Osmá třída

Puberta pohledem dospívající, nevýrazné dívky, díky které je daný pohled uvěřitelný a zábavný. Film není pubertální taškařicí a myšlenky na sex a podobné neřesti jsou zde na posledním místě. Přesto film dokáže pobavit a nejedné dospělé dívce možná i připomene její dospívání, protože to co se zde řeší jsou standardní věci ze života. (29.10.2019)

Exhibice opravdovosti nabalená na standardní příběh. Asi bych ocenil větší cit pro nuance - kdyby třeba hrdinka nebyla ultimátní loser, ale pevnější součást svého okolí. Jenže to by se pak psalo hůř a bylo by těžší tu holku udělat konvenčně sympatickou, o což se ten film bohužel pokouší. Abych ho plně docenil, musel by se téhle snahy vzdát a plně se ponořit sám do sebe - jestliže je okázalá autenticita prakticky jediná deviza filmu, mělo jí být podřízeno vše. Dokud zůstává základní klišé kostra o sympatické awkward holce, co nezapadá do svého okolí, je to pro mě jen "napůl". Je to určitě fajn film natočený s citem a empatií - ale volí hodně zkratek a vyhýbá se největším výzvám. Že je v důsledku dělaný z mindsetu dospělého, dokazuje, že ultimátní šťastný konec si představuje jako sžití s minulou generací, kdy je po umanutém odmítání přijat monolog otce, který má samozřejmě jen málo společného s realitou. Je to prostě taková příjemná hra na autenticitu, i když jde nakonec jen o autenticitu takovou, jak by si ji dospělý divák přál. (28.09.2018)

Označit tohle za komedii je cynický obchodní eufemismus, jehož nestoudná faleš při podávání přebarvené reality jen ještě lépe osvětluje, proč jsou na tom tyhle dnešní děti s vnímáním skutečnosti tak, jak jsou. *** Děsivě přesvědčivé, přesvědčivě zahrané drama ze života dnešních čtrnáctiletých školáků očima jednoho z nich. Vtahující kamera působivě a bez možnosti úniku zprostředkovává rozdílnost prožívání téže situace různými postavami, nutí diváka rozumět jejich nepříjemným, tísnivým vnitřním pocitům, tělesným i myšlenkovým pochodům a zároveň na dřeň vnímat tu zoufalou vyprázdněnost a marnost vztahování, sebehodnocení, sebeujišťování, když chybí reálné prožitky, zkušenosti, možnost pochopení a dorozumění, a když chybí i vědomí, že to hlavní, obsah, od něhož se to teprve má odvíjet, chybí - když je jen zpanikařelé zkoušení gest a frází bez kýžené odezvy, rostoucí nervozita, nejistota, obnaženost a tápání, stud, komunikační ochromenost a neprobořitelná samota. Nepříjemně dotíravě natočený alarmující film o digitální generaci středoškoláků a jejich digitální odtrženosti od čehokoli a všeho, o opuštěnosti, izolovanosti, bezradnosti. Film v závěru nabízí slabý náznak happy-endu pro ty, kteří ho tam chtějí spatřovat, ale při o fous hlubším uvážení je jasné, že zároveň nepřekládá žádný důvod, aby to dál nebylo už jenom horší. Těžko se ten prožitek vydýchává, zvlášť když sám režisér, jen o málo starší než děti, o kterých točil, přiznává, že těm dalším v řadě, o čtyři roky mladším, už úplně přestal rozumět i on. *~ (24.11.2019)

To bylo utrpení na ten film koukat. Film mě donutil se cítit tak trapně a nepříjemně, jako ta hlavní postava. A o to asi šlo. Bo Burnham to režijně zvládnul dobře. Bylo to až bolestivě opravdové. Bohužel to běželo pomalým tempem a Kayla byla šíleně nesympatická. Mám z tohoto snímku smíšené postavy. Vše, co se mi na to nelíbilo z toho dělá originální "coming of age" film. 3* (09.04.2019)

Filmy zo školského prostredia s tématikou dospievania dokážu byť skutočne pútavé a kvalitné. Toto už podľa popisu malo veľký potenciál, ale prekvapenie sa nekonalo, skôr veľké sklamanie. Toto malo od "satirickej komédie" poriadne ďaleko. Skôr to bola čistá tragédia, hlavne pri pohľade na Kayle, ktorej mi bolo skutočne úprimne ľúto. To jej afektované správanie bolo fakt zvláštne, a neviem, v ktorom paralelnom vesmíre by si takým niečim získala akúkoľvek popularitu. Dialógy hrozné, dej biedny, a postavy detto. Potenciál tam bol aspoň 10-krát väčší... (04.04.2020)