Lék na život

Ta atmosféra vás pročistí jako slavná voda profesora Volmera. Prvních cca 15 minut čistá extáze. Jako gotický horor od Sorrentina. Dokonce člověka asi hodinu Lék na život drží v podezření, že přichází s chytrou metaforou světa stiženého rakovinou ambicí a mamonu. Nic takového se samozřejmě nekoná, scénář má roztroušenou sklerózu, takže celkem primitivní incestní storku cestou rozsype tak dokonale, že na konci moc nedává smysl. Ale to nevadí. Tenhle film ztrácí příčetnost stejně zábavně jako hlavní postava a plesový závěr je něco, co v Hollywoodu umřelo ve 30. letech. A Verbinski to tahá z rakve, jako by to byla ladná křepelka. Nekrofilní soulož se vším všudy. Nesoudná, nepříčetná, místy bezmála debilní... ale strašně zábavná. Nevíte, kde se dá ta alpská voda pořídit? (16.02.2017)

Je magor, asi není, možná tedy je, tak tedy nejspíš ne a na závěr, ty vole magor je režisér! Takové pocity jsem měl při sledování tohoto neobyčejného gotického thrilleru s velmi dobrým prostředím a atmosférou. Napětí bylo dost a hlavně hudba byla bez chyby. Snímek se snaží tvářit inteligentně, ale v samém závěru není. Nejsem sice zklamaný, ale 90% filmu jsem byl nadšený. Možná kdyby se ukončilo vše o něco dříve, například při scéně na lavičce, tak dávám plný počet. Závěr byl na můj vkus šílený a je spíše o chuti člověka .. 6/10 = 65% (18.02.2017)

Nádherně, ale opravdu nádherně natočené béčko! Stejně jako Marty Scorsese v Prokletém ostrově i Verbinski v Léku na život rozvíjí témata a žánry áčkovými hollywoodskými studii dávno opuštěná a zapomenutá, je to taková restauraci amerického chápání filmu z doby klasického Hollywoodu, po formální stránce omračující a strhující...ta kamera! Hudba! Atmosféra! A to pitomé rozuzlení a béčková mělkost...přepálená stopáž...ani to ovšem nemůže cinefilní zážitek zkazit... (07.06.2017)

Úchylný starý Malfoj nadívá lidí úhořema a pak z nich mačká mulťák, aby mohl vyprcat svou mongoloidní dceru. Je zřejmé, že tupá zápletka jako z osmdesátkového amatérského šestákového braku, situovaná do tisíckrát omleté kýčovité léčebny, kde jako obvykle není zřejmé, komu jebe, z hovna bič neuplete ani s rozpočtem Titashitu. A tak Krevní sraženina, který rozhodně není Marťas, udělal další velkolepý krok ve svém kariérním úpadku, doufejme, že prkenný slizák Dandehán se snad po tomhle trapně urputném, dvouapůlhodinovém přehrávání podívá před kameru už jen jako čistič čoček, no a všichni ti roztoužení klátiči downů si budou příště moci místo do kina chodit hladit svá pokroucená přirození pouze za ploty léčeben vrozených genetických anomálií, kde těch poslintaných Gothů krpatě běhají celá stáda. (02.06.2017)

Přímo úchvatně natočená podivnost - po Purpurovém vrchu další pro současného diváka ne zrovna obvyklý horor (ani zdejší žánrové zařazení si s ním neví moc rady :)), který si mě ale dokonale omotal kolem prstu. Především mě tedy každou chvíli dokázal něčím překvapit, což bylo asi ze všeho nejlepší. Priessnitzovi se o takové vodoléčbě nesnilo, a mně, kterého Prokletý ostrov tolik nudil, o takovém bijáku asi také ne. (22.02.2017)