde špatně vystavěná drť schůzí a polních prací. Herecká složka Krejčíkova filmu funguje spolehlivě, aby také ne, když je soupiska plná stávajících i budoucích hereckých hvězd. Za vypíchnutí stojí zpátečnický tramp Karla Effy, který svým prkenným výrazovým herectvím zabíjí... Ves v pohraničí bohužel nedisponuje napětím hraničních oblastí, které později posloužily socrealistickému umění jako prostor akce a detektivních eskapád. Ves v pohraničí je pouhá průměrně natočená selanka se slabou stopou socialistické ideologie a bohužel i slabou stopou dramatu.(15.12.2006)

  • sud
    ****

    Zajímavý film o osidlování českého pohraničí po sudeťákách. Není to v područí komunismu, je to spíše naivnější, ale musíme se také podívat na rok vzniku. Jiří Krejčík už ve svých třiceti letech měl vytříbený vkus na příběh a prokreslení postav. Pamětníci si při jeho sledování jistě přijdou na své, protože v době natočení to (prý) byl dost trhák. Však i naše generace může být spokojena při sledování příjemného civilního filmu z nelehké doby naší historie.(7.8.2006)

  • sportovec
    *****

    Jeden z prvních filmů nestora české kinematografie hraného filmu Jiřího Krejčíka je nutno v mnoha ohledech docenit jako skutečné staré rodinné stříbro našeho filmového kulturního dědictví. Již tehdy, Krejčíkovi nebylo ještě třicet let a byl skutečným zelenáčem stříbrného plátna, bylo zřejmé, že do arény kumštu přichází skutečná osobnost schopná umělecky nejen obstát, ale i přesvědčit také na tématu tak profánním a až plakátovém, jakým bylo dosidlování pohraničních území, odkud byli nuceni z obecně známých důvodů odejít čeští Němci. Abychom tento film mohli náležitě pochopit a docenit, je nutné jej především přesně zařadit do dobového kontextu doby jeho vzniku. Děj se odehrává zhruba od června do poloviny září 1945, tj. zhruba v době divokých odsunů, které však naprosto neměly ani všeobecný, ani většinový ráz; hlavní vlna transferů proběhla až v letech 1946-1947. V době natáčení, tj. v průběhu léta 1947, šlo o stále živé a palčivé téma, současně však i o skutečnost, která byla alespoň zčásti zažita a umožňovala svým autorům alespoň minimální odstup od tohoto palčivého tématu. Precízní znalost a schopnost tvořivě pracovat s reáliemi patří k viditelným přednostem VSI, vznikající současně v době, kdy se komunistický únorový puč následujícího roku jevil jako krajně nepravděpodobné vyústění stále bouřlivějšího vnitropolitického československého vývoje. VES není svým tématem ani autorským zázemím v naší kinematografii hraného filmu izolovaná; stačí připomenout prvorepublikovou JÍZDNÍ HLÍDKU nebo poválečnou Weissovu ULOUPENOU HRANICI navazující na jeho dokumentární film VĚRNI ZŮSTANEME (nikoliv Věrní, jak chybně uvádí ČSFD) a z dalších dob např. skvělý Vláčilův film ADELHEID nebo ještě pozdější Svěrákových OBECNOU ŠKOLU. Jiří Weiss, jak nám sdělují titulky, byl i producentem VSI. VES se ovšem výlučně soustředí na vystižení vnitřního duchovního světa i života českých dosídlenců; německou realitu proto přirozeně vnímá jako vnějškový brzdící a nepřátelský relikt. Ve filmu stále cítíme prvorepublikové reflexe, charakterizující celou benešovskou Třetí republiku; hlavní hrdinové v komunikaci bohují a vůbec se projevují křesťansky ve shodě s dobou i se složením dosídlenců. Členové SNB působí více četnicky než esenbácky; nebylo divu, šlo totiž stále o prvorepublikové policisty; jiní nebyli – a být nemohli – k dispozici (Noskova akce dělnických kádrů – jak ji známe např. z prvních dílů TŘICETI PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA - byla tehdy v samých počátcích.) Nesporný budovatelský étos VSI je étosem nikoliv komunistickým, ale benešovským, nebo, chceme-li postihnut tuto skutečnost ještě plastičtěji, i étosem Milady Horákové. Teprve z tohoto východiska vyrůstá a vyniká hned celý trs skvělých hereckých výkonů. Platí to především o mimořádné kreaci Bohuše Záhorského, ale neméně na sebe upozorňují i tehdy velmi mladí Karel Effa a Lubomír Lipský stejně tak jako krásou a hereckou suverenitou dýšící Dana Medřická; doceněna by měla být i upracovaná matka budoucí Babičky Boženy Němcové Jarmila Kurandová a robustní herectví slovenského hereckého klasika Andreje Bagára. Naopak poměrně v pozadí zůstává plochý výkon Rudolfa Hrušínského – zřejmě se ještě tehdy nepřehrál ze svých jinošských rolí do dospělého výkonu a vůbec jeho herecké zrání bylo tehdy patrně v samém počátku svého nelehkého vývoje. Poněkud bezradně ve své roli působí i další klasik naší Thálie Jan Pivec; je zřejmé, že svou poněkud plakátovitě nahozenou figuru neměl z čeho stavět a umělecky budovat. VES je přesto, že byla dílem mladého, tehdy začínajícího 29letého umělce a navíc položena do tématu až idylizujícího oparu, dílem překvapivě zralým a plným, filmem i nadčasovým, i klasickým (zřejmě proto mohl Krejčík vytvořit i základní kostru dalšího klasického díla poněkud vzdálenější doby CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE) i zřejmým důkazem, že český čerstvě znárodněný film tehdy spěl neobyčejně rychle k vysoké úrovni nejen národní, ale i světové a evropské. Navazoval na českou filmovou vlnu třicátých let a vytvořil obrazné předmostí pro vrcholný, zřejmě na dlouho nedosažitelný vzmach naší národní kinematografie šedesátých let minulého století.(24.3.2008)

