Spalující touha

Vizuálně dokonalý náhled do nitra lidského. Vážně naprosto skvělé, jak jsou tu různé myšlenkové pochody, pocity a nálady převedené do audiovizuálna. Z valné části za to můžou Kubrickovo klasické trademarky (skvostně dlouhé záběry beze střihu, hudební doprovod pomocí klasiky), ovšem zase použité jinak a originálně. Ano, osobně bych ocenil trochu víc psychedeličnosti a tajemnosti, to ale neubírá nic na technických kvalitách, jen na těch pocitových, subjektivních, prostě tu chybí to NĚCO, co má Barry Lyndon, Odysea, nebo Mechanickej pomeranč. ps: a hele, můj komentář č. 2222, volejte sláva a tři dny se radujte (21.06.2017)

Troufám si tvrdit, že EWS není film, který by těžil z opakovaných shlédnutí. Jakmile si člověk přisvojí metaforický "plán" hrdinovy sexuální odysey, film ztrácí svoje prvotní tajemství a napětí atrofuje. Téma střetu dvou verzí (mužské a ženské) představivosti a destruktivnosti touhy je inspirativnější než pojetí Cruisova hrdiny jako oběti sexuální represe, kterou v závěru jeho externalizované a zoufale nenaplněné představy doženou až k slzám a provinilému doznání. Jsme v New Yorku na konci 20. století nebo ve Vídni za časů Freuda? Film vůbec působí odtažitě svým mixem bezčasí a kubrickovského chladu, který může být projevem stejně tak intelektuálního odstupu jako mizantropie. Postavy jsou spíš archetypy zbavené individuálních rysů, humoru a spontánnosti. Architektura a dekorace filmu jsou bezčasé; leimotivem je vánoční výzdoba, která záměrně nepůsobí rušivě jen tam, kam skutečně patří: do rodinného kruhu. Chladně promyšlený je i způsob, jakým Kubrick nakládá s kamerou, hudbou nebo třeba barvami - kontrast rudé (touha) a mrazivě modré (smrt) se zde prolíná do ambivalentní fialové. Jako zbavená jakékoliv emoce a kouzla působí i evokace nočních ulic New Yorku, nejspíš další záměr autorovy mimozemsky chladné inteligence. Konečně zaráží to, jakou péči (co do délky a pozvolnosti budování) věnuje Kubrick každé scéně, včetně těch vyloženě explikativních nebo rovnou zbytečných (např. rozhovor hrdiny se zženštilým recepčním je už třetím zpochybněním jeho kompetence jako heterosexuála). Out of Time. (26.09.2006)

Tahle touha diváka opravdu spaluje a hlavně v něm zraje. Už to může být dlouho, co jsem film viděl a sugestivní pocit přítomnosti u rituálu nebo paranoidních Billových myšlenek pořád zůstává. Cruise a Nicole jsou bravurní, Kubrickovo budování atmosféry za pomoci minimalistického hudebního doprovodu taktéž. (15.09.2006)

Eyes Wide Shut se pohybuje na pomezi dvou klišé : americká filmová rodina 20.století a tajemný, stále však uvěřitelný příběh vycházející z fantaskních vídeňských romanet přelomu 19. a 20.století. Obě tyto roviny jsou přítomny a třebaže žádná z nich není zrovna originální, z jejich střetnutí se nesměle cosi zajímavého dere. Poslední Kubrikckův film není zdaleka tak děsivý jako Shining, ani tak krutý jako Mechanický pomeranč, má však své nevtíravé a tiché kouzlo. Atmosféra je mysteriózní, erotická, trochu i hororová. Nebo by taková alespoň měla být. Námět: jedení zakázaného ovoce. Kubrick nám klade zajímavé otázky: Lze na pravdě jedné noci stavět celý život? A na druhou stranu : Lze zjevení této noci ignorovat? Přesto tomu něco chybí. Kubrickova práce na filmu je tradičně vysoce precizní. I když tato verze filmu neměla být posledním střihem, není nedokončenost nijak znát. Jako vždy Kubrick dokonale zpracovává myšlenky jiných, přežvýkává dílo Arthura Schnitzlera, sám však jakoby ovšem nebyl přítomen. Pro mě zůstal Kubrick těsně pod cílovou páskou mimořádného díla. Je jí ovšem vzrušujícím způsobem blízko. (26.10.2004)

Tenhle film je zvláštní. Pro někoho může být šokující, ale podle mě to je velmi zdařile natočený film s dějem, které by pod taktovkou méně talentovaného režiséra skončilo jako nechutné béčko (případně Péčko :-)). Pan Kubrick ale dokázal udržet laťku po celý film stejně (hodně) vysoko a i přes spoustu scén zabývajících se sexem jde o psychologický film rozebírající zejména to, jakou roli hraje v životě tolerance, porozumění a hlavně náhoda. V postavách Toma Cruise (který zde podává (nejen na sebe) velmi dobrý výkon) a Nicole Kidman (ta hraje naprosto fantasticky) je toto všechno nádherně analyzováno a konfrontováno. Ona se dopustila "snové nevěry", on se jí chtěl pomstít. Ale jenom díky neuvěřitelnému štěstí z tohoto nočního výletu po předvánočním New Yorku nevznikla tragédie. Scénář je neuvěřitelně inteligentní, promyšlený (nevím, jestli v něm hnidopiši najdou nějakou logickou chybu, ale pochybuji) a krásně spletitý. Navíc na mě měl zajímavý efekt - po 2.shlédnutí jsem sice (snad :-) porozuměla některým věcem, ale vyvstaly další otázky, takže určitě jsem tohle dílo neviděla naposledy (navíc ve mě podruhé zanechal film ještě hlubší dojem než při prvním shlédnutí). Co se týče technické stránky, tak k té nemůžu mít jedinou výhradu, skvělá je i kamera a naprosto fantastická mi připadá hudba - úvodní Shostakovichova suita, instrumentální hudba v "domu orgií" ale zejména Musica Ricercata - klavírní minimalistická skladba, která hraje vždycky, když už má Tom Cruise na mále nebo když mu hrozí nebezpečí, jsou naprosto úžasné a perfektně podtrhují atmosféru děje. Jsem teď zvědavá, co sem napíšu po 3.shlédnutí a na co nového při něm přijdu :-) (15.03.2004)