Režie:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Toširó Mifune, Mačiko Kjó, Takaši Šimura, Masajuki Mori, Minoru Čiaki, Daisuke Kató, Noriko HonmaObsahy(2)
Rašomon, příběh z Japonska 12. století, příběh o zločinu a zabití. Je nám vyprávěn každou ze zúčastněných postav, z nichž žádná, jak se ukáže, nemluví pravdu. Ke slovu se – prostřednictvím média – dostane i zavražděný, ale jen proto, aby nás utvrdil v jediné jistotě: pravdy se na tomto i na onom světě dobrat nelze. Rašomon, navazující na rafinované techniky retrospektivního vyprávění, známé z konce němé éry, ale pak až do počátku evropských „nových vln“ zapomenuté, se stal uměleckou senzací filmového festivalu v Benátkách, kde mu byl udělen Zlatý lev. Od této události se stalo běžným – v zemi vzniku stejně jako na Západě – dělit dějiny japonského filmu na dvě zcela svébytné epochy: před Rašomonem a po něm. (NFA)
(více)Videa (2)
Recenze (245)
Všeříkající příběh o lidské morálce, deformované ctižádostí, strachem z přijetí vlastních činů okolím a vůbec všemy neduhy, jaké odvrácená strana lidské duše obsahuje. I ty, člověče - říkáš vždy pravdu? Do posledního detailu? Nevynecháváš, neupravuješ drobnosti dle obrazu, v němž chtěl bys býti ostatními viděn? Pod střechou ohromně charismatického Rashomonu se čtyřikrát ve formě vyprávění odehrává tentýž příběh vraždy. Není důležité, která z verzí je pravdivá. Není důležité, zda je vůbec některá pravdivá. O pravdách hovoří film pouze jako celek, a to jen o těch, které už věky poukazují na slabosti lidstva. Aneb v zájmu vlastní cti přestává lež být něčím nečestným... pokud o tom nikdo neví... ()
Rashomon je neuvěřitelný film, není divu, že se jím Kurosawa proslavil. Pohled na jednu "nepříjemnou" událost zobrazovaný třkrát a pokaždé jinak a jiným. O lidech, kteří si vždycky něco přidají, aby nakonec až divák zjistil, že nejlepší bude věřit jen potulnému chodci, který k tomu nemá důvod. Mistrovský kousek s ještě mistrovštějším Toshirou Mifunem. Úchvatná práce s kamerou, se scénářem a s herci... ()
Druhý Kurosawa, jehož jsem měl čest vidět, tentokrát už bez mrknutí na pět hvězd. Co na tom, že je to z padesátých let, co na tom, že je to černobílý, co na tom, že to trvá tak žalostně krátko, když je to odvyprávěno tak poutavě a divák jako já se u toho ani na minutku nenudil? Šibnutý Toširó Mifune byl vynikající, myšlenka odvyprávět jeden přiběh třemi (nebo vlastně čtyřmi) různými pohledy na věc à la Lola rennt, k tomu ještě pěkná hudba na podkreslení a taková pěkná myšlenka s dítětem na závěr – ano, tímhle mě Kurosawa opravdu přesvědčil k nahození pěti hvězd a dodal mi chuť podívat se i na jeho další snímky. Vlastně mám teď chuť se i znovu podívat na Sedm samurajů, třeba bych tomu nyní už dal plný počet. ()
Vrátiť sa po nejakom čase ku klasikám vždy poteší. Nielenže u mňa potvrdia, že zub času ich zďaleka obchádza, ale ako dozrievam a rastiem, posúvajú mi nové podnety k zamysleniu. Rashomon je určitým vyvrcholením ranného Kurosawu. Po tomto už začal čarovať s podnetmi a významami a inšpiroval kohokoľvek, kto o jeho filmografiu zakopol. Fantasticky vtieravá hudba Fumio Hajasaku a uhrančivý výkon Toširó Mifuneho spolu krásne fungujú. Keď sa Toširo zjaví na obraze kradne si všetko pre seba. Aj napriek určitej expresívnosti. Za mňa poctivý džindaigek, v ktorom viac ako o samurajské šermiarske súboje ide o analýzu ľudskej malosti a chamtivosti. ()
Zajímavý námět, který byl určitě nadčasový, ale tím končím. Pro mě film s mnoha WTF momenty, nad kterými jsem korutil hlavou a div, že jsem si ji nevykroutil. Hlavní bandita se směje jako idiot a skáče jako retlá opice celý film, až s emi zvedal žaludek. Některé dialogy a návaznosti jsem nepochopil do teď. Já opravdu ty filmy made in Kurosawa nechápu a hlavně nechápu sebe, že si je občas pouštím. DVě a půl. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (28)
- Jeden z nejranějších příkladů užití ruční kamery ve filmu (sleduje zblízka postavy skrze stromy). (džanik)
- V tomto filmu byla údajně poprvé namířena kamera přímo na slunce. Podle životopisu Akiry Kurosawy patří zásluha jeho vynalézavému kameramanovi. (džanik)
- Režisér Robert Altman nazval tento film vizuálnou básňou a označil ho za najlepší Kurosawov film. (Kristusazapad)
Reklama