poster

Trabantem tam a zase zpátky

  • angličtina

    Trabant: There and Back Again

    (festivalový název)
  • Slovensko

    Trabantem tam a zase zpátky

Dokumentární / Road movie

Česko, 2019, 114 min

Režie:

Dan Přibáň

Scénář:

Dan Přibáň

Producenti:

Jiří Konečný

Střih:

Michal Novák
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lachtaan
    ****

    Nejodvážnější žlutá odysea se zase posunula nejen zeměpisně, ale i technicky a mnohem odlehčenějším stylem, než tomu bylo v dílech předchozích, nám prostřednictvím jejich posledního trabantího výletu servíruje téměř dvouhodinový pohled na nejkrásnější scenérie Himalájí, stejně jako na neohrabanost indického národa a tamní ignoraci jakéhokoli systému. Vytknout musím jen oněch 114 minut, sáhodlouhé scény o problematice na cestě jsou jistě zajímavé, ale na konci se začne strašně chvátat. Ano, cestu skrze Hedvábnou stezku jsme již viděli před deseti lety, ale v tomto dokumentu to působí jako kdyby filmařům došlo, že už to přepískli a zalomili to v tom nejlepším. Pocit, že jsme se z hranic Pákistánu najednou ocitli v Bánské Bystrici, na mě nepůsobil nikterak dobře. [viděno v Cinestar Plzeň 15.4.2019](16.4.2019)

  • vyfuk
    ****

    Menší rozpaky, ať už jakékoliv. Bez kuchaře. I tak ale. Tento film vlastně dokáže ukázat spousty věcí. To, že pro mne asi seriál vždy bude liší zážitek, protože mi zde chyběl aspekt příprav v Česku, tuna byrokracie okolo a podobné hrůzy na začátku. Film vás nekompromisně šoupne do Indie, kde strávíte spousty chvil. Až neuvěřitelně moc. Ze skoro dvou hodinového filmu tam strávíte skoro půlku. Na jednu stranu docela ale důležitou a oprávněnou. Protože jestli něco dokážou Trabanti, tak je to znázornění toho jak skvěle to v oné krajině vypadá. A to se s dronem a skvělými kamerovými záběry povedlo až dech beroucím způsobem. Děj umí být mnohdy i příjemně napínavý a vy vlastně jste rádi, že prožíváte další dobrodružství s Trabanty. K tomu asi není moc, co říci. Kdo ví, tak ví. Půjde do kina a užije si to. A pak ho čeká seriál, který celou onu srandu popíše ještě v tom nejlepším možném stylu. Ani nemluvím o stylové potitulkové scéně ve stylu Marvel.(3.5.2019)

  • orkadimenza
    *****

    Zda jsem zvolil správnou strategii při sledování Trabantové série, když jsem jako první zhlédl snímek o poslední cestě z Indie až do České republiky, netuším. Upřímně ani mně samotnému se tahle strategie nezamlouvá, jelikož preferuji chronologické sledování v závislosti na času distribuce. Ale pro jednou jsem se spontánně (a tak trochu v cestovatelském duchu) rozhodl, že na Přibáňův snímek "Tam a zase zpátky" zajdu do kina a tak se stalo. V prvních minutách byl proto zřejmý deficit z minulých dílů, jelikož jsem se se členy posádky teprve seznamoval a zvykal si na jejich, pro zbytek diváckého osazenstva známého, počínání s překážkami na cestě. Rychle jsem se ale do postav vcítil, čemuž podle mě velmi pomohla nostalgická vzpomínka na mou návštěvu Indie. Leč bych preferoval rovnoměrnější rozdělení jednotlivých částí cesty ve filmu (Indie zabírala drtivou většinu a trasa Uzbekistán-Slovensko sotva 5 minut), hodil jsem tenhle zmar za hlavu. Postupem času jsem se totiž do snímku ponořil víc a víc a poslední půlhodinku jsem už jen nadšeně hltal. Narozdíl od pravidelných diváků Přibáňových dokumentů se mé prvotní nadšení z šíleného pokusu objet trabantem celý svět dostavilo právě v tomto díle a díky neznalosti předchozích dílů přehlížím nedostatky, kterých si už znalý divák při porovnání s předchozími cestami asi snadno všímá. Pro mě ale zvítězila síla přítomného okamžiku a bezmezně nadšeného pocitu z nespoutaného cestování a dalekého překročení komfortní zóny všech účinkujících. Za toto nadšení jim děkuji a už se těším na retrospektivní sledování zbylých trabantových dobrodružství.(14.6.2019)

  • zdeny99
    *

    Banda buranů si zdokumentovala svůj výlet tentokrát po Indii a Himalájích. Nezapomněla to okořenit spoustou trapných hlášek, které byly úplně mimo mísu. Těch je víc než kdejakých krás Asie, kterých je tu fakt po skrovnu. Místo toho furt rozebírají své trabanty, ukazují své nahé prdele, kecají samé píčoviny, píču si malují na auto a imrvére nadávají, že se jim něco rozbilo. Tohle není žádný dokument, ale jen natočená dovolená bandy křupanů na amatérskou kameru. [1495. hodnocení, