Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Satirická komedie Oldřicha Lipského se odehrává v budoucnosti, v roce "508 po Sputniku". Do této doby se nedopatřením dostává muž z poloviny dvacátého století, čalouník Josef (kterého skvěle zahrál Miloš Kopecký). Jeho přízemní konzumní touhy se v době ideální společnosti jeví natolik podivné, že se octne na psychiatrické klinice. Společníkem Josefa na Zemi se stává Adam (Radovan Lukavský), obyvatel Modré hvězdy, jehož technické myšlení s údivem sleduje lásku mladého výzkumníka Petra a psychiatričky Evy... S realizací překvapivě svěží komedie podle námětu Miloše Fialy, Jana Fišera a Oldřicha Lipského to bylo jednu chvíli nahnuté, protože uprostřed natáčení se do vesmíru vznesl Jurij Gagarin a jakákoliv satira se hned jevila v jiném světle. Pro Miloše Kopeckého to byla první titulní postava, do té doby hrál jen menší a střední role. Komedie je i přes nezbytné "výchovné momenty" díky režijnímu vedení a výborným hereckým výkonům natolik zábavná, že se těší dodnes přízni přátel českých filmů. (Česká televize)

(více)

Recenze (122)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Budovatelské sci-fi? Zní to šíleně že?! - Ale, ano i tohle se u nás točilo. To budování je tam sice jen v náznaku, ale přesto čpí. V hlavní roli se chtě nechtě ,,omáchl" Miloš Kopecký. Komediální není až tak děj snímku, ale spíše ona popsaná a znázorněná budoucnost. Znáte to, občas se vám do ruky dostane třeba starý časopis ABC z šedesátých let a tam jsou znázorněny dopravní prostředky jaké budou jezdit v roce 2000... Jsou to samá vznášedla a vzducholodě v designu Brusel. Tady tobylo něco podobného. Na nedělní odpoledne proč ne. * * ()

prkalil 

všechny recenze uživatele

Já toho Mildu zkrátka žeru. Navíc - vzpomínky - to jednou, kdysi dávno, když ještě většina zde-kolegů nebyla na světě, umřel v Rusku - é - pardon - v Sovětském Svazu - nejvyšší papaláš. A to vždycky znamenalo poplach i v Československé televizi - aby v programu nebylo nic, co by se - PRO-BO-HA!!! - mohlo vykládat protisovětsky nebo protikomunisticky nebo protisocialisticky - i nastal asi v tý televizi zmatek tak obrovský, že dali do vysílání tenhle film - to jsem ho viděla poprvé - a byla jsem tomu zesnulýmu opravdu uvědoměle vděčná - na věčné časy - ámen... I když - mohlo to být i jinak - možná že měli dávat skoky na lyžích a moc foukalo... je to už fakt dávno, byla jsem mrňous - a kdo ví, možná mi to jen někdo vypravoval... Ale pozor - opisuju z titulků - hudba: Ladislav Simon. Ale - ELEKTRONICKÁ hudba: Zdeněk Liška - a Konstrukce elektronického nástroje: ing. Jaromír Svoboda! - ty zvuky jsou úžasný! Jakož i hlášky - např. když se Josef/Miloš dozví, že přistál na Zemi v roce 501: "Pro Krista Pána!... - Před Kristem Pánem nebo po Kristu Pánovi?"... (přičemž tento letopočet začíná vypuštěním Sputniku...) ()

Reklama

Xeelee 

všechny recenze uživatele

A co pilová guma? Krade se? Pořád se krade? – Ne, ta se tvaruje. Teď se vůbec víc tvaruje. – Ano, ano, dřív se víc… kradla. – Ano. Vtipná to satira, není-liž pravda. Takhle by to vypadalo, kdybyste ten socializmus budovali pořádně, soudruzi. Škoda, že se v týhle budovatelský sci-fi o utopistický společnosti celou dobu v různých variacích opakuje ta samá situace pořád dokola. Spoustu lidí z prvního století to asi začne nudit. Kopecký naštěstí chrlí jednu hlášku za druhou jak o život. Všecko ZADARMO, tedy tím, tím jste si mě KOUPILI. Zůstanu u vás, jsem váš. ()

kowalski 

všechny recenze uživatele

Je to taková "kritika doby" a postava Josefa byla Miloši Kopeckému napsaná na tělo a výborně si s ní poradil. Film byl původně natáčen pod názvem Zavinil to Einstein ale nakonec byl změněn. Režisér Oldřich Lipský nakonec jméno známého fyzika použil ve filmu: Zabil jsem Einsteina Pánové. Při natáčení pomáhala artistická rodina Berouskových. Sympatickou psychiatričku Evu hrála Anita Kajlichová, která působila v souboru Laterny Magiky ovšem hereckou kariéru neudělala. Na filmu se dále podíleli architekt Jan Zázvorka, trikový kameraman Vladimír Novotný a výtvarnice kostýmů Ester Krumbachová. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Podle informací v zajímavostech se jedná o první původní český sci-fi film (zřejmě nepočítaje Krakatit nebo Vynález zkázy coby adaptace starších literárních předloh) a jeho největší hodnota z dnešního pohledu je nejspíš právě ta historická. Oldřich Lipský se svým tvůrčím týmem načrtl to, co o dva roky později předvedl do dokonalosti Jindřich Polák v Ikarii XB-1. Atraktivní vizuální triky v podobě nadčasových strojů umožňující něco jako videohovory nebo antigravitační pohyb muže v budoucnosti tu jsou, stejně jako elektronická muzika světového průkopníka-skladatele Zdeňka Lišky. Je tu ale bohužel dost naivních "typických českých" vtípků z pera Macourka a Lipského, které si tu dle mého názoru mohli odpustit, jako například záhadně sypající se knedlíky z pokaženého stroje nebo využití mluveného robota na odříkání jazykolamů (Popocapetetl). Vlastně již samotný naivní příběh, kde jakýsi čalouník neopatrně stiskne tlačítko a stane se nedobrovolně astronautem je nejspíš dalším důvodem, proč narozdíl od tří výše zmíněných (mezinárodně známých) snímků představuje Muž z prvního století spíše zapomenutou kuriozitku. Valná účast Kopeckého, Menšíka a Hlinomaze v každému druhém nebo třetím titulu své doby mě až na výjimky nepřekvapuje. Mou pozornost zde z hereckého obsazení upoutává všeuměl Otomar Krejča, tentokrát nezvykle v sci-fi žánru. 60% ()

Galerie (26)

Zajímavosti (17)

  • Vznik filmu sprevádzali komplikácie, pretože v čase jeho vzniku vzlietol do vesmíru prvý človek a satira na pokročilú spoločnosť v budúcnosti, do ktorej sa dostane muž z našej súčasnosti – prízemný čalúnnik, už nebola úplne na mieste. Premiéra filmu sa tak uskutočnila až 23. mája 1962. [Zdroj] (Raccoon.city)

Reklama

Reklama