Devadesátky

Je to síce iba taký nedokonalý zlepenec jednotlivých čriepok deja, kde vlastne nič poriadne nezačína a nekončí - len také pofľakovanie sa na skate a parenie, no Hillovi sa tu podarilo tak dokonale vystihnúť deväťdesiatkovú atmosféru, že z toho musí každý padnúť na zadok, najmä moja generácia a starší. Tak to dopadá, keď deti vychováva ulica, dnes je to možno ešte horšie ako vtedy... Nadpriemer. 75/100 (13.11.2019)

Jako debut Jonaha Hilla moc a moc super. Citlivé emoce, občas naturalisticky surová scéna, dobře minimalistické v detailech (brácha donese dva džusy a vy prostě víte, co to znamená). Když se na to ale dívám bez sentimentu, že tohle natočil týpek co ve filmech doteď jen hrál, tak musím přiznat, že mě to úplně nedrželo celou dobu. Je to taková nezávislá atmosferická pocitovka o dospívání mezi skejťáky, ale často nedramatická a rozvleklá jak nedělní odpoledne na sídlišti. (17.08.2019)

Pro ty, kteří v polovině devadesátek vyrůstali, to asi bude o poznání větší pecka než pro nás ostatní. Já tou dobou sotva začínal chodit do školy a navíc Čechy přeci jen nejsou stejný jako prosluněná Kalifornie. A i díky tomu mi to přišlo takový nijaký a hlavně na začátku jsem se docela nudil. Uznávám, že mladej Sunny Suljic hraje jako o život a že Jonah Hill má tuhle dobu dobře zmáknutou, ale mě to nestačilo. A i když přeci jen gradace v závěru přišla, tak mi chyběl nějaký větší děj. Zajímavý je, že tam v soundtracku vedle sebe hraje Nirvana a pak i písnička, kterou předělal Aleš Brichta. (13.12.2019)

„Pracovala v Disney Worldu. Bylo...bylo jí všechno jedno. Překročila hranice.“ - „Co jsi udělal?“ - „To se neříká. Jsem gentleman.“ Ano, skutečný gentleman… Zpočátku mě film vůbec nebral, upřímně řečeno, celkem jsem se u něj nudil. Ale postupně se mi do něj podařilo vpravit a jeho „hrdinové“ si mě čím dál víc získávali. Navzdory jejich chování (nebo právě kvůli němu?). Ostatně, nikdo z nich to neměl jednoduché (sám hlavní hrdina neustále bojoval s matkou a hlavně bratrem) a na nikoho nečekala žádná zářná budoucnost, spíš naopak. A atmosféra filmu se mi líbila, ani jsem k tomu nepotřeboval pocítit nostalgii. Přátelství, první zkušenosti s pitím, kouřením, opačným pohlavím…a hlavně trávení veškerého času s partou na skateboardech, nechyběla pohoda i vážnější momenty. Přišlo mi, že tvůrce dobře ví, o čem vypráví. Tím se dostávám k tomu, že mě Jonah Hill hodně (mile) překvapil. Zřejmě to byl pro něj i dost osobní film. Mid90s sice není úplně super pecka, ale počin hodný slušných 4* určitě (a to nejen na debut). (24.02.2019)

Jonah Hill v režisérské roli je pro mě po shlédnutí tohoto díla velmi milým překvapením. Devadesátky jsou jako zjevení, těžko budete hledat podobný film. Nebojím se toto dílko považovat za nejsvěžejší vítr na filmovém plátně za poslední roky. Film originální po formální i obrazové stránce. Zároveň působí maximálně autenticky. Mám z toho dokonce pocit, že se Jonah dostal mnohem hlouběji do intimity a mysli člověka, který vyrůstal v 90. (sice tohle je Kalifornie a já vyrůstal na české vesnici a mnohem nudněji:), nicméně i tak jsem se do toho uměl dost vžít). (28.10.2019)