Bolest a sláva

Poslední dobou mám pocit, že když koukám na nový film Pedra Almodovara, tak jak kdybych jej už někdy dříve viděl. Nevím, jestli to je znak autorské recyklace a Antonio Banderas tu přeci jen nebyl vůbec špatný. Nicméně celkově vzato průměr, kde už to není úplně o umění jako spíš o tom, že Pedro je extravagand a zřejmě se potřebuje jednou za čas filmařsky vykecat, aby zas na chvíli dal pokoj. No a jelikož je to národní umělec, tak mu to Penelopka s Antóniem neustále žerou. (27.01.2020)

to by ani nebyl Almodovar aby snímek nedotáhl k dokonalosti.Vsadil na Banderase ,který je v herectví chameleon a dobře udělal.Banderas dokázal vytěžit ze všech situací.Namátkou připomenu stále infantilní vztah syna k matce.Kvalitní dialogy ,žádná slátanina.Utajovaný milostný vztah.Milník v dětství.Fakt pohodové pokoukáníčko.Mihla se Cruz...ŠKODA ŽE SE KVALITNÍ FILMY Z EVROPY NEDAJÍ SEHNAT NA DVD.Pár jich mám a ty si pouštím často.Bližší evropská košile než holyvúdský kabát.Tak to zkrátka mám. (31.05.2022)

Nie som nejaký veľký Almodóvarov znalec, ale videl som od neho už niekoľko filmov a tak polovica z nich sa mi páčila. Tento film obsahuje do veľkej miery autobiografické prvky, ktoré si vychutnajú práve režisérovi znalci. Oceňujem, že dej tentoraz neobsahoval príliš prekombinované prvky. Problém je, že to ani nemá nejakú poriadnu zápletku. Je to len také nesúvislé spomínanie. Hlavným kladom filmu je jednoznačne skvelý Banderasov výkon. Konečne zase dostal príležitosť skutočne hrať. A zase u Almodóvara. Asi by sa mal na Hollywoodske béčka vykašlať. Najviac ma bavila línia medzi Banderasovou postavou a jeho matkou. A to jak v období jeho detstva, keď bola pre neho všetkým, tak aj v dospelosti, keď bola stále pre neho najdôležitejšou osobou. Zvyšné línie mi pripadali, že vyzneli tak nejak do prázdna bez poriadnej pointy. Vizuálne to je ale znova vymazlené a aj keď sa vo filme vlastne nič poriadne nedeje, tak vďaka hereckým výkonom film nenudí. 6/10. (10.09.2019)

Mé první setkání se španělským režisérem Almodóvarem. Zaujaly mě hlavně poetické scény, v nichž hlavní hrdina snímku (často pod vlivem heroinu) vzpomíná na své dětství a především na svoji matku. Salvátorův svět "tady a teď" mě naopak moc nefascinoval a moc jsem mu nerozuměl. Jeho tělo i duše trpí a zdá se, že je téměř nemožné, že by se mu mohlo podařit se odrazit ode dna propasti, do níž pomalu ale jistě padá. Film je však pro mě zajímavou výpovědí o síle setkání s druhým člověkem a o naději, kterou mohou takováto setkání přinést. (20.07.2020)

Na jednej strane sklamanie, na druhej mierne uspokojenie. Sklamanie, pretože z filmu je cítiť unavenosť P. Almodóvara a trochu tak jeho bezradnosť s postavami (chýba mi širší interval emocionálnej škály). Spokojnosť preto, lebo pán režisér s týmto filmom sa čiastočne vrátil ku koreňom. Po dlhšom čase zaujímavá rola pre A. Banderasa, ktorý sa postavy Salvatora chytil dobre. Nepodal zlý výkon, ale z nominácie na Oscara mám zmiešané pocity. Najlepšou a najsympatickejšou postavou je Salvatorova matka (skvelá P. Cruz (maldá) a J. Serrano (v pokročilom veku)). Najlepšou scénou zase one-man divadelné predstavenie. V závere postrácam silnejšiu a dojímavejšiu scénu. Slogan „na živote sú najkrajšie filmy“ nie je dostatočne silný. Osobné hodnotenie: 70% (***) (20.05.2020)