Zrozen bez porodu (E01)

Nevím, nakolik je fér dělit tuhle minisérii na tři samostatné filmy, moje hodnocení i komentář se nicméně vztahuje k celé "trilogii" jako celku. Vetřelci a lovci jsou takovým pokusem navázat na seriály typu Pomsta s.r.n. nebo Status: Nežádoucí. Přitom dojíždí právě na to, na čem oba tyto seriály stojí - inteligence scénáře. Zatímco narušený Chapelle z Pomsty a bývalý CIA Michael Westen ze Statusu vymýšleli komplikované manévry k dosažení svého, lovec vetřelců Zahálka se spokojí s anonymním telefonátem, oznamující postavě A, že postava B se jí chystá zradit. Postavu A nezajímá, kdo a proč jí volá, informaci přijme a rozhodne se jednat (zkušený agent Westen přitom dobře věděl, že soupeřem manipulujete nejlépe tak, že mu dáte pocit, že se k informaci dostal vlastní zásluhou a nyní má navrch, čímž byly epizody zajímavější). Navíc jeho plány nemají žádný zádrhel, nepotká je žádná komplikace, vše jde jako po másle (Chapellovi a Westenovi se plány vždy zkomplikovaly v cca 35. minutě, takže epizoda dostala nový spád tím, že byli nuceni improvizovat). Zahálka si zkrátka s ničím nedává moc velkou práci a ve všem spoléhá na to, že protřelí mafiáni, vyděrači a obchodníci se zbraněmi jsou nepochopitelně naivní a uvěří prakticky všemu (jako vážně, jak se ke své pozici dostali? pomocí loterie? dědictvím po choromyslné tetě? kouzla?), případně sami ve vypjaté hádce mezi sebou popíšou celou tu zločinnou konspiraci, na jejímž utajení si dávali tak záležet. Na vině je možná to, že série se více než nějakému scénáři věnuje Renčově posedlosti stylizací, která sice místy vypadá dobře, ale většinou zdržuje děj a proto nejspíš úvod do problému trvá skoro déle, než jeho řešení. Takže na komplikaci, větší interakci postav a chytřejší manipulaci se záporáky zkrátka nezbývá čas. Epizody Pomsty s.r.n. a Statusu: Nežádoucí mají téměř poloviční stopáž a tohle všechno v ní zvládají bravurně. Poslední ranou do koulí je poslední díl Užij si se psem, reflektující známý případ vraždy letušky stalkerem, jehož jediným smyslem bylo zřejmě představit v jednom směšném flashbacku minulost Zahálky. Jinak se zde pro změnu neřeší vůbec nic, kromě toho, že se tu Renč formálně nejvíce vyhoní. (30.09.2013)

Jestli nic jiného, tak minimálně zajímavý námět (jo, jo, Pepíček Klíma se krádeži lízátek nezaobírá). Příběh, atmosféra, koncepce, soudobost, na televizní produkt až nadstandardní balení, s kterým si brouk Pytlík vystačil i na celovečerní film. Problémy mám (a to ne poprvé) s neefektními režisérskými postupy „piráta silnic“ Filipa Renče, u kterých si nejsem zcela jist, zda alespoň on sám ví, co jimi chtěl říct!?!#! (20.01.2012)

První díl z cyklu Vetřelci a lovci. Trošku nechápu zdejší rošádu, každý díl zde má svůj profil a současně zde má profil i název celého cyklu Vetřelci a lovci, ale tak to jen na okraj. Dá mě docela zabrat se oprostit od alergie na Filipa Renča a jeho reciproční obchody s ODS a nedat rovnou odpad, ale jelikož ta reciproce se týká jinýho filmu, tak to nějak dejchnu. Téma filmu bylo jistě poutavé a zajímavé, ale bylo to s ním jak na klouzačce, s přibývajícím časem, šlo napětí a drama níž a níž a samotnýmu závěru jsem se musel spíš smát. Smích byl i v případě těch snových vizí, to jako kdyby točil Ferda mravenec, práce všeho druhu a za kameoru stál brouk pytlík, opravdu úděsná amatéřina. Silný byl naopak námět, umím si představit, že takový hajzlové co manipulují s daty a může to vést až ke kriminální činnosti na uřádech skutečně sedí. (16.01.2012)

Trošku jsem si připomněla dobu, kdy nám češtinář vykládal o díle Franze Kafky (o tom, jak autor popisoval strach z byrokracie). Když se úřady postaví na hlavu, jste zkrátka bezmocní. Simona Stašová mě opět přesvědčila, že v současnosti patří mezi naše nejlepší herečky. Ten její pejsek byl moc roztomilý, ale to sem asi nepatří ;). Po výborné první polovině už jsem se ale začínala nudit. Dějová linka s doktorem Zahálkou mi přišla hodně nerealistická, uvidíme ale, co přinesou další díly. (19.01.2012)

Zajímavý námět, filmově neokoukané Brněnské prostředí, skvělá Simona Stašová (ostatně jako vždy) a takový divný Juraj Kukura. Takhle nějak ve zkratce by se dal zhodnotit tento Český televizní film, který sice není na začátku vůbec špatný a který vás dokáže během první půl hodiny docela zaujmout, jenže jak dojde k setkání postav Stašová + Kukura, propracovaný děj se rychle odpotácí ze scény, všechno tak nějak šedne a vy si říkáte, kam se podělo to docela dobré drama z doby před několika minutami. Co mi na "Zrozen bez porodu" vadilo nejvíce? Rozhodně ty sny, které působily jak z nějaké hodně nepovedené komedie a závěrečná pasáž ve fabrice. Noskovi a Hrušínskému jsem to prostě nevěřil a vlastně to samé se dá říci i o konci filmu. Škoda, mohly to být čtyři hvězdičky. (04.09.2010)