Psí ostrov

Wese Andersona mám rád, ačkoliv ne všechny jeho filmy považuji za zábavné a i s Psím ostrovem jsem občas měl trochu problém. Pokud jste Wesovi nikdy nepřišly na chuť, Psí ostrov vám nijak nepomůže, ba právě naopak vás utvrdí v tom, že to není režisér pro vás. Jednoduché téma psů vykázaných na ostrov odpadků zpracovává formou sobě vlastní a nesnaží se jít konzumnímu divákovi ani trochu naproti. Film je z velké části v japonštině (se simultálnním překladem) a do angličtiny je přeložen pouze štěkot psů (oficiální upozornění tvůrců filmu) a ve všech záběrech je vidět Wesův rukopis. Psí ostrov je plný nádherných barev a všemožných detailů, které na první shlédnutí ani není možné postřehnout. Dokáže rozesmát i dojmout zároveň, ale pro mnohé může být nesnesitelnou nudou a pokud se vám některý z předchozích režisérových filmů líbil, neznamená to, že se vám bude líbit tento. Psí ostrov je možná nejméně přístupným filmem Wese Andresona, ale je to film dělaný s láskou, s láskou pro film a pokud budete chtít, můžete se do něj zamilovat. Ale bude to obtížnější, než by se mohlo zdát. (08.10.2018)

Je to neskutečně originální, tady se opravdu dá reálně mluvit o rukopisu a nejde o nějakou prázdnou frázi. Na mne chvílemi možná až moc šílené (je to to správné slovo?) a občas jsem se i trochu nudil, proto nesdílím to bezmezné nadšení okolo, nicméně některé momenty jsou tak propracované a krásné, že to nelze neocenit. (13.05.2018)

Je úplně jedno jaký máte vztah k filmům Wese Andersona, ale něco se mu musí nechat: Filmy si dělá po svém a to i co se týče podivného smyslu pro humor a speciálního vizuálního stylu. I přesto, že mě tak jeho filmy nikdy moc nestrhli, vždy jsem ho bral jako tvůrce kterého je potřeba si cenit. A nějak se moje postavení k němu nezměnilo ani po Psím ostrovu. První půlku jsem byl vlastně nadšený. Stop- motion animace je nádherná, humor je tak zvláštní až funguje a je to hrozně neobyčejný a potěšující. Zajímavý je ten nápad, že psi mluví/štěkají anglicky ale japonské postavy potřebují buďto překlad od překladatelky či americky mluvící postavy. Na Japonsko v loutkovém světě se kouká nádherně, Wes Anderson je očividně fanda Japonské kultury a tak seká jeden odkaz za druhý a dojde tak na sumo zápasy či rituály. Po první půlce ale jaksi dojde plyn. A je úplně jedno jak je ten film divný ale zůstává vlastně obyčejný. Příběh tkví v tom, že jde z bodu A do bodu B a klasicky se při tom zjišťuje jak je přátelství důležité a tak dále. Po první půlce se tak z neobyčejného filmu stane obyčejný, předvídatelný film a je to škoda. ALE.... ten film pořád není špatný. Na to jde pořád o chytře odvyprávěnou podívanou. Čekal jsem přece jenom ale větší utržení ze řetězu,,, protože- a nalijme si čistého vína- to i ty Buchty a klobásy vykřesali z tématu víc. A to šlo o 3D animák pojednávající o oživlém jídle. A ne... neznamená to, že bych chtěl aby byl Psí ostrov sprostou, brutální podívanou. Spíše jsem čekal pěkně ostrou satyru a ta se prostě nedostavila. A to je asi největší škoda. (11.05.2018)

Z „dynastie Andersonovcov” mám Wesa najradšej ( no dobre, aj na Gillian stále myslím ), pretože mi je blízky jeho pohľad na svet, v ktorom sa vyskytujú zvláštni jedinci, a tých je požehnane. Ďalej je taktiež veľmi dobré, že sa okrem klasických hraných filmov, venuje i nakrúcaniu atypickejších, animovaných, ktoré sa vôbec nedajú porovnávať s konkurenčnými štúdiami, ktoré chrlia jeden animák za druhým, dáva si na čas, preferuje vyváženú kvalitu nad nevývaženou kvantitou, a sledovať týchto vyhnaných psov, ktorých vyženú na Ostrov odpadkov, je opäť nasledujúcim kvalitným prispením do análov kinematografie. Prispieva tomu zrejme zaujímavá animácia, pôvodné hlasy dabujúcich hercov, ktorých je tu kvantum + samotný scenár, ktorý je zase prešpikovaný univerzálnymi myšlienkami - par excellence. Nevravím, “že najlepší priateľ človeka” , je zároveň i môj, ale ich podobizeň je natoľko vyvážená, že sa im jednoducho nedá nefandiť. Som rád, že som zatiaľ od neho nevidel nejaký priemerný, či ešte trebárs - mierne podpriemerný snímok. Nedokáže to, lebo sa moc hrá s ich štylizovaním. Je to atypické na dnešnú dobu, že si takýto tvorca udržiava svoju režisérsku latku stále tak nadštandardne vysoko, môže sa za to poďakovať svojim dvorným hercom, ktorí ho pravidelne poctievajú svojou úctihodnou návštevou... , a pritom on sám má dostatok skvelých motívov na roz. (03.03.2019)

Že si ma to bezo zvyšku opantalo aj v tomto období, kedy zažívam snáď najväčšiu vlnu averzie voči panelákovému psíčkarstvu (nie, nestalo sa nič konkrétne, len je toho už móóóóóc... a Kobayashi na hrad!), tak to snáď na vyjadrenie obrovského obdivu k práci Wesa Andersona plne postačuje. Fantastický pán Film! (zvyšok mojej domácnosti dokonca tvrdí, že fantastickejší, než fantastický...) (03.08.2021)