Dívka s třemi velbloudy

Bohužel jsem nenašel žádný důvod proč jít s hodnocením výš. Scénář je na moje hodnocení překvapivě docela dobrý. Najde se zde pár dobrých a celkem vtipných hlášek. K tomu kvalitní Slávka Budínová. A i ostatní herecké výkony, včetně hlavní představitelky a mlaďounkého Jaroslava Satoranského a také elegantního a charismatického Radovana Lukavského. Ovšem hudba, ač chápu, že je dobová, se mi prostě nelíbí. A humoru je na můj vkus málo. Když se zaposloucháte do dialogů, pousmějete se, ale komických situací je poskrovnu. Ostatně, jak jsem se díval, Václav Krška nemá na kontě moc slavných nebo úspěšných filmů. A stejně skromně je na tom s filmy co se týče hodnocení na csfd. Tohle je takový průměr. Ani dobrý, ani špatný. Ale na více hvězd bych čekal více komických situací. Takže za Slávku Budínovou, povedený a relativně vtipný scénář dávám trojku. Ale rovnou říkám, že je to film na hraně dvou a tří. Protože jsou zde i hluché momenty. (15.01.2016)

Geniální film, nestačím zírat. Připomíná mi o rok mladší Nejkrásnější věk, pouze zápletka je tu daleko lechtivější. Když se na první scéně ukázala Ondrouchová se svým lolitkovským vzhledem, čekal jsem nějakou komedii o prvních nesmělých láskách. No, komedie to byla, první láska patrně taky, ale nesmělá ale určitě né. Hodinu a půl trvající chození s místním fešákem, který se mi mimochodem vůbec nelíbil, při kterém ti dva neprohodili ani slovo, zato však dělali věci, které slušné páry provádějí až po svatbě, bylo korunováno výborným dialogem v přibližném znění: Miluješ mě? No jasně že jó, jinak bych s tebou přeci tó... A to byl jen úvod k dalším výborným řečem typu: "už jste u nás dlouho nebyl"" no ona je zima""bobina je v porodnici?""kde by měla být - v cukrárně?""Bobino vstávej, přijeli soudruzi z Alžíru" a to už vůbec nemluvím o uměleckých sochařských skvostech ve filmu se také vyskytujících typu spící zahradník nebo matka s dítětem. (26.01.2013)

Komediálně laděný příběh ze šedesátých let přináší s sebou téma vážné. Mladá dívka Bobina se při jedné zábavě seznámí s mladým montérem. Znají se asi jen 4 hodiny, ale výsledkem této známosti je nový život. Onen mladý muž však brzy zahyne na stáži v Alžíru. Bobina, jako jedinou památku na svého náhodného partnera má pohlednici se třemi velbloudy. Film je prošpikován výbornou konverzací velice připomínající italské filmy. I přes svoji závažnost jde o výtečnou komedii. Nejkrásnější hláška z celého filmu je z úst postarší ženy. Tuto větu pronesla v přeplněné nemocniční ordinaci: "Všechny jsme tu na potrat a každá dělá, že jí bolí v uchu." Film je méně známý, a to je škoda vážení. (06.03.2008)

Zapomenutá komedie aneb Jen kdyby mně dali malej krámek...aspoň docela malinkej koloniálek, abych byla svou paní. Já bych ani tak moc nekradla, to ne, to zas já nejsem taková. 1) Roztomilá poněkud surreálná komedie v sobě nezapře atmosféru československé nové vlny. Díla básníka filmového obrazu Václava Kršky se, pravda, mezi typické novovlnní produkty neřadí, přesto kafkovské scény na osobním oddělení, před potratovou komisí či v nemocnici, stejně jako dojem neskutečna umocňující výborná jazzová hudba a nedostatek kontaktního zvuku s nepřirozeně působícími ruchy, o svérázném humoru nemluvě, se před klasickou produkcí nové vlny věru stydět nemusí. Jak dlouho jste spolu chodili? Od půl dvanácté do dvou. 2) Vynikající Slávce Budínové zdatně sekunduje Zuzana Ondrouchová. Snímek představuje i řadu pěkných chlapů - Milouše - herce malých rolí 36letého Vladimíra Pospíšila, hezkého nápadníka Jardu - Petra Sedláčka, otce dítěte Pepíka Bajcuru - Jana Langšádla, abych jmenoval alespoň ty nejpřitažlivější. Ženská, když chce být vedoucí, musí někomu podržet. A komu? Někomu nahoře. No jo, ale když těch ředitelů a kontrolorů je dneska moc. Ve filmu padne i milá charakteristika mladičkého Jaroslava Satoranského (nic proti němu): Lepěj se mu ruce a je cejtit mejdlem. 3) Jakožto pamětníka mě dostal záběr na pouliční prodej zmrzliny do čtvercových plochých oplatek s vydutým kulatým dnem. Těch jsem se nalízal...Fakt milej film... (29.11.2010)

Vcelku nekrškovsky laděný film, i když jeho poetika tu a tam prosvítá vzdor tomu, že jde o komedii. Slávka Budínová tu zahrála svou životní roli – neustále štěbetavá s nefalšovaným sklonem k eruptivní hysteričnosti, ale zároveň okouzlující a jiskrně, ba až lascivně svůdná... Dialogy v hádkách jsou jak vystřižené z Woodyho Allena. Bavil jsem se! (02.06.2014)