• Malarkey
    ***

    Ves v pohraničí je hodně zajímavý film, tradičně poplatný tehdejší době. Němec byl největší spodina, Češi tak objektivně celý národ z pohraničí vyhnali a začali se sami stěhovat a prostě a jednoduše zabírat tu stodolu, která se jim zrovna nejvíc zalíbila. To samozřejmě bylo nejsprávnější a nejlepší řešení, co náš národ mohl udělat. Stateční Češi se totiž nebáli a do nejistého prostředí se rozhodli odstěhovat se vším, co jim v jejich rodném místě zbylo. Tak je to jasný, člověk s tou tehdejší propagandou musí trošku počítat. V těch letech by to jinak ani nešlo. Na druhou stranu je tenhle film moc hezky natočený. Ukazuje tehdejší náladu a názory lidí a natočeno je to opravdu hodně dobře. Nejstrašidelnější je snad ten závěr, kdy si člověk uvědomí, že lidi jsou v každém období stejní. Ve vesnici si na sebe první příchozí rodina vezme zodpovědnost a z hlavy rodiny se stane tamní starosta. Hostinskej s ním nesouhlasí, a když se naskytne, byť malinká příležitost, jak mu poškodit, okamžitě se do něj pustí a nahází na něj všechnu špínu světa. Nehledě na to, že zvolený starosta je rozumně smýšlející člověk, který vše v zájmu demokracie dělá nejlépe, jak dovede. Jakmile ale hostinskej na něco narazí, najednou všechny lidi obrátí proti starostovi a nebít závěrečné scény, dopadlo by to asi tak, že z jediného rozumně uvažujícího člověka se stane vyvrhel, a že z vraha se stane hrdina. Z toho pak pramení nevědomost, úplatky a veškeré negativní vlastnosti, které se v našem národě drží zuby nehty a ne a ne vyfičet někam do pryč.(18.6.2013)

  • Wacoslav1
    ***

    Slušně zpracovaný snímek na téma poválečné osidlování našeho pohraničí. Film není přeci jenom až tolik ideologicky směřovaný jako třeba pozdější Vávrův Nástup. Čech je bodrý člověk a Němec zlořád co je na tom špatnýho? Samozřejmě, že ta určitá černobílost postav a jejich dělení na dobré a zlé je celkem úsměvná, ale pro podobný snímky té doby naprosto běžná. Holt se točilo v první vlně nadšení po válce a filmy z té doby jsou specifické, ale na to jsem si už zvyknul. Takže Češi dělají co se dá, převlečenej esesák škodí, ale potrestání neujde. Takže klasika. Jenom mě na tom filmu nic až tak nestrhlo, abych mu dával víc než lepší 3*. Za mě 65%(28.2.2016)

  • sud
    ****

    Zajímavý film o osidlování českého pohraničí po sudeťákách. Není to v područí komunismu, je to spíše naivnější, ale musíme se také podívat na rok vzniku. Jiří Krejčík už ve svých třiceti letech měl vytříbený vkus na příběh a prokreslení postav. Pamětníci si při jeho sledování jistě přijdou na své, protože v době natočení to (prý) byl dost trhák. Však i naše generace může být spokojena při sledování příjemného civilního filmu z nelehké doby naší historie.(7.8.2006)

  • pytlik...
    **

    Žádný z hlavních hrdinů mi sympatický není, bez ostychu se nastěhují do násilím opuštěných chalup, jedí z cizích misek, spí v cizích postýlkách, starají se o cizí obilí, jak kdyby ho zasadili oni. Né že bych měl něco proti odsunu Němců, protože coby národ-zločinec neměli už právo do svého osudu kecat (na druhou stranu, jejich předválečný požadavek na připojení k říši byl zcela oprávněný, neb byl založen na stejném principu práva na sebeurčení, na kterém např. Slovensko a Podkarpatská Rus vytvořily spolu s Čechy samostatný stát), ale ten určitý parazitismus nových osídlitelů je nepřirozený, kopřivkuvzbuzující, zkrátka podivný. Záhorský coby 42 letý stařík je tu v komentářích zmíněn několikrát, ale za pozornost také stojí, že jeho filmový syn je o plných 18 let starší než on a vnuk pouze o 14 let mladší. Podivná to rodinka.(2.11.2012)

  • tomtomtoma
    *

    Kriminálku jsem v tom nenašel. A nenašel jsem v tom ani kvalitní drama. Snad jediné konstatování těch několika chvalozpěvů, se kterým mohu alespoň částečně souhlasit, je to o éthosu jako ideálu odpovědného mravního jednání. Byť je trochu pokřivené. Je to hodně naivní, občas i přihlouplé a ideálem je počínající kolektivizace. Osobně nevidím nic hrdinného na prvních osídlencích vykastrovaného pohraničí. Když se naskytne možnost vlastnit hospodářský majetek i s polnostmi a dobytkem, tak jen prostoduchý nemajetný člověk takovou příležitost nechytne za pačesy. Osobní vlastnictví jim ovšem nevydrželo navěky, však i ta kolektivizace zemědělského hospodářství je zde zaslíbenou metou. Němci nemohli mít po skončení druhé světové války jinou vizitku, než jako proradné vraždicí bestie. Vždy je jednodušší označit obětního beránka za společného nepřítele, jehož vina může stmelit všechny znesvářené na krátký čas. Hrdinou příběhu, a to v doslovném slova smyslu, je Václav Pavlas (J. O. Martin). Je to zelinář, a proto musí vědět o zemědělství vše. Je nejagilnější ze všech nových osadníků, neváhá každého přesvědčovat osobním příkladem. Je to vskutku ryzí předobraz příkladného budoucího komunisty, který každému ochotně pomůže radou i činem. Jeho žena Mařenka (Jarmila Kurandová) dokáže překonat počáteční nedůvěru v neznámé prostředí a stává se oporou hlavy obce. Jejich syn Josef (Rudolf Hrušínský) je skvělým obrazem svého otce a nadějným následovníkem. Dědeček (Bohuš Záhorský) je napůl hnidopich a napůl ztřeštěnec. Nepřítele vlasti nalezneme v jediném představiteli německé národnosti v podobě úskočně příchozího správce pily (Jan Pivec). Veskrze příjemně působí dvojice nováčků v zemědělství Jarda (Karel Effa) a Lojza (Lubomír Lipský st.), kteří musí být pochopitelně veřejností odsouzeni jako darmojedi a lenoši. Jsou zde zastoupeni i pravověrní, kteří poslušně následují svého moudrého vůdce: Hrianka (Andrej Bagar) a Konečný (Jaroslav Vojta). Jsou zde i názoroví odpůrci, kteří jsou prezentováni jako škůdci kolektivizace a pokroku: hostinský Matějiček (Antonín Holzinger), Havel (Vítězslav Boček), či manželé Komínkovi (Václav Kyzlink a Světla Amortová). Z dalších rolí: Havlova žena v očekávání (Věra Kalendová), šikovná servírka městské vinárny (Dana Medřická), svědomitý příslušník SNB Hrubý (Vladimír Hlavatý), či úplatku lačný úředník (Gustav Schönbach). Nakonec správná cesta vědomí, svědomí, družby a spravedlnosti pracujícího lidu slaví své zasloužené a očekáváné vítězství. Je to naivně výchovné a účelové. Čemu z toho mám zatleskat?(31.5.2016)