Henry: Portrait of a Serial Killer
Henry: Portrait of a Serial Killer
Obsahy(2)
Snímek volně inspirovaný skutečným příběhem sériového vraha Henryho Lee Lucase sleduje Henryho a jeho spolubydlícího Otise, bývalého parťáka z vězení.Mnohé z jejich vražd jsou považovány za ty nejbrutálnější,jaké kdy byly ve filmu natočeny... Henry je ztrápený tulák, který se bezcílně potlouká z místa na místo a s děsivou nenuceností páchá jednu brutální vraždu za druhou. Jeho nahodilé chování, které je pro něj příslibem relativní beztrestnosti, maří jakékoli pokusy policie dát si jeho četné zločiny do souvislosti a postavit jej před spravedlnost. Když Henry přijede do Chicaga, dělí se o dočasný domov se starým parťákem z vězení a jeho sestrou. Jakmile se svými spolubydlícími začne sdílet i svá tajemství a násilný životní styl, získá dva nové komplice – jejich porozumění však nemůže trvat věčně. (Cinemax)
(více)Recenze (214)
Ano, sice se jedná o dost dobře depresivní snímek, ale že by mě nějak uchvátil, to určitě ne. Má svou atmosféru, má své světlé momenty, ale pořád se jedná pro mě o průměrný film, který mi neukázal nic zajímavého. Chvílemi jsem se i nudil, ale myslím že pro fanoušky hororu je to povinnost, ikdyž se spíš jedná o thriller. ()
Na tomhle filmu je podle mě zajímavější jeho (svého času) nedostupnost a možná kultovost - než film samotný. Už dřív jsem se zdejšími komentáři nechala trochu předstrašit, ale nebylo to ani šokující ani tak strašné (budiž - až na scénu "domácího videa"). Je to tím, že se mnou víc zamává to plíživé a rafinovaně zakomponované, než mrtvoly a krev většinou bez dějového zázemí a psychologického podloží. Henry vyprávěním o ztrátě svého "panictví" sice naznačí, kde je zakopaná fena, ale většinou se chová jako stroj, který se ke všemu porouchal. Do makovice parťáka Otise se dalo kouknout mnohem víc - napřed je to jen flákač, pak zažije šok a pak se rochní. Ten konec byl nevyhnutelný, ale jako by vystřihli jeho "předehru". ()
S větším rozpočtem, důkladností ve výrazových prostředcích a výraznějším rukopisem z toho mohl být kult zasloužený, takto jde jen o nadprůměrný thriller, jehož pravý krvavý potenciál (zajímající se o víc než jen o zabijákovu prázdnotu a koníček) tak skrze odpadkové pytle a prostorný kufr nikdy neprosákne (tzn. po pár dnech těch několik málo významných fragmentů mizí v zapomnění a víc než snaživý Michael Rooker v paměti neutkví). ()
Syrově civilní pohled na jednu profesní etapu sériového vraha. Musí často cestovat a měnit způsoby vraždění. Je chladný, brutální a minulostí poznamenaný člověk. Ovšem má překvapivě i zbytky "některých" morální hodnot, které se rozhodl udržovat. Bohužel jeho cesta k (sexuální) rozkoši a uspokojení nevede skrze jeho spodní prádlo, ale krev a smrt ostatních. Pro pochopení vám stačí velmi dobře natočených a zahraných (Michael Rooker vládne chladným pohledem) 83 minut pohledu do jeho světa, života a mysli. Nebudete potřebovat ani jeden voice-over, žádné vysvětlování, stačí poslouchat a vnímat. Ať videovražda nebo spojení obrazu mrtvol a zvuků z jejich umírání jsou brilantní okamžiky. Fotografie ze života jednoho špatného muže pospojované za sebou a dávající dojem filmového portrétu. Upřímného, skutečného a bolestivého. PS: Henry není jeden vrah, ale všichni vrahové, nejde tu o jméno, ale o princip... PPS: neposlouchejte řeči, jak je to drsné, protože to tak hrozně drsné není, ale pouze silné:) ()
Nevím, co bych dříve viděl jako zcela pravděpodobné, zda najít v americké kinematografii 80. let něco jako „trezorový“ film nebo najít film o zabijácích, u kterého budu natolik pohlcen a natolik prožívat šok i nadšení současně, že sáhnu téměř bezvýhradně po plném počtu. Ale vzhledem k tomu, že už před půlrokem se mnou s podobným výsledkem zamával francouzský film Povolání vrah, tak spíše to první... Všem, který zde oslavovali předloňského (za mě jinak dosti trapného a laciného) Jokera coby něco úžasně výjimečného, kontroverzního a šokujícího, bych nechal na oplátku sledovat tento film. John McNaughton natočil hororový příběh volně inspirovaný skutečnými osobami zcela nekompromisním, undergroundovým způsobem, se silně realistickým až dokumentárním nádechem připomínající spíše evropský art. Ale přesto Henry jako film vůbec nenudí, naopak díky surové atmosféře vyvolávající punc autenticity si to podmaní diváka, aniž by se tvůrci snažili podbízet a jakýkoliv pokus o diváckou senzaci zde nahrazuje neotřele civilní vykřeslení postav samotářského Henryho i jeho otevřenějšího přítele Otise. Jejich vražedná i jiná úchylná počínání jsou prolínány těmi nejobyčenějšími situacemi a film se nebojí sklouznout dokonce do scén, v níž dění je nasnímané amatérskou rodinnou kamerou přímo jedné z postav. Nezapomenutelná zvrácená procházka nejen nočními ulicemi... „Tak se pojď se mnou projít.“ 90% ()
Galerie (21)
Zajímavosti (14)
- Henry Lee Lucas (Michael Rooker) se sice k velké spoustě zločinů přiznal, časem bylo ovšem prokázáno, že většinu těchto zločinů spáchat nemohl. Jistě alespoň dvě vraždy spáchal, poté se mu nejspíše zalíbilo, jakou „celebritou“ se po zatčení stal, a šerifové díky jeho přiznavačství jednoduchou cestou uzavřeli několik případů. (LuNicy)
- Michael Rooker, v době kdy se ucházel o roli Henryho, pracoval jako domovník a na zkoušku se dostavil ve své pracovní kombinéze. Roli získal a svou pracovní uniformu nakonec obléká i ve filmu. (DaViD´82)
- Henry Lee Lucase (Michael Rooker) jezdí v Chevroletu Impala r. v. 1970, zatímco jeho partner Otis (Tom Towles) v Chevroletu Caprice r. v. 1974. (Lumberjack)
Související novinky
Staronová noční můra
O pokračování kultovní série, kterou Wes Craven začal v roce 1984 svou Noční můrou v Elm Street, se hovoří už delší dobu, ale až dnes začíná tato myšlenka nabírat reálné kontury. I když popravdě… (více)
Freddy zas a znova?
Ani šest pokračování kultovního hororu Wesa Cravena Noční můra v Elm Street a tři roky starý crossover Freddy proti Jasonovi zřejmě nestačily zabijákovi z městečka Springwood. Podle slov Roberta… (více)
Reklama