Lelíček ve službách Sherlocka Holmese

Ve čtvrtém zvukovém snímku se Vlasta Burian opět vyřádil a vlastně i svým přičiněním, neboť původně měl film vypadat zcela jinak a právě to ´jinak´ nesedělo jeho komice. A tak zasáhl. A zasáhl dobře. Po druhé si střihl dvojroli, ve které, kromě pro něj typické postavy, dokonale charakterově zahrál, jak se jednoduše říká, ťunťu, v tomto případě, vladaře. Vlasta Burian kromě svého komického herectví a podání vtípků hodné pouze jeho umu, také předvedl další svou schopnost a tím jsou jazyky. V předchozím snímku ´On a jeho sestra´ (1931) to byla imitace hudebních nástrojů, zde ukazuje, jak se dá naučit výslovnost a správná intonace francouzského a anglického jazyka. Dělat dvojníka vladaři, na kterého se chystá atentát není žádná prča, ale tady to prča je. Zajímavostí jsou ti atentátníci. Něco takového bylo v podstatě použito, byť samozřejmě v odlišné scéně, i ve snímku ´Císařův pekař - Pekařův císař´ (1951). Stačí si porovnat scénu s bombou v tomto snímku s otráveným vínem ve snímku zmíněném. Mnohé překvapuje režisér Martin Frič v roli Sherlocka Holmese. A je to dáno tím, jak málo se o něm ví, že běžně hrál už v němých filmech a že si zahrál i v několika dalších. Lída Baarová je svou přítomností už jen třešničkou na dortu, i když prostoru zrovna moc nemá. Jedna komická scéna tedy střídá druhou, Burianův slovní kulomet neutuchá jedinou chvilkou a tak se dá říct, že divák, který se u tohoto snímku nudí, musí být neskutečný morous. Už ohromný úspěch ve své době film hodnotí samo za sebe. Zub času sice neskonale pracuje, ale film se drží a je to dobře. (25.07.2020)

Jsou věci, které se mi na tomto filmu vždycky líbily. Představení Sherlocka Holmese, Lelíčkova debata nad padesátikorunou nebo neurotický portorický král. Jiné jsou dnes velmi iritující, např. značně natahovaná scéna s pekelným strojem v gramofonu. Protože jsem teď tento film používal jako studijní materiál o tom, jak začínal český zvukový film, objevil jsem spoustu nedodělků, nezvládnutných střihů, špatné časování gagů, neschopnosti režiséra využít Burianovy improvizační schopnosti, a také to, jak byl ten film viditelně co nejlevnější. Ale co, je sedmdesát let starý, a trocha tolerance je nutná. Jen by někdo měl opravit název: film se jmenuje Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa (opravdu s "a" na konci). (21.09.2007)

Rozhodně jedna z nejlepších komedií Vlasty Buriana, které se mi líbí víc než úředničtí Hadimrškové, Ducháčci či Bormani. Lelíčka miluji od nejranějšího dětství, vždycky jsem se mu hodně nasmál. Jednu z prvních svých rolí tu zahrála mladičká Lída Baarová, kromě Martina Friče stáli ostatní herci jen v pozadí příběhu. Vtíravou melodii portorické státní hymny si člověk musí prozpěvovat ještě dlouhé hodiny podobně jako Hadimršku nebo C. a k. polního maršálka. Prostě příběh o náhradním králi Portorika je českou komediální klasikou z počátků zvukového filmu. (20.11.2014)

Televizní repríza této báječné veselohry byla opravdu příjemná. Král komiků Vlasta Burian v dvojroli - jako zadlužený Lelíček z moravského maloměsta se stává dvojníkem bázlivého portorického krále a jako takový rozproudí jednotvárný a nudný život panovnického dvora. Film je zajímavý i tím, že roli slavného anglického detektiva ztvárnil známý režisér oblíbených filmů Martin Frič a v roli partnerky Vasty Buriana se blýskla mladičká Lída Baarová. (06.01.2012)

Podle toho, co jsem zatím viděla, nejslabší film Vlasty Buriana. Nápad na dvojroli sice není bůhvíjak originální, ale funguje, Vlasta Burian byl skvělý komik, který si s tím poradil, ovšem nemůžu si pomoci, role krále mu moc neseděla. Vtipnosti film taky moc nepobral, rychlokurz angličtiny a francouzštiny se tak pro mě stal jedním z mála světlých momentů filmu, což však nemůže film sám o sobě pozvednout výše. Během sledování jsem se docela nudila, a to je co říct, vzhledem k tomu, že tam hraje Burian. (04.05.2013)