Beze stop

Žilo se jim dobře. Tedy alespoň to tvrdí. Než je dostihla společnost, ta krutá konzumní společnost a chtěla jejich existenci v přírodě zadupat. Divák nemusí být génius, aby pochopil, že posttraumatická stresová porucha válečnému veteránovi znemožňuje fungovat jako 97,8 procent společnosti. Jeho bystrá dospívající dcera s ním žije v oregonských lesích jednoduchý život v souladu s přírodou. Dobrovolně. Prozatím. Protože právě okusila, že to jde i jinak. A rozhodně se nebrání novým možnostem. Postupně tak vnímáme dva silné charaktery a dynamiku jejich (milého a uvěřitelného) vztahu. Minulost tvůrci neřeší, soustředí se na to, že zvědavost a otevřenost dcery ničí jejího otce. Nechtějí, abychom dvojici litovali, abychom s nimi souhlasili. Americká autorka Debra Granik sáhla po dalším nenápadném dramatu s obyčejnými hrdiny, které minimalisticky nechává plynout, a svým komorním pojetím dává vyniknout hereckým výkonům. Zatímco v Do morku kosti válela Jennifer Lawrence, tady na sebe upozorňuje novozélandský talent Thomasin McKenzie. Bude radost jí dál sledovat. Ben Foster je charismatický držák, který pravidelně střídá drahé látky s menšími projekty. Samozřejmě se šlo více odvázat (to myslím směrem k režisérce), ostatně nějaké silnější scény bych uvítal. I když i tohle bude pro mnohé atraktivní kus. PS: americké vánoční stromky prostě musejí vypadat bezvadně. (15.12.2021)

"Oběd vařím na plynu, s taťkou v lese nezhynu." Přírodní život v přírodě? Leda tak prd. Igelitová střecha nad sebou, igelit pod sebou, igelitové pytlíky v botách... Věřte mně, starému vandrákovi, skuteční trampové by jen odplivli a o tyto dva "zálesáky" by ani usárnu neopřeli. Ale panelákoví uživatelé ČSFD (Matty, Malarkey & spol.), pro které je i prosté, jednodenní přespání pod širákem v lese něco nepředstavitelného, skoro mysteriózní scifi, zde samozřejmě zuřivě hvězdičkují a již leští polobotky pro vlastní romantický Útěk do divočiny. A divoce skáčou po víku od kufru, jak se do něj snaží narvat dvouplotýnkový propanbutanový vařič, krabici konzerv a deset rolí igelitu. A píšou: "film se ambivalentně staví k otázkám svobody". Co prosím? Začlenit se do společnosti je e-e, ale jiným lidem, těm začleněným, vykrádat chaty a vyžírat jim spižírny, to je šik? Chlapci a děvčata, to si pletete svobodu s kriminální činností. Co zbývá? Jeden uvěřitelný postraumatický syndrom, paranoidním taťuldou dceři o hlavu sobecky omlácený. Zlá, diktátorská společnost za humny (taky dobrý... v Plzni tedy bezďákům erární baráky nerozdáváme :-)) a dcera ve vleku, zabržděná ve vývoji. Ani tu kačenu v kapradí si potají nemastila, aby ve mně vzbudila empatii. Kolik šišek po ní hodím? Jen jednu, podměrečnou. (25.12.2022)

Někde mezi Útěkem do divočiny a Tohle je náš svět. Krásná příroda a výborné herecké duo, nezachrání plytký děj, ve kterém se ve výsledku mnoho neděje a tak dojemný konec vyjde docela na prázdno. Škoda, že film nemá nějaké zajímavé myšlenky, nebo vypjaté situace. Takhle zbývají jen ti herci a krásná i když trochu jednotvárná příroda. (11.02.2019)

Nezávislosť je fajn pocit, ale žiadny extrém nie je v konečnom dôsledku dobrý - takže ani tento. Námet vcelku fajn, hoci mám pocit, že táto téma rezonuje v kinematografii čoraz viac. Takže ani zďaleka sa nedá povedať, že by to bolo nejaké extra originálne. Po vizuálnej stránke to bolo vydarené, ale to bolo zrejme to najlepšie na celom filme. Po dejovej stránke to bol v podstate len taký neúnavný kolobeh v rovine zostať / ujsť. Kiežby aspoň dialógy boli o niečo výraznejšie, možno aspoň to by pomohlo ku skvalitneniu celkového dojmu. Nuž, mňa osobne tento film akosi zásadne nezaujal. (13.11.2018)

O mnoho realističtější a v hereckém minimalismu i překvapivě citlivější, než tématicky příbuzný Tohle je náš svět s Viggo Mortensenem. Ben Foster, zde není hurá excentrik, ale traumatizovaný veterán, který nesnese lidskou společnost. Uvědomuje si, že dceru do takto extrémního životního stylu nemůže nutit, ale ona jediná mu zbyla a s ní se cítí fajn. Kvituji, že to není agitka a "systémové" postavy jsou zobrazeny vlastně velice mile. Nenápadný, ale dobrý film. Thomasin McKenzie má talent. (17.03.2020)