Režie:
Debra GranikKamera:
Michael McDonoughHudba:
Dickon HinchliffeHrají:
Ben Foster, Thomasin McKenzie, Jeff Kober, Dale Dickey, Isaiah Stone, Michael Draper, Dana Millican, Ayanna Berkshire, Spencer S. Hanley, Marisa AndersonVOD (2)
Obsahy(1)
Beze stop je nejnovější film Debry Granikové (Do morku kosti), který se vám dostane pod kůži. Je to působivé, tajemné a okouzlující zkoumání života mimo společnost. Dospívající dívka (Thomasin Harcourt McKenzieová) žije se svým otcem (Ben Foster) dlouhé roky v dobrovolné izolaci v rozlehlém lese na okraji oregonského Portlandu. Po náhodném odhalení jejich nelegálního příbytku jsou oba umístěni do speciálního resocializačního programu. Pokusí se přizpůsobit novému prostředí, dokud se z náhlého popudu nerozhodnou vydat na riskantní cestu zpátky do divočiny. Jejich snaha dosáhnout úplné nezávislosti je nutí čelit protichůdné touze být součástí komunity a naléhavé potřebě žít odděleně. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (195)
Hlavní hrdina moc nemluví a je výrazově střídmý. Ale z jeho tváře se dá vyčíst vše, co potřebujeme znát. Například vzájemnou oddanost. Režisérka Debra Graniková sází na neuspěchanou náladu, soukromé rituály, malé radosti, bizarní setkání s vesměs ochotnými chápavými lidmi a na přírodu v její idylické i mrazivé podobě. ()
Tento snímek jsem měl ve watchlistu už dlouho, ale teď jsem měl ještě o dva důvody víc, proč se na to podívat. První důvod je Thomasin McKenzie, jež mě naprosto uhranula v Jojo Rabbit a chtěl jsem si ověřit její herecké schopnosti i v jiných projektech. Druhý důvod byl Ben Foster, jenž se má zhostit role našeho nejznámějšího vojevůdce s lahkým gulometom v megabijáku Petra Jákla. Oba mě o svých hereckých umech přesvědčili, Thomasin jako mladá zakřiknutá, ale přesto postupně rebelující dívka a Ben vzhledově jako starší verze Jesseho Pinkmana s komplexy z vojenské služby perfektně sedly do tohoto sociálně laděného The Last of Us, kde místo nakažených jsou za nepřátele vnitřní démoni rozbíjející iluze o normálním životě ve společnosti. Snímek svou narační strukturou a vláčným tempem dosahuje dokonalé stopáže během níž si divák dokáže dle dostupných informací a plynutí příběhu vybudovat vlastní názor na situaci a současně má čas se vcítit do těžké situace protagonistů i když to není prvotní zájem tvůrců a nedochází se k tomu samoúčelně jak by se dělo u podobných projektů. Leave No Trace není žádný majstrštyk roku 2018, ale jako americké indýčko rozebírající peripetie veteránů zase jiným pohledem to funguje správně. Prvně jsem tomu chtěl přidělit 7,5/10, ale přes noc to pěkně vyzrálo, takže pěkných 8/10. ()
U filmů jako je tento je velmi důležité, jak moc blízko máte k lidem a ke společnosti obecně. Jestli jste spíš alternativnější, nebo třeba bez mobilu neopouštíte byt. Pro někoho velmi společenského mohou být postavy otce a Tom ztuha pochopitelné, resp. těžko si představí, jaká moc může někoho přimět odloučit se od lidí. Jsem trochu asociál, takže jsem ten niterný příběh válečného veterána, kterého sužují vlastní démoni a dcery, která mu stojí po boku, pobíral aniž bych se nudil. Ale úplně vidím většinu lidí co znám, jak si během filmu vyřídí pár sms, v klidu si udělají večeři a všelijak se to snaží vydržet dokonce, aby se dozvěděli, jestli je tatík domestifikovatelný, nebo ne. Díky tomu, že se tady nekřičí, akce téměř neexistuje a vše se ubírá vcelku poklidným tempem, by se mohlo zdát, že je to jen ubíjející nuda o divných lidech. Přesto je závěr emočně silný. Nehledejte ale nějakou ukrutnou pointu, nebo katarzi...prostě tiše sledujte příběh otce a dcery, kteří nemohou, nebo nechtějí být součástí společenství. V USA má slovo komunita dočista jiný význam a po rodině je to velmi důležitý aspekt života Američanů. V tomto kontextu je to propadání se za hranice i té nejmenší komunity, pro většinu amerických diváků synonymem pro ztrátu úplně všeho, pro život beze stop. ()
Ono se zde opravdu vyloženě nabízí srovnání s Tohle je náš svět, což sice bylo natočeno v jiné náladě, ale hlavně zábavněji a hravěji. Nutno říct, že Beze stop je místy opravdu zdlouhavé, i když rozhodně ne nudné. Chybí zde nějaká výraznější zápletka. Takhle si film tak nějak plyne od jednoho k druhému svým tempem a ke konci poměrně rychle vyšumí. Ovšem klobouk dolů před Thomasin McKenzie, že se hlavní role chopila s takovým přehledem a zápalem. Ben Foster může jen zdatně sekundovat. [KVIFF 2018] ()
Ono je fajn, že se film nesnaží soudit, ale přeci jenom nějaká kontroverze by se sem hodila. Nemuselo by se jednat o nic výrazného, protože to by v poklidném stylu vyprávění působilo nepatřičně, ale něco mi tady chybělo. Stejně tak by neškodilo, kdyby režisérka vysvětlila, co oba hlavní hrdiny dohnalo k jejich stylu života. Náznak tu sice je, ale uvítal bych něco doslovnějšího. Nicméně to vše nic nemění na tom, že se jedná o silný příběh otce a dcery, jejichž vztah čím dál silněji ovlivňuje přesun z divočiny do civilizace. Vedle hezkého prostředí je to hlavně o hereckých výkonech. Vedle Fostera, na jehož Žižku se začínám těšit čím dál víc, vyrostla do výšin Thomasin McKenzie, která má ohromnou budoucnost. 70% ()
Galerie (21)
Photo © Bleecker Street Media
Reklama