Režie:
Alexis MichalikScénář:
Alexis MichalikKamera:
Giovanni Fiore ColtellacciHudba:
Romain TrouilletHrají:
Thomas Solivéres, Olivier Gourmet, Mathilde Seigner, Tom Leeb, Lucie Boujenah, Alice de Lencquesaing, Clémentine Célarié, Igor Gotesman, Dominique Pinon (více)Obsahy(1)
Paříž roku 1897 a mladý Edmond Rostand nabízí roli slavnému herci Constantu Coquelinovi, problém je ale v tom, že Rostand má pro svou hru zatím jen název – "Cyrano z Bergeracu". Už dva roky nic nenapsal. Uprostřed historek o lásce, kterými ho zásobuje jeho nejlepší přítel, nesnesitelných rozmarů hereček, žárlivosti své ženy, navíc mu nikdo nevěří, že napíše dobrou hru, hledá autor inspiraci. Mnohé z toho, co prožívá, se objevuje v jeho hře. Musí psát, musí to dokázat. A vzniká tak jedna z nejkrásnějších divadelních her o lásce, přátelství a tajemství... Film natočil jako svůj debut režisér a herec Alexis Michalik podle své stejnojmenné divadelní hry, kterou poprvé uvedlo pařížské divadlo Théatre du Palais-Royal. Alexis Michalik si ve filmu zahrál roli dramatika Georgese Feydeaua. Snímek se z velké části natáčel v České republice, diváci poznají Plzeň a Stavovské divadlo. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (32)
Něco málo o vpravdě nezastupitelné úloze múzy ... v nelehkém životě mladého, snaživého, leč až dosud nepříliš úspěšného dramatika. A vězte, že když se řekne múza, nemusí jít pokaždé o onu éterickou a nepolapitelnou nezemskou bytost, která stejně jako pověstné štěstí chodívá dokola, nežli se unaví a uvolí se na někoho - či spíše k někomu usednout. Příběh sám je pak úsměvný i jímavý, přičemž mu nelze upřít půvab a jiskru mládí - ani moudrost a nadhled stáří, když po svém převážně nevážně vypráví o vzniku jedné z nejslavnějších divadelních her historie. ()
Sympaticky podaná atmosféra doby z přelomu 19. století, která trvala do začátku 1. světové války, a která nadobro přervala naprosto všechno, včetně "evropanství". Michalikova komedie do té doby dobře zapadá, tedy do doby, která už je nadobro "dead and gone". Zajímavá je představa jejího přesazení do naší (autorovy) doby, bez dobových kostýmů a zakroucených knírů. Asi by to bylo nesnesitelné. A možná i nepochopitelné. ()
Kto by nepoznal preslávenú divadelnú hru Cyrano z Bergeracu, ktorá v roku 1897 spôsobila priam divadelnú revolúciu? Pozadie vzniku tejto hry je viac než len zaujímavé, a práve o tom je tento film, v ktorom vidíme prekvapivý úspech experimentu Edmonda Rostanda. Film sa mi páčil, parížska atmosféra a čaro 19.storočia tu bolo príjemne citeľné, a výsledok je podľa mňa naozaj kvalitný. Malo to v sebe drámu, ale aj dôvtip, romancu, múzu, tajuplnosť, zámenu identít, dilemy, balans medzi úspechom a sklamaním,... všetko sa to pekne prelínalo takmer počas celého deju, až do samého konca. Niekto takéto "šarády" až tak nemusí, ale ja som milovník klasiky a Shakespeara, kde sú takéto tendencie používané dosť často, takže mne sa to páčilo. Zaslúžené 4* (od piatich to delili jedine nie až tak vydarených dialógov) ()
Edmond mě velice mile překvapil, nenašla jsem hluchá místa a to mi věřte - po 10 letech u filmu, to se nejde zbavit kritického oka. Co se herců týče, byl to herecký koncert. Krásný pohled na lokace, kostýmově velmi pestré, barevný nádech lokaci i exteriérů v průběhu celého filmu příjemný. Kostýmy historicky bohaté. Dialogy, situace, pohledy, to vše bylo skvěle načasované, mnohdy tomu napomohla i skvělá kamera. Záběry byly příjemné na pohled a sestříhané tak, aby nebylo nic dlouhé, anebo naopak krátké. Už dlouho jsem se u filmu tak nepobavila. ()
Prostě se to najednou přihodilo, účinek se dostavil a já konečně přišla na chuť milostnému veršovanému dramatu Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu. Michalikův film, vyprávějící komediálně-dramatický příběh o zrodu a premiéře této veleslavné divadelní hry, mě natolik okouzlil, že se budu muset poohlédnout po nějakém starším zpracování Cyrana. (80%) ()
Galerie (38)
Zajímavosti (3)
- Celosvětová premiéra proběhla 22. srpna 2018 na filmovém festivalu Angoulême ve Francii. (ČSFD)
- Francouzskému divadlu v tomto filmu propůjčilo svou tvář Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Po celou dobu natáčení měl štáb pro sebe zablokovanou celou historickou budovu včetně zázemí a natáčení byl přítomen taktéž český komparz. (Joe16210)
- Natáčení probíhalo od 8. ledna do 6. března 2018 v Praze, Plzni a v Karlových Varech. (ČSFD)
Reklama