Manželská historie

Takové to, když zapomenete že koukáte na herce, na film, a odevzdaně žijete situací, kterou prochází hlavní protagonisté. Křehká dialogová vztahovka, při vyprávění příběhu bravurně pracující taky s kamerou a střihem. První spověď Scarlett její právničce je snad nejbrilantnější scénou filmu. Herecky na úrovni dech tajícího výstupu Naomi Watts ve scéně herecké zkoušky v Mulholland Drive. Dále třeba střihová eskalace s gradujícím přibližováním se k vypjatým tvářím v hádce s vyvrcholením, ve kterém se řekne to nejhorší, co se vzápětí musí olitovat. V divadle by to bez těch detailů tváří nebylo ono. Dialogy tak autentické a povahy postav natolik přesně tvarující, že hrát je musela být tvůrčí extáze. A nejen Driver se Scarlett zde krasobruslaří. Laura Dern na malé ploše comebackuje v plné síle a Ray Liotta na ještě menší ploše výsostně kompenzuje absenci v Irishmanovi. Jako to nejlepší od Woodyho Allena, s dotekem srdce La La Landu. Za mě nevyhnutný Oscar za scénář. (24.12.2019)

Málokdy se vidí až tak opravdově působící sonda do lidských vztahů, zde konkrétně to manželského vztahu a rodinných záležitostí v těžkém období rozvodu. Adam Driver a Scarlett Johansson zde bravurně ztvárnili manžele, kteří skutečně působí jako opravdoví lidé z masa a kostí se svými přednostmi i chybami, s různorodými emocemi, snažící se prostě zvládnout těžkou situaci a být přitom dobrými rodiči. Tak komplexní a realisticky působící postavy se opravdu jen tak nevidí. Je to nepochybně jak skvělými hereckými výkony, tak dobře napsaným scénářem. Přestože se celou dobu díváme "jen" na vývoj situace v probíhajícím rozvodu, vyprávění je od začátku do konce maximálně poutavé s velkou dávkou emocí - někdy jemných a decentních, jindy naprosto extrémních. Dokáže dojmout i rozesmát. A někdy opravdu zabolet. Ale tak už to holt v životě bývá. Myslím, že by se jen těžko našel jiný film, který zpracovává tématiku rozvodu věrohodněji. Nic ani vzdáleně podobného jsem do teď neviděla. ~(4,5★)~ (11.01.2020)

Další zcela oprávněný oscarový kandidát, který se dá i přes svou délku slupnout jako malina. Pokud v minulosti někdo pochyboval o Scarlett s Adamem jestli jsou kvalitními herci, tady minimálně dostává poměrně jednoznačnou odpověď. Film je občas nepříjemný, ale také je dosti zajímavý. Podobně jako kdysi u sice slabého Rozchodu, zde vidíme že rozpad vztahu začíná vlastně zdánlivými maličkostmi, které působí jako maličká sněhová koule, na kterou se bohužel začne nalepovat další sníh a na jejím konci je to mohutný kolos, který už nedokáže nic zastavit. Vrátit zkrátka nic nejde.... PS: Velmi musím pochválit kvalitní vedlejší postavy. Alda, Dern nebo Liotta jsou prostě úžasní a dodávají snímku tu správnou tragikomickou rovinu! 80% (01.04.2020)

Tak tohle je tedy velké dlouhé zklamání plné skvělých herců. Kdybych měl ohodnotit žánry každý zvlášť, tak: vtip je zde tak na 2 hvězdy, drama je to zdlouhavé a z větší části nezajímavé a žádnou romanci jsem zde nezpozoroval. Každopádně i přes to, že mi film ale vůbec nesedl, nemohu upřít jisté kvality, které film dozajista má. Avšak osobní prožitek z díla je tak 50% a představuje další důkaz, že oskarové filmy často nebývají nic zvláštního. (20.01.2020)

Všechna nešťastná manželství jsou si podobna... Baumbach měl vždy slabost pro nadužívání "allenovských" propriet; od New Yorku přes neurotické postavy až po smršť slov vyplňujících 110 procent stopáže. Jenže nakonec to u něj bylo spíše o těch přepálených emocích a řešení hluboko zakořeněných problémů skrze papírem šustící nonstop dialogy místo skrze postavy. Což tentokrát neplatí, protože ústřední (ne)manželské duo je "jak ze života". Ano, Baumbach Drivera drží v rovině "pokračuj v tom, jak si hrál Sacklera v Girls" a Johanssonovou v rovině, do které jí stylizoval před dobře dekádou sám Woody, ale je to úplně jedno, protože oba jsou zcela přesní a zvládají vypjaté scény plné velkých emocí v podobě zničující spirály "teď už ani nepředstíráme, že něco řešíme, ani se nehádáme pro upuštění napětí a jen sekáme toho druhého do živého skutečnostmi, které říct vlastně ani nechceme a nejdou vzít zpět, jenže když on(a) takhle, tak já si to teda líbit nenechám", stejně jako tiché momenty vzájemného porozumění a respektu. Na nich dvou to stojí a padá. Až na to, že to na nich nejenže nepadá, ale dokonce ani nekolísá. Jsou suverénní. Navíc Baumbach vyrostl i jako scenárista a režisér. Ještě o film zpět by vedlejším "odlehčujícím" jednorozměrným postavám přinášejícím špetku humoru a frašky (matka, sestra, právníci) přisoudil o poznání větší roli, čímž by to celé poslal do kopru. Jediné kde to tu a tam zavrávorá je, že místy to jako "dokumentární záznam konce úřední i osobní roviny letitého vztahu" je přeci jen příliš hrrr. Manželská historie je tak ve výsledku kronikou očistce jménem rozvod. A to je samo o sobě natolik vypovídající, že netřeba zmiňovat více. (07.12.2019)