Spalující touha

Do noci situovaný příběh jednoho neobyčejného manželství. Trio Kubrick-Kidman-Cruise se hledalo, až se našlo. Sice na poslední chvíli, ale ano :) Ke komentáři Pacco dodám jen, že v Tomovi tu a tam problesklo kouzlo Lestata, tedy jeho herecké maximum. A mám inspiraci k tomu, jak si oblékat podprdu jako Nicole - je přece tolik způsobů a Kubrick byl zřejmě ten poslední, kdo jí do toho kecal. V případně vážnější reflexe bych se pozastavila ještě nad domem plným masek, ale to už by bylo přes míru zdejšího plácku. (27.03.2010)

2001 Erotická odysea pod povrch lidského bytí. Na první pohled dokonalé manželství, kde jsou mužské nedostatky doplněny ženskou dokonalostí a důrazem na detail. Jediné, coby mohlo nabourat stereotyp jsou skryté touhy o nichž se nejlépe mluví v omámeném stavu. Žárlivost a chtíč ukrývající se za jediným pohledem do zrcadla v manželově obětí. Stenley Kubrick je Freudem nového století. Svou filmovou šarádou si hraje s postavami stejně tak jako s divákem. Nejtěžší je určit kde končí realita a začíná sen? Umění milovat zde nabývá nový rozměr a transformuje se v sžíravé Umění prožívat. Nesnesitelná spalující touha žene postavy kupředu. Zatímco Hardfordova žena hřeší a touží výhradně „jen“ ve svých snech a představách podpořených jedním letmým pohledem vzbuzujícím onen záchvěv věčnosti v jednom okamžiku, její manžel sestupuje do skutečného erotického zásvětí jako bájný Orfeus, aby se zde zbavil vtíravého přízraku mající podobu představy o jeho manželce v obětí jiného muže. Vždy je jen na dotek možnosti, kdy by mohl podvést a vrátit jí tak její vysněnou nevěru reálnou odvetou. Ale čím je hlouběji pod povrchem vlastních tužeb, tím víc se ztrácí v bludišti iluzí a svých představ. Život jde dál až dokud neskončí - ať už vysněný či reálny. A tenhle zaručeně neskončil. Režisérovo pomrknutí z novinového titulku hlásajícího Lucky to be Alive je už jen malou sladkou tečkou na konci. Že by poslední slova Nicole Kidman byla klíčem k lidskému bytí? Vynikající filmový požitek hrající si se všemi smysly. 9/10 (04.09.2009)

Jsou to takové lepší tři hvězdy...Asi něco jako u mechanického pomeranče, koneckonců i z něj jsem měl stejný pocit z Eyes Wide Shut - čím víc se film blížil konci tím méně jsem mu rozumněl a padala na mne, částečně provázená nudou pramenící z "vypadnutí" ze snímku, respektive jeho podstaty. Eyes Wide Shut je snímek vedený důkladnou a promyšlenou režií, filmem s působivými hereckými výkony a podmanivou hudbou, jemto však též film určený spíše lidem, kteří jsou co možná nejvíce naladěni na Kubrickovu osobitou strunu. Ale možná je jádro mého neúplného pochopení snímku v něčem jiném, než v nepřístupnosti Kubrickova vesmíru. Třeba nemám dostatečné zkušenosti v oblasti, které se film věnuje. Možná ve svých devatenácti letech vnímám sexualitu ještě příliš povrchně. Anebo naopak příliš složitě? Takže Let's fuck more! (25.10.2007)

Údajně psychologický film. Já bych řekl, že spíše psychoanalytický. Problémy manželství a zdánlivého vyhasnutí manželské erotické touhy jsou rozebrány ze všech možných hledisek zcela v duchu Sigmunda Freuda. Buď zůstaneme na povrchu a z díla nám zůstanou jen příjemné či rozporuplnější pocity, anebo se pokusíme chápat skrytější podtóny a snad si odneseme i cosi hodnotnějšího. Třeba POMOvu myšlenku - nevím, jestli to takto myslel i Schnitzler, ale o to tady asi nejde. (26.10.2004)

(1001) 2009: Film, který jede po úplně jiné koleji, než kam mám namířeno já. Docela bych řekla, že ani neexistuje výhybka, která by nás svedla dohromady. Já ještě nejsem dospělá, ale dospělost si představuji jinak. 2018: A krucinál, stejně se na to budu muset podívat za dalších deset let znova, protože i teď jsem stejně jako před minulými deseti lety příliš nezkušená na to, abych vůbec chápala, o čem film pojednává. (Natož abych si pro sebe dokázala pojmenovat, jestli to dělá dobře nebo ne.) Teď si sice dokážu víc (než dřív) vychutnat, jak Kubrick mučí Cruise, ale myslím tím doslova režiséra a herce, protože co prožívá ta postava, co já vím. Jediná věc (kromě matné představy, že člověk má tendenci s plynutím času trochu zapomenout, že Nicole je schopná být herecká bohyně), které můžu jakžtakž porozumět a dejme tomu se díky ní na mapě filmu alespoň trochu zorientovat, je krátká mimoslovní etuda Alana Cumminga na téma jak vyjádřit neopětovatelné city. Svoje zmatení bych nejraději ilustrovala na tom finálním rozhovoru, kde mi hrozně vadí, že když Nicole řekne "the important thing is we're awake now", tak že Tom vypadá, jako že buďto nikdy neusnul a nebo už se nikdy neprobudí, zkrátka že během své odysey nic nepochopil. (18.06.2009)