Osmá třída

Exhibice opravdovosti nabalená na standardní příběh. Asi bych ocenil větší cit pro nuance - kdyby třeba hrdinka nebyla ultimátní loser, ale pevnější součást svého okolí. Jenže to by se pak psalo hůř a bylo by těžší tu holku udělat konvenčně sympatickou, o což se ten film bohužel pokouší. Abych ho plně docenil, musel by se téhle snahy vzdát a plně se ponořit sám do sebe - jestliže je okázalá autenticita prakticky jediná deviza filmu, mělo jí být podřízeno vše. Dokud zůstává základní klišé kostra o sympatické awkward holce, co nezapadá do svého okolí, je to pro mě jen "napůl". Je to určitě fajn film natočený s citem a empatií - ale volí hodně zkratek a vyhýbá se největším výzvám. Že je v důsledku dělaný z mindsetu dospělého, dokazuje, že ultimátní šťastný konec si představuje jako sžití s minulou generací, kdy je po umanutém odmítání přijat monolog otce, který má samozřejmě jen málo společného s realitou. Je to prostě taková příjemná hra na autenticitu, i když jde nakonec jen o autenticitu takovou, jak by si ji dospělý divák přál. (28.09.2018)

SPOILERY Zase 3,5 a zase nevím, co s tím. Mám dát víc za to, že je to jeden z velmi mála filmů, který skutečně ukazuje realitu na střední/základní škole a nesnaží se přitom zalíbit cílovce (jako třeba Ten, kdo stojí v koutě nebo Umění zapadnout), nebo dát míň za to, že to má sice uvěřitelné dialogy, ale nezvládnutý scénář? On je celý film jako úvodní záběr - veskrze přirozeně působící, než vám dojde, že to má opravdu být video mladé teenagerky, která natáčí motivační vlogy na YouTube tím způsobem, že jen zapne kameru na počítači a mluví. Takové video se ale samo od sebe nebude zoomovat od hlavní hrdinky a ona edity nedělá, takže je efekt "jejího skutečného videa" viditelně umělý. Celé to realisticky pojednává o současné generaci teenagerů i starších dětí, spousta scén je naprosto trefně vedená a napsaná (nákupák, narozeninová oslava především...), ale jako celek nefunguje, jelikož všechna načrtnutá témata a hlavně Kaylinina situace jsou urychleně ukončené. Zpočátku jsem náhlé a nepředvídatelné ukončení dějových linií, které se zdály důležité, bral jako momentální fáze, přes které se Kayla musí dostat, jenže v závěru celá situace okolo ní skončí taktéž naprosto náhlým přívalem sebevědomí, které sice ano, vzniklo na základě toho, co jí říkal táta, ale opravdu jen na základě toho dostala sílu otevřeně kritizovat povrchní spolužačky, jít s Gabem na rande, rozpovídat se a nahradit zničený vzkaz od matky? Usmíření se s tátou do toho nepočítám, to bylo jasné a ze situace vzešlo naprosto přirozeně. Zbytek ale přijde jen tak, nic víc k němu nevede a přitom by mohlo a autentická atmosféra, při které jen vnímáme svět, by zůstala naprosto stejná. Zpětně mi to dělení na "fáze" (nebo třeba levely, to zní víc cool, když to je hlavně o tom, že introvertka chce být cool) tedy nesedí, jelikož nesouzní se závěrem a naopak, takže jedno z toho prostě mělo být jinak. Momentální happy end (s dvěma krátkými záběry z budoucnosti) je fajn, přerod z holky, která točí videa o tom, jak být sebevědomý, ale sama tomu nerozumí, na holku, která tomu už rozumí, je jasný už od začátku, ale osobně mě potěšil (protože to taky mohlo skončit ve stylu Welcome to the Dollhouse, což je film, který mám hodně rád, ale sem by se to prostě nehodilo) a hlavně se mi líbí veškerá ta jednotlivá autenticita. Ale celková autenticita tu je jen hrou na ní a já se s tím doposud nevypořádal. A teď jsem napsal dlouhý komentář, aby mi pomohl ujasnit si dojmy a já pořád nevím, jak hodnotit. Vyspal bych se na to, ale to už jsem udělal a nepomohlo to. Zatím u mě rozhodnou skvěle civilní herecké výkony a jedna skladba od Enyi, takže se přikloním, byť ne úplně rád, k vyššímu hodnocení a uvidím, jestli si to časem nerozmyslím. Jak rád píšu u těchto rozporuplných filmových zážitků - změnit hodnocení mi bude trvat jen pár vteřin. Slabé 4* (18.12.2023)

