Místo splněných přání

Paolo Genovese je taková jistota současné italské filmařiny. Pokud si od něj něco pustíte, můžete si být jisti, že půjde o scénáristickou originalitu. Stejně tak i zde. Námět naprosto fantastický. Originální a působivé je především to, že režisér zvládnul přes hodinu a půl držet pozornost diváka v jedné obyčejné restauraci na rohu s hlavním hrdinou, který rozdává karty na osudový mariáš jak smrtka před posledním seknutím kosou. Díky tomu se zde rozbíhá příběh několika lidí, jejichž přání ovlivňují jiné lidi a celé se to tak hezky zamotává, až se to ve finále velice pěkně rozmotá. Jenže to, co je originální, je bohužel zároveň naprosto neuvěřitelné, až fantastické. Tak neuvěřitelné, že to vlastně v tom realistickém prostředí dost překáží. Pro svůj scénáristický nápad a perfektní dialogy se ale pořád jedná o jeden z nejzajímavějších filmů posledních let. (12.02.2024)

Nakonec nemůžu jinak, než ten plný počet dát, protože jsem z toho byl naprosto nadšený a scénář to mělo naprosto geniální a promyšlený. S pár drobnými chybkami (Jak to, že ho nechávají přes noc v tom bistru? To je tam ta číšnice jen jedna a úplně vždycky, že ví, že ho tam může nechat?), ale jinak nemá žádné další mínusy. Celý ten film se odehrává v jednom bistru, do kterého za jedním záhadným mužem chodí různí lidé, kteří chtějí splnit nějaké určité přání. On je totiž dokáže splnit, avšak za určité, skoro vždy dost drsné nebo násilné podmínky. Otec chce zachránit život svého vážně nemocného syna, jako úkol má zabít jednu předem vybranou malou holčičku. Původně jsem se lekl, že z podivného muže vypadne ďábel, ale naštěstí celý ten film zachází mnohem dál, všechny případy vyvíjí a stejně tak i celkový děj. Ony se tu totiž úkoly některých „zákazníků“ začnou pomalu propojovat, ale víc neprozradím. Určitě stojí za to se na to podívat. A jestli vás ta echt minimalistická atmosféra pohltí zhruba tak jako mě, nejspíš budete nadšení. U mě se tady totiž povedlo vytvořit neustále napětí po celou stopáž – a to se povede jen málo filmům. A o to lepší je, když to má tak povedený scénář, včetně té stěžejní myšlenky, která mi sice byla jasná už dřív, ale podle mě s tím ten film počítá a přitom stále servíruje víc a víc scén, které ji potvrzují. Fakt skvělé minimalistické drama s mysteriózními-fantasy prvky, naprosto mě to pohltilo a něco takového jsem chtěl vidět už hodně dlouho. A na rozdíl od ostatních uživatelů mi ten konec nevadí - a to říkám jako někdo, koho by ta nedořešenost toho kdo ten záhadný muž vlastně byl, normálně spíš naštvala. Jenže sem se to svým způsobem hodilo, teorii svoji mám, ale myslím, že se tu na to moc nehraje... nicméně to nebyla bytost ani dobrá ani zlá, kdyby to tu náhodou někomu až moc vrtalo hlavou. Každopádně o to víc jsem teď zvědavý na Naprosté cizince, když mají být ještě lepší. Slabých 5* (20.07.2021)

Je hlavní hrdina Bůh či Ďábel nebo jen zatraceně dobrý "Inženýr lidských duší"? Na to si každý musí odpovědět sám, ale to vůbec není hlavní otázka filmu. Jako většina autorů zdejších recenzí jsem nadšená z nejednoznačnosti scénáře a vůbec mi nevadí, že konec nemá výraznější pointu - jak bylo řečeno někde uprostřed filmu - vždycky je víc možností.... (18.12.2022)

Nepamatuji si, kdy bych se u tak čistě komorní a minimalistické záležitosti tak dobře bavil. Styl Paola Genoveseho mi evidentně sedí, a přestože byli Naprostí cizinci naprosto jiným filmem, rozbor lidských charakterů byl v obou případech dokonalý. Tady rozhodně nešlo o žádné mirkodušínovství (naštěstí), tady každá postava naplno odkryla svou vnitřní svini, nebo s ní alespoň svedla tuhý boj. Film postrádal akční scény, ale z některých rozhovorů mi nebylo moc dobře po těle. (30.04.2021)

"Jak mohu vědět, že nejste ďábel?" "Nemůžete." To byla jedna ze dvou základních otázek, kterou jsem si celou dobu pokládal. Je to ďábel? Bůh? Nebo jen obratný manipulátor? Ta druhá je celkem jasná. Co bych byl schopen udělat, aby se mi splnilo mé největší přání? Upřímně řečeno na ani jeden dotaz jsem nebyl schopen uspokojivě odpovědět. Ale to tom to asi celé je. Geniálně sestavené, fantasticky zahrané. 100% (29.04.2018)