
Devadesátky
-
Mid90s
(festivalový název) -
Mid90s
-
Deväťdesiate
-
Mid90s
Drama / Komedie
USA, 2018, 85 min
Režie:
Jonah HillScénář:
Jonah HillKamera:
Christopher BlauveltHudba:
Trent Reznor, Atticus RossHrají:
Sunny Suljic, Katherine Waterston, Lucas Hedges, Na-kel Smith, Olan Prenatt, Gio Galicia, Ryder McLaughlin, Alexa Demie, Harmony Korine, Jerrod Carmichael, Zachary Read, Cici LauProducenti:
Scott Rudin, Eli Bush, Ken Kao, Jonah Hill, Lila YacoubStřih:
Nick HouyScénografie:
Jahmin AssaKostýmy:
Heidi BivensPlakáty
Obsah
-
Kalifornské slunce, holky, mejdany, skejt a parta starších kluků, do které by hrozně rád zapadl. Tohle je prostě léto všech velkých poprvé, na které Stevie nikdy nezapomene. Tím spíš, že ho prožívá v polovině devadesátek – neopakovatelné době, jejíž atmosféru Jonah Hill (Vlk z Wall Street, Superbad) ve svém režijním debutu dokonale vystihl, hudbou počínaje a módou konče.(Aerofilms)
- Třináctiletý Stevie žije v Los Angeles v chudinské čtvrti, doma jej šikanuje starší bratr a matka samoživitelka na něj nemá čas. Únik z bezútěšné situace tak nachází na skateboardu s partou svých vrstevníků. Film vychází z estetiky a atmosféry devadesátých let, 16mm materiálu a nadupaného soundtracku. Režijní a scenáristický debut herce Jonaha Hilla, jenž je oslavován mnoha filmovými kritiky.(Febiofest)
- Je léto, rozpálené ulice Los Angeles si doslova říkají o dobrodružství a třináctiletý Stevie zoufale hledá kamarády, se kterými by mohl zabíjet čas. Když jednoho dne narazí na skupinku starších skejťáků, ihned zatouží být jedním z nich. Co víc by si mohlo dítě v devadesátkách přát, než hodit problémy za hlavu, bez rozmyslu se vrhnout do světa venku a ztratit pojem o čase? Debutující Jonah Hill, doposud známý jako respektovaný herec, nás v iniciačním příběhu o bezstarostnosti i rizikách příliš rychlého dospívání bere na nostalgický výlet do analogové doby, která díky užití 16mm materiálu a bohatému dobovému soundtracku znovu ožívá.(MFF Karlovy Vary)
- Americké predmestie 90-tych rokov. Trinásťročný Stevie tu žije so svojou matkou, ktorá ho vychováva sama a jeho agresívnym bratom. Netúži po ničom inom, iba utiecť a tak si zaobstará skateboard a pridáva sa k skupine skejterov. Práve jeho noví kamaráti mu pomáhajú prekonať smutnú realitu, zažíva tú prvé radosti a strasti dospievania.(ASFK)
- Los Angeles, polovica 90. rokov. Do komunity skejtbordistov pomaly preniká aj 13-ročný Stevie, ktorý žije so starším a agresívnejším bratom a matkou, ktorá nemá na nich čas. Zoznamuje sa s hlavnými protagonistami svojskej partie, ktorých skryto obdivuje, a snaží sa napodobniť ich odviazané správanie a protispoločenské reakcie. Každý zo skupiny Sunburn má svoje sny a skryté túžby, ktoré však v realite ich každodenného života a na prahu dospelosti dostávajú trpké a bolestné trhliny. Ambiciózna režijná prvotina známeho herca, ktorú americká kritika po svetovej premiére v Toronte vyhlásila za jeden z najosobitejších amerických debutov roka. Ocenila autentickú dobovú atmosféru skejtovej subkultúry, presvedčivé výkony prevažne nehercov a začínajúcich hercov a uhrančivú kulisu hiphopu ako dôležitého výrazového prvku.(Art Film Fest)
