Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
-
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
(více)
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb
USA / Velká Británie,
1964, 95 min
Režie:
Stanley KubrickKamera:
Gilbert TaylorHudba:
Laurie JohnsonHrají:
Peter Sellers, George C. Scott, Sterling Hayden, Keenan Wynn, Slim Pickens, Peter Bull, James Earl Jones, Tracy Reed, Frank Berry, Roy Stephens, Paul Tamarin (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Černá komedie Stanleyho Kubricka pojednává o skupině paranoidních generálů fascinovaných válkou, kterým se “nešťastnou náhodou” podaří rozpoutat jadernou apokalypsu. Náčelník generálního štábu "Buck" Turgidson a generál strategického letectva Jack Ripper vyšlou letku bombardérů, aby zaútočila na Sovětský svaz. To aktivuje sovětskou tajnou zbraň zvanou “bomba posledního soudu.” Jedná se o ďábelský raketový systém, s nímž má být uskutečněn odvetný úder. Aby upozornil na tuto katastrofu, stane se britský kapitán Lionel Mandrake jedinou osobou, která má přístup ke generálu Ripperovi. Americký prezident Muffley se ve snaze odvrátit neštěstí pokusí přesvědčit opilého sovětského premiéra, že je to všechno jen hloupý omyl. Prezidentovým poradcem je šílený dr. Divnoláska, někdejší nacistický vědec. (Cinemax)
(více)Zajímavosti (68)
- Scéna „Ride the bomb“, kde major Kong (Slim Pickens) letí na bombě s kloboukem v ruce, je často napodobována a parodována např. v seriálu Simpsonovi (od r. 1989), ve hře „Fallout“ nebo tisknuta na trička. (PD321)
- Jedná se o film s nejdelším názvem, jaký kdy byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší film. (gogos)
- V brzké fázi produkce snímku spolupracoval s režisérem Stanleym Kubrickem i producent James B. Harris, který se podílel na všech jeho dosavadních filmech. Harris se posléze věnoval autorské a režijní práci a Dr. Divnoláska byl jejich poslední spoluprací. (gogos)
- V původním scénáři se Dr. Divnoláska (Peter Sellers) označoval jako Von Klutz. (gogos)
- Ve válečné místnosti bylo pro osvětlení obří obrazovky použito více než 10 mil elektrického kabelu. (gogos)
- Slim Pickens se i mimo filmování choval dost podobně jako jeho postava majora Konga. Jako pravý Texasan přijel i na natáčení do Británie v kovbojském klobouku a botách. (Taita89)
- Originální komentář majora Konga (Slim Pickens) ohledně soupravy pro přežití byl: "A fella could have a pretty good weekend in Dallas with all that stuff," tedy zhruba "S tím vším by si chlap mohl pořídit v Dallasu docela dobrý víkend." Po atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963 byl ale "Dallas" předabován na "Vegas". (Taita89)
- Rukavice na pravé ruce Dr. Divnolásky (Peter Sellers) patřila ve skutečnosti Stanleymu Kubrickovi, který ji požíval jako ochranu při manipulaci s rozžhavenými světly. (Taita89)
- Původně měl být v průběhu celého filmu prezident Muffley (Peter Sellers) hodně nachlazený. Peter Sellers takto skutečně odehrál několik scén, ostatní herci se jeho projevu neustále smáli a bavili se i při jeho jiných improvizacích během natáčení. Stanley Kubrick se poté rozhodl udělat z prezidenta vážnější postavu a scény s nachlazením byly přetočeny. Ve filmu však zůstal záběr, kde se Peter Bull jako sovětský velvyslanec snaží zadržet smích, když se Peter Sellers jako Divnoláska snaží ovládnout svoji pravou ruku. (Taita89)
- Pád George C. Scotta ve scéně, kdy jako generál Turgidson jde v řídící místnosti pozadu, zakopne, překulí se a jakoby nic pokračuje v zanícené argumentaci, byl skutečný. Stanley Kubrick to chybně považoval za vcítění se Scotta do své role a pád ve filmu ponechal. (Taita89)
- Nejoblíbenější film filmového kritika Genea Siskela. (Cheeker)
- Jedná se o poslední černobílý film Stanleyho Kubricka. (Cheeker)
- Sugestivní hudba doprovázející na cestě úspěšný bombardér je skladba "When Johnny Comes Marching Home (Again)" o návratu vojáka z války, která se stala nejprve hitem na obou stranách americké občanské války a poté se zpívala během všech válečných akcí. (Isawthatall)
- Natáčelo se od 28. ledna do 23. dubna 1963. Celý film se natáčel ve studiích v Sheppertonu nedaleko Londýna, což bylo mimo jiné vynuceno tím, že Peter Sellers byl v době natáčení uprostřed rozvodového řízení s herečkou Anne Hayes a nesměl opustit Velkou Británii. (dopita)
- Interiér válečné místnosti Pentagonu byl dílem fantazie známého výtvarníka Kena Adama, který později v jednom rozhovoru řekl, že když chtěl Ronald Reagan vidět skutečnou válečnou místnost ministerstva obrany, byl překvapen, že vypadá úplně jinak než v tomto filmu. (dopita)
- Komedie režiséra Stanleyho Kubricka je považována za nejgeniálnější satiru na studenou válku v dějinách filmu. V hlasování kritiků byl film zařazen do první desítky tohoto žánru. (Lynette)
- Závěr ve válečné místnosti měl původně zahrnovat také koláčovou bitvu, která byla dokonce i natočena. Stanley Kubrick však nebyl s výsledkem moc spokojený (celá bitva se zvrhla v naprostý zmatek na place) a nakonec došel k závěru, že by to bylo vzhledem k událostem té doby až příliš. (tnp101)
- Premiéra filmu byla po atentátu na Johna F. Kennedyho o několik týdnů posunuta. Tvůrci se obávali, že reakce budou vzhledem k těmto událostem ještě o něco více kontroverzní, než mysleli původně. Nakonec však byli svědky naprostého opaku. (tnp101)
- Komediální pojetí filmu nebylo původně v plánu. Při psaní scénáře se o takovém zpracování spíše vtipkovalo, ale později se Stanley Kubrick rozhodl jej takto i skutečně realizovat. (tnp101)
- Peter Sellers, který ve filmu ztvárnil 3 role, mohl zahrát i postavu majora "King" Konga (Slim Pickens). Nedokázal se však naučit silnému texaskému přízvuku, který byl pro roli vyžadován. (Terva)