  • Malarkey
    ***

    Ves v pohraničí je hodně zajímavý film, tradičně poplatný tehdejší době. Němec byl největší spodina, Češi tak objektivně celý národ z pohraničí vyhnali a začali se sami stěhovat a prostě a jednoduše zabírat tu stodolu, která se jim zrovna nejvíc zalíbila. To samozřejmě bylo nejsprávnější a nejlepší řešení, co náš národ mohl udělat. Stateční Češi se totiž nebáli a do nejistého prostředí se rozhodli odstěhovat se vším, co jim v jejich rodném místě zbylo. Tak je to jasný, člověk s tou tehdejší propagandou musí trošku počítat. V těch letech by to jinak ani nešlo. Na druhou stranu je tenhle film moc hezky natočený. Ukazuje tehdejší náladu a názory lidí a natočeno je to opravdu hodně dobře. Nejstrašidelnější je snad ten závěr, kdy si člověk uvědomí, že lidi jsou v každém období stejní. Ve vesnici si na sebe první příchozí rodina vezme zodpovědnost a z hlavy rodiny se stane tamní starosta. Hostinskej s ním nesouhlasí, a když se naskytne, byť malinká příležitost, jak mu poškodit, okamžitě se do něj pustí a nahází na něj všechnu špínu světa. Nehledě na to, že zvolený starosta je rozumně smýšlející člověk, který vše v zájmu demokracie dělá nejlépe, jak dovede. Jakmile ale hostinskej na něco narazí, najednou všechny lidi obrátí proti starostovi a nebít závěrečné scény, dopadlo by to asi tak, že z jediného rozumně uvažujícího člověka se stane vyvrhel, a že z vraha se stane hrdina. Z toho pak pramení nevědomost, úplatky a veškeré negativní vlastnosti, které se v našem národě drží zuby nehty a ne a ne vyfičet někam do pryč.(18.6.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace