Mrtví neumírají

Ani veškerá má láska k Adamovi, Tildě, Billovi a Calebovi (a že to je sečteno podtrženo hodně lásky) nemůže pohřbít ten nepříjemný pocit, že když je film za půlkou svojí stopáže a ještě ani neskončila expozice, tak že něco musí být fundamentálně špatně. Na první pohled to působí, jako kdyby se parta docela chytrých kamarádů, ovšem bez filmového vzdělání, rozhodla jen tak pro vlastní potěšení natočit zombie flák. Všechno by tomu odpovídalo: společenská kritika/satira, bourání čtvrté stěny, občasně velmi povedené vtípky, mnohokrát se opakující repliky, hafo hluchých míst, jednotlivé záběry na sebe nenavazují světlem a počasím... Jenže pak si začnu říkat, že lidi jako Jarmusch přece nedělají "chyby" a mnoho hodin strávím přemýšlením, jestli je to myšleno naschvál, že úvodní scény jsou utopené v mlze a hned v následujících záběrech odehrávajících se ve stejnou dobu na stejném místě svítí slunce a po mlze ani stopy, a potom že možná vyjeli z té mlhy někam jinam, ale co tam vůbec dělala ranní mlha, když postavy říkají, že už je večer, a potom si vzpomenu, že film je vlastně o konci světa a kočky žijou se psama a počasí a noc a den nefungují, sakra, už mě asi zase nachytali, že bych o tom neměla tolik přemýšlet a tím přemýšlením právě dokazuji, že jsem ve skutečnosti HLUPÁK?!? Když nechá svou postavu říct "no jo, ti hipsteři a jejich ironie", tak moje okamžitá první myšlenka je, že bych se měla urazit, potom že přece nejsem žádný hipster, potom, že vlastně jsem, ale doopravdy, ironicky, potom že takovýhle děda by dle mojí zkušenosti vůbec nevěděl, že se dneska děckám říká hipsteři, potom, že bych si měla pořídit smysl pro humor, a potom si vzpomenu na Adama Drivera v malém autíčku, hehe. A potom na první větu tohoto komentáře. No asi o tom filmu budu muset ještě kontemplovat. -"He only gave me our scenes." (27.09.2019)

Jim Jarmusch vzal talentované herce a vhodil je do mimoňského příběhu plného mimoňských dialogů. Tak takto nějak by se dal v pár slovech popsat jeho nejnovější snímek The Dead Don't Die, který se vyjma plejády zombies může rovněž pochlubit i skvěle zvoleným soundtrackem či zjevnými paralelami s naším konzumním stylem života. A i když je režisérova novinka plná pozitivů, tak nějak jsem měl pořád dojem, že by to šlo udělat daleko lépe. Mluvím zejména o první polovině snímku, která je trestuhodně promrhaná prázdnými záběry na ospalou vesnici a prozívaná co se unylých dialogů týče. Tento vcelku zásadní detail snímek The Dead Don't Die bohužel posílá do vod filmového průměru, ze kterých ho nedostane ani fakt, že zde některé postavy zábavným způsobem prolomí čtvrtou stěnu. Škoda. Tak snad příště Jime! „He only gave me our scenes. I never saw a complete script. After all I've done for that guy, and it's a lot that you don't even know about. What a dick.“ (06.09.2019)

Jim Jarmush opět jinak, opět po svém a opět jen pro jeho největší fandy, kterým nebude vadit jeho pomalý styl a prakticky nulový příběh, nebo vývoj postav. Od Jarmusche mě zaujalo pár jeho starších kousků, které byl převážně o trefných dialozích, ale v jeho nových filmech to prostě nějak nenacházím. (29.10.2019)

Prej podobenství. Jako by svět nepotřeboval nic jinýho, než další zk*rvený podobenství, kterým tzv. diváci konečně pochopí, jak se věci mají. Jako by těch podobenství nebylo už dost u Avengerů a podobně. Robbe-Grilleta na ně, Caraxe na ně, Ruize na ně, Jodorowskýho na ně - ti jim ukážou podobenství! Pro všechna ta podobenství už se člověk v kině nemůže ani nadechnout. A vezměte někdo Schleiermacherovi z ruky to ukazovátko, vždyť to se nedá vydržet. (18.12.2019)

První polovina moc fajn, taková mimózní atmosférická konverzačka z amerického zapadákova. Fajn charaktery, a náběh na poctivý artový bizár. Jenže pak se něco stane. Nebo naopak se nic nestane. A všechno se začne točit v kruhu a přestane to kamkoliv směřovat. Je to strašná škoda. Ale jak jsem tomu moc fandil, tak jsem nakonec dokoukal celý malátný a bylo mi to tak nějak jedno... (16.10.2020)