Takové krásné šaty

Čirá bezradnost. In Fabric selhává nejen jako giallo horor, ale překvapivě neobstojí ani coby celovečerní film. Přestože režisér správně klade důraz na iracionální výjevy, barevnou stylizaci či erotický podtext, to nejdůležitější mu uniká - atmosféra. Pohybuji se v akademickém prostředí, a tak velmi dobře vím, že obdobný způsob tvorby je zcela typický pro studenty FAMU, kteří v prvním ročníku veškeré teoretické poznatky zpravidla aplikují čistě mechanicky. Od Stricklanda bych už přeci jen očekával vyšší level. Pozorný divák si navíc začne pokládat otázku, proč se zde vyskytuje množství scén, které děj vůbec nikam neposouvají a spíše jej naopak zahlcují. Odpověď přichází záhy. Režisér hraje o čas, jelikož není schopen příběh smysluplně rozvíjet. Nakonec vše vyřeší piruetou, za kterou by se nemusel stydět ani legendární Ed Wood. Zhruba po hodině klikne na tlačítko reset a stopáž se tak natáhne na požadovanou délku rebootem původního příběhu. Jakožto zdejší hororový expert pochopitelně nemohu tuto odstrašující ukázku amatérství ocenit jinak než odpadem. (26.08.2019)

Nadčasová prodejna s hadrama jako pestrobarevný chrám lidských potřeb a slabostí, obývaný gotickou upírkou, bizarním sluhou a kurtizánama. Mysteriózní výlet do lidských fetishů a vnitřních úzkostí atraktivní giallo optikou. První polovina namotávací a podněcující zvědavost. Druhá, která otočí list a sleduje jiné oběti, je ale zajímavá pouze ze začátku, než se začne propojovat se společnou stranou zla. Pak začíná nudit připomínáním situací z první poloviny, které nikam smysluplně neposouvá. A celkový drajv téměř hypnoticky vtahujícího vyprávění jde do kytek. Jakoby Strickland nevěděl, jak dohrát parádně rozehrané karty. Nejvíc by tomu slušela forma seriálu, kde by v každé epizodě vražedné šaty zavítali do jiné domácnosti. Tvůrce by tak mohl ujíždět na desítkách bizarních konstelací postav a jejich intimního fungování “za zavřenýma dveřma”. (13.09.2019)

Peter Strickland není režisérem, kterého bych vyhledával a jeho chválené vražedné šaty mě příliš nezaujaly. Rozhodně je nutno podotknout, že režisér má cit pro detail a odkazování na Italské Gialla mu jdou, ale tím to pro mě končí. Pro mne nezajímavě natočený film soustředící se na kritiku konzumerismu a módního světa s podivným způsobem vyprávění, s minimem hororových prvků, se spoustou bizárně podivných scén, které vlastně moc nedávají smysl a údajný humor mě vtipný být vůbec nepřišel. Film tak divný, že si jej buď oblíbíte anebo Vám příjde ukradený jako mně. Nebavilo a jediné, co mne zaujalo, byla scéna s pračkou. 40% (02.09.2019)

Módní peklo trochu jinak. To, co film dělá výlučným, je současně jeho největší slabinou. Události se nevyvíjejí, ale s pravidelností rituálů (které mají surrealisté tak rádi) opakují. Sheila se vrací do obchodního domu, jejíž personál se ji snaží očarovat barokně načančanými frázemi. Chodí na schůzky přes inzerát. Dozvídá se podrobnosti o milostném životě svého syna. Zas a znovu, bez toho, aby se věci někam posunuly nebo abychom lépe poznali minulost šatů, kvůli kterým pračky páchají sebevraždy, případně pochopili prapodivné zákonitosti fikčního světa, který působí současně moderně i archaicky. Díky taktilnímu snímání povrchů, důmyslné práci s barvami a využívání avantgardních stylistických prostředků (např. překrývající se záběry během milostné scény, kdy se tak prolínají nejen těla, ale i vrstvy obrazu) je to sice svůdné a opojné, ale na celovečerák to nestačí. Proto v půlce filmu přichází nečekaná obměna a následuje variace nikoliv určité situace, ale celé první hodiny příběhu (stylisticky připomínající spíše britská sociální dramata než giallo filmy). Namísto posilování atmosféry přichází její rozmělňování. Film ztrácí spád i soudržnost a k ústřednímu tématu kapitalistické fetišizace zboží, kterému pod vlivem marketingu přisuzujeme až magické vlastnosti, už nedokáže sdělit moc nového. Po celou dobu jde o velmi stylovou, sympaticky nadsazenou záležitost, těžko připodobnitelnou k čemukoliv jinému v současné artové kinematografii, ale příště bych raději než dvě obstojné povídky viděl jeden výborný film. 70% (17.07.2019)

Takový měl film potenciál a stejně si po shlédnutí říkám, že bych byl radši kdybych ho nikdy neviděl. Hororové prvky filmu jsou předvídatelné a divné, zápletka velmi slabá a komediální prvky nedostačují na jakékoli zlepšení kvality. Navíc je film přehnaně dlouhý a tak se zde většinu času ani nic neděje. Pak když to vypadá, že nám osvětlí něco o majitelích obchodu nebo proč se tohle děje, tak nám jen nabídnou pošetilou scénu kdy nesmyslně dlouze a detailně umývají figuríny a starý dědek se u toho sexuálně ukájí. Bída 40% podle mě odpovídající hodnocení (druhá polovina byla lepší) (10.11.2019)