Ikiru
Living
Žiť
To Live
Režie:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Šin'iči Himori, Haruo Tanaka, Minoru Čiaki, Kamatari Fudžiwara, Nobuo Kaneko, Acuši Watanabe, Kin Sugai, Daisuke Kató, Seidži Mijaguči (více)Obsahy(1)
Kedži Watanabe celý život pracoval ako úradník na tokyjskej radnici. Za tridsať rokov vernej služby sa prepracoval až na miesto vedúceho oddelenia. Jeho celý život je len práca medzi štyrmi stenami kancelárie a vysoké stohy papiera na oboch stranách písacieho stola. Jedného dňa sa však pán Watanabe dozvie niečo, čo mu už nedovolí žiť svoj život tak ako predtým. Je smrteľne chorý a zostáva mu nanajvýš šesť mesiacov života. Uvedomí si, že za tých tridsať rokov nič nedosiahol, že žil iba pracovným stereotypom a neporozumením v kruhu rodiny. Tvárou v tvár smrti začne sám sebe klásť otázky o zmysle existencie a rozhodne sa zanechať po sebe na svete stopu. Muž, ktorého každý poznal ako zatrpknutého pesimistu, sa razom premení na láskavého človeka plného nádeje, ktorý s entuziazmom bojuje za výstavbu detského ihriska v chudobnej mestskej štrvti. To má byť jeho odkaz svetu, zmysel a naplnenie jeho životného putovania. Najznámejší japonský režisér Akira Kurosawa vytvoril svojím filmom Žiť dielo hlbokého humanizmu a porozumenia pre človeka, ktorému vedomie vlastnej smrteľnosti umožní mysticky prezrieť, pochopiť a precítiť lásku k životu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Působiví film, který je až mrazivě aktuální i dnes. Oslava lidskosti, a že když člověk chce tak porazí i větrné mlýny. Člověk si boužel uvědomí že má se svým životem něco dělat až když ho dohoní neúprosný čas. Film má velmi silné momenty, které nenechají nikoho chladným, škoda závěrečné části, která ztrácí dech a spíše diváka nudí. Co vy byste dělali kdyby vám zbývalo šest měsíců života? Žili jste naplno nebo byste začli žít až těch posledních pár měsíců. Jak žít a jak prožít smysluplně život krásně vystihuje jedno čínské přísloví: "když jsi se narodil plakal jsi a lidé se smáli, žij tak aby až budeš umírat si se mohl smát a lidé plakali." ()
Včera (12.04.2009) jsem se na více než dve hodiny posadil do křesla, a nelitoval jsem. ()
Tento film jsem měla dlouho stažený, ale nějak se mi na něj nechtělo, už dle základního popisu či hlavního posteru. Bála jsem se zdlouhavých momentů a vůbec pomalého toku událostí bez jakéhokoliv zaujetí, což není můj šálek kávy. To jsem se ale zmýlila - již po několika minutách jsem byla naprosto vtažena do děje hlavně kvůli působivé atmosféře. Pro Takashiho Shimuru, jakožto Kurosawy oblíbeného herce, role ušitá na míru - zdařilý výkon. Jako top vidím závěrečnou scénu při obřadu - naprosto dokonalá zpětná vazba a sonda do lidských povah! ()
Záber na tvár spievajúceho hrdinu zobrazuje jeden z najpôsobivejších hereckých výkonov, aké som kedy videl. V zobrazení toho, čo chcel zobraziť, teda aspekt dobra ako kľúčový faktor významu človeka, v tom uspel perfektne, na viac ako 100%. Nie je to úplne môj typ filmu, ale objektívne sa nemôžem sťažovať. Napríklad to, ako hlavný hrdina obdivuje živosť svojej kamarátky, ako po tej živosti túži – to sú všetko jedinečné scény, ktoré zachytávajú prapodstatu života. ()
Dokonalá politická satira. Až se jednomu může zdát, že se za těch více než šedesát let vůbec nic nezměnilo. A to vše na pozadí velmi truchlivého příběhu o umírání, který se mění ve chvíli, kdy Kandžimu jeho bývalá podřízená říká, že je v továrně spokojenější, protože po sobě zanechá něco dobrého - smích v lidech probuzený vyrobenou hračkou. ()