- přehled
- komentáře
- zajímavosti
- ocenění
- videa
- galerie
- ext. recenze
- ve filmotéce
- v bazaru
- diskuze
-
Photo © Tobin Yelland
-
- Jonah Hill povedal, že inšpiráciou pre Mid90s sú filmy Kids (1995), Takéto je Anglicko (2006), Ratcatcher (1999) a Ihrisko (1993). (dwdb)
-
- Celosvětová premiéra proběhla 9. září 2018 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (Tet.Ew)
-
- Spoiler: Značka a druh auta, se kterým se hlavní protagonisté vybourají, je stejné jako auto, se kterým se skutečně vyboural Jonah Hill v mládí. (Tet.Ew)
77%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
![]() |
11.07.2019 Aerofilms |
---|---|
![]() |
29.08.2019 ASFK |
![]() |
19.10.2018 A24 |
venca163
Jonah Hill byl pro mě doteď synonymem "takovýho toho ksindla" z filmů jako Kopačky nebo Dostaň ho tam, ale stejně jsem celej nadšenej sednul ráno na elektricky poháněný kolo Specialized (nojo, nová doba) a sprintoval do velkáče do fronty na hulvajze. A po filmu jsem byl ještě nadšenější. Instantní ale poctivá nostalgická polivka. Strčil jí tam 2 prsty kámo. "Myslim, že víc cool je nemít přezdívku. Jako třeba Ray. Ten je cool." #kviff #54 (90%)(6.7.2019)
angloumene
Letní oddechovka jak má být. Ono teda žádné vyrůstání není lehká věc. Najít si nové přátele, poprvé se postavit matce, určit hranice staršímu bráchovi. Chce to pořádnou dávku odvahy, ale něčím takovým si musí projít každý. V Devadesátkách je navíc vše zahaleno do slunečných paprsků LA, kde vám v uších zvoní kolečka projíždějících skatů. A to je fajn.(29.8.2019)
Slasher
Skvělý návrat do nezaměnitelný doby "Tony Hawků", nadávání do buzíků, punk rocku, discmanů a 4:3 videí -- Jonah režijně hned na poprvé s bezchybnou, filmařsky citlivou sérií zásahů do emocí, navíc posílenou o soundtrack Reznora & Rosse. A myslím, že je to dostatečně rozměrný a poutavý příběh i v případě, že vás to nechytne nostalgicky, nevyrůstali jste tou dobou náhodou v Kalifornii, ba nejste ani sami generací y. Za mě mnohem lépe fungující "rekonstrukce dětství", než s čím teď přišla cinefily oslintaná ROMA. P.S. A teď šup na LORDS OF CHAOS :)(2.1.2019)
Castorr
Hill mě mile překvapil, natočil svěží film, který ve mě probudil nostalgii 90 let. Nikdy jsem na skateboardu snad nestál, ale po shlédnutí si mám chuť zajezdit. Nejenom zasazeni děje, ale i jak je film natočený je super. Mladí herci zahráli skvěle, jak kdybych je sledoval z dokumentu o skejťácích, k tomu téma problémy v dospívání a máme tu fajn filmek, který si dám klidně znova.(25.1.2019)
HAL
Je to těžké, překonat vlastní ego, ale musím - musím se Jonah Hillovi omluvit. Měl jsem ho vždycky za otravného sráče, na kterého se ve filmech pro jeho trapnost a nevtipnost skoro nedá koukat... a teď překvapeně zjišťují že on je to velice schopný scénárista a režisér. že on v té hlavě přecejen něco má. Jeho chytlavé vzpomínání na vyrůstání v devadesátkách má kupodivu slušné koule ukázat i ty ne zrovna mainstreamové aspekty reality, a přitom nezneužívá k nudnému kýči ani tu poetickou nostalgii za retro prostředím, ve kterém jsme všichni vyrůstali (byť u nás jen částečně, když tu v duších lidí pořád ještě dohnívaly zbytky komunismu).(30.3.2020)