Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když depresivní Bertrand, trpící krizí středního věku, odpoví na inzerát, který hledá nového člena do družstva mužského synchronizovaného plavání (ano, slavné i vysmívané mužské akvabely), netuší, do jak pestré společnosti sympatických ztroskotanců se dostává. Družstvo vybavené povislými svaly, počínající pleší a nejrůznějšími životními problémy míří na nejvyšší stupně vítězů. Francouzský režisér Gilles Lellouche letos rozesmál i dojal publikum v Cannes komedií o snech, které se mohou splnit, přestože se v ně ani neodvažujeme doufat. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer 4

Recenze (101)

Ollie235 

všechny recenze uživatele

Francouzi tohle umí - vykřesat z netradičního prostředí zajímavý nápad a udělat z toho fungující komedii. Le grand bain je přitom po většinu času spíše depresivním příběhem lidí, kterým se v životě nepodařilo dosáhnout svých vytoužených cílů. Přes společný zájem v mužském synchronizovaném plavání však jednotlivé postavy nachází svůj malý kousek štěstí a film díky tomu dostává komediální rovinu, která místy opravdu stojí za to. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Vlastně velmi zdařilý kus na poli terapeutické underdog story, který ji propojuje s tolik aktuální krizí stárnoucích mužů, ztrácejících své místo v novém světě už jen z důvodu, že se dokáží identifikovat pouze se vzory starého světa. Synchronizovaný tanec pak má být tím prostředkem, který ačkoli by jim měl ubrat na jejich mužské hrdosti, tak naopak jim pomůže restartovat vnímání sebe samotných a dovolit jim opět pozvednout hlavu. Koneckonců Gilles Lellouche se spíše než jako režisér aproboval v hereckých rolích gangsterů nebo gritty poldů, takže s nástrahami blížící se padesátky se nejspíše taky tímto filmem vyrovnává. Na rozdíl od většiny zámořských komedií má Le Grand Bain dvě velké výhody. První je, že Lellouche s kameramanem Tangym mají cit na obrazy, situace a práci s prostorem a proto je film formálně o dost dál, než většina jeho žánrových souputníků. Druhá je nepříjemně věrně zahraný stárnoucí muž, naprosto vyčerpaný dvouletou depresí, kterého ztvárnil Mathieu Amalric. Ta nekonečná únava, nechuť, prázdnota, ambivalence, lenost i ty krátkodobé manické pocity radosti či vzchopení se, to všechno se ukrývá v tom jeho až děsivě zničeném pohledu. Tak a teď, proč to vlastně není dobrý film. Ve výsledku totiž odhalí, že vlastně jeho myšlenkou není dopřát postavám nový životní cíl a postavit je zpátky na nohy. Jeho pointou totiž je, že zdrojem neštěstí a úskalí protagonistů je vlastně to, že se do poslední chvíle odmítali přizpůsobit systému (jež film sám doposud kritizuje) a vlastně jejich vykoupení vychází z toho, že onen systém se rozhodli nakonec vzít na milost. Jenomže kruh do díry na čtverec nedáš kapiš? A pokud ten kruh tomu čtverci přizpůsobit dokážeš, tak kde potom v tom přizpůsobování chceš skončit žejo? ()

Reklama

Aljak 

všechny recenze uživatele

Francúzske komédie už dávno nie sú to, čo bývali - a toto je len ďalší z dôkazov. Každopádne, v tomto prípade zaujal aspoň vcelku originálny námet. Ono to v podstate ani tak komédia nie je, ale skôr tragikomédia. Možno by spravili tvorcovia lepšie, keby to poňali ako drámu so zopár ironicko-sarkastickými dialógmi. Toto bolo miestami zbytočné tlačenie na pílu, aby to za každú cenu malo ten komediálny rozmer, hoci tématicky to smiešne rozhodne nebolo. V podstate som s tými chlapmi sympatizoval, a páčilo sa mi, že prostredníctvom takéhoto hobby si navzájom pomohli v boji s rôznorodými depresnými stavmi. Takže tento rozmer filmu chválim. Ale to absurdné vyvrcholenie účasti takéhoto amatérskeho družstva na Majstrovstvách sveta, to bolo fakt prehnané (keďže takýto team by si pravdepodobne neškrtol ani na krajských majstrovstvách). Kvôli spomínaným výhradám nedokážem dať viac ako 3*. ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Na Francii poněkud vlažnější komedie, kde největší lákadlo je Benoit Poelvoorde, který na můj vkus nemá tolik prostoru, kolik by mít měl. Mužské Aquabelly jsou neotřelým nápadem a herecká sestava je zvolena trefně. Jakmile příjde na scénu nekompromisně sprostá trenérka na vozíčku, tak je postaráno i o humorné scény. Finále příjemně dojemné. Příjemný film, ale spíš jen na jedno podívání. Francie nabídla vtipnější kusy. 65% ()

blondboss 

všechny recenze uživatele

Francúzi to proste vedia. Z nezaujímavého a viac-menej prvoplánového nápadu s mužskými akvabelami spravil Lellouche nenútenú odľahčenú komédiu s pohodovou atmosférou a vcelku sympatickými postavami, ktorým ste reálne fandili. Trošku som bol skeptik, ale nakoniec som celkom spokojný aj napriek zbytočne prepálenej stopáži. Hviezdu navyše dávam hlavne za slušne zrežírované pasáže a záverečnú akvabela scénu. Slabé štyri hviezdy ako vyšité. 70 % ()

Galerie (20)

Zajímavosti (3)

  • Hlavní aktéři se poctivě připravovali sedm měsíců před natáčením pod vedením jedné francouzské šampiónky mezi akvabelami. [Zdroj: časopis Cinema 12/2018] (ČSFD)
  • Virginie Efira hrá v tomto filme postavu, ktorá sa volá Delphine. Rovnomennú postavu si zahrala taktiež aj vo filme Cookie (2013). (De Large)
  • Celosvětová premiéra proběhla 13. května 2018 v Cannes FF. (ČSFD)

Reklama

Reklama