Nikdy nezestárnou

Peter Jackson se po natočení King Konga chtěl nadále věnovat primárně svému videohernímu studiu Wingnut Interactive, nicméně to dopadlo jinak a já si prakticky s každým jeho filmem od Konga říkám, jaká by to byla paráda, kdyby k jeho vstoupení na pole videoherního designu skutečně došlo. Jackson již pracuje s lidmi čistě jako objekty, nositeli identifikačních vlastností vycházející z jejich specifického prostředí. Pokud jsem u Hobbita obdivoval pozornost, jaké se dočkal každý dílek oděvu či interiéru a trpěl při každém pokusu u lidštější vykreslenější některých postav, u They Shall Never Grow Old jsem zvedal obočí nad snahou doplnit mlčící záběry dabovanými hlasy zúčastněných, domalovávání krve k tělům s citlivostí splatter komiksu či inklinací k úsečné epizodičnosti. Když se pak věnuje větší prostor scénce, kdy někdo spadl do latríny než vysvětlení třenic mezi Němci a Prušáky v nepřátelských liniích, nemůže se nikdo divit, že okázalá závěrečná antikatarze kdovíjak nefunguje, protože to celé působí jak, když vám někdo snaží odvyprávět svojí několikaměsíční cestu kolem světa, ale má na to jen dvě zastávky, než musí vyrazit z tramvaje. Posaďte toho člověka už někdo za počítač, ať se svým pověstným perfekcionismem vytváří NPC, zvuky a level design pro nějakou dobrou PC gamesu a nesnaží se nás zatěžovat bolestivou realitou. Což mi připomíná, že jsem dle propagace čekal, že technologie oživování starých záběrů je podstatně dál, než to z výsledku vypadá. Ruské technicolorové filmy vypadají mnohdy lépe a realističtěji než to co vidíme tady. (23.07.2020)

Děsivě působivé zprostředkování válečných hrůz z pohledu těch, kteří měli štěstí, že o nich mohli vyprávět. Peter Jackson zrestauroval více než sto let staré záběry, aby nás (i díky neméně důležitému zvuku) vzal přímo tam, to vše s komentářem řadových vojáků. Rozhodně nečekejte příval faktických informací, od toho jsou jiné dokumenty, tohle je opravdu o atmosféře, o atmosféře, o atmosféře, protože když jeden z vojáků vypráví, jak musel zastřelit jiného, sevře se hrdlo jemu i nám. (02.01.2020)

Záběry z 1. světové války doplněné o komentáře zúčastněných a především obohacené barvou a zvuky. Jedinečný pohled na ohyzdnou válku, u kterého si jistě ucvrknou všichni fanoušci historie. Pro mě je spíše fascinující a současně hrůzné sledovat, jaké způsoby dokáží lidé vymyslet, aby se mohli navzájem zabíjet. (17.08.2021)

působivý "dokument" přibližující přes skvěle zrestaurované záběry a komentáře pamětníků skoro již zapomenutou dobu.Pro to připomenutí neprávem upozaděného je to výborné,pro větší dopad by bylo fajn občas komentáře stopnout.Takhle jsem se kolikrát mnohem víc soustředil na titulky a obraz mi unikal...80% (12.01.2019)

I když jsem byl zpočátku mírně zaskočen, že nevidím tu slibovanou „barvu“ (přijde na ni až ve 25. minutě), rychle mě to přestalo mrzet. Dokument je totiž vystavěn opravdu chytře. Už úvodní promluvy na pozadí všech těch propagandistických plakátů a černobílých dobových záběrů mě dokázaly snadno vtáhnout. A poté co se divák spolu s mladíky dostane přes prvotní nadšení, touhu po dobrodružství a následný tvrdý výcvik, přichází nástup na frontu a s ním i barva. A že se na ni koukalo moc pěkně, zvlášť na záběry dělostřelectva (např. scéna s padajícími střešními taškami při odpalu). Paradoxně však byla nejpoutavější pasáž s německými kulomety, ačkoliv divák jen slyšel pamětníky, zvuk bitvy a viděl u toho statické obrázky. A pak to vystřízlivění na konci…velmi působivý dokument, který si zaslouží solidní 4*. „Když jsem se vrátil, moje matka ani otec vůbec nechtěli vědět, co se dělo, neměli ani ponětí, jaké to bylo. A nebyl žádný důvod, proč by měl být někdo z nás oslavován a opěvován za tu trochu bláta a ztrátu dobrých způsobů.“ (27.01.2019)