Puberta pohledem dospívající, nevýrazné dívky, díky které je daný pohled uvěřitelný a zábavný. Film není pubertální taškařicí a myšlenky na sex a podobné neřesti jsou zde na posledním místě. Přesto film dokáže pobavit a nejedné dospělé dívce možná i připomene její dospívání, protože to co se zde řeší jsou standardní věci ze života. (29.10.2019)

Eighth Grade přináší ten hezký pocit, že obyčejný malý indii film nás dokáže zasáhnout mnohem více, než kdejaké velké drama. Je to hodně moc upřímné a dojemné, ale ne tím vlezlým způsobem. Film vypráví o běžných věcech, ale dokáže to krásně prodat a ten výsledek je mnohem sympatičtější a opravdovější, než by se zprvu zdálo. Velkou zásluhu na tom má i styl vyprávění, kdy mi bylo hlavní hrdinky místy dost líto, na druhou stranu se taky chová tak jak se chová(tedy tak jak se chovají všichni v jejím věku). Režisér Bo Burnham krásně vystihuje jaké to je být svůj, a jak je dneska těžké si zatím stát. Jak je těžké s někým mluvit, když jsou všichni přilepený ke svým mobilům a počítačům. Burnham nekritizuje dobu, ale to jak jsme se tomu přizpůsobily a stalo se to pro nás běžnou součástí života. Elsie Fisher podala výborný výkon a je opravdu moc talentovaná, a rozhodně ještě něco v budoucnu předvede. Josh Hamilton je zde velmi dobrý a za ten rozhovor na konci má mé velké uznání, jelikož to je opravdu moc silná scéna. Emily Robinson vletí na scénu jako uragán a je fakt příjemný oživením pro příběh a i pro postavy. O filmu jsem si nic nezjišťoval a nepouštěl jsem si ani trailer. Místy jsem pak byl příjemně překvapený co jsem dostal. Neříkám, že mě sedlo úplně všechno, ale ve výsledku jsem dost spokojený. Eighth Grade je povedený film, jenž má co říci a velmi příjemně mě překvapil svojí opravdovostí. (14.10.2018)

Natočit originální teenange snímek ze školního prostředí je v dnešní době očividně už docela problém, protože spousta filmů se furt drží té jedné šablony, která už je opravdu dost okoukaná - hlavní hrdina je nesmělý, sociálně neohrabaný wallflower bez přátel, ke kterému ale divák přesto chová sympatie. Boooring. A i když se Eighth Grade řídí podobnou šablonou více méně taktéž, přesto je to v mnoha ohledech snímek originální. Ukazuje totiž, jakou sílu mají sociální sítě jako youtube, instáč, atd., na pochybné prezentování sebe sama. Hlavní poďobaná macatá hrdinka (výborně zahraná btw) instáčuje jak divá, fotí se s těmi debilními příšernými filtry, které z lidí dělají králička nebo pejska (za to bych trestal gilotinou), točí vlogy na youtubu o sebevědomí, o radách do života etc., nicméně v reálném životě je to opravdu jenom tichá stydlivka, která neví, jak pořádně komunikovat s lidmi. Navíc díky opravdu skvělému scénáři, kde obzvlášť ty dialogy jsou na prvotřídní úrovni, je to velmi zajímavá a pěkná podívaná, která mi přijde i na lepší úrovni než Lady Bird z minulého roku. Škoda jen, že filmu docházel během poslední třetiny dech. Už jen kvůli těm dialogům a pár skvěle natočených momentů však určitě stojí Osmá třída za zhlédnutí. Průměrné 4* (25.10.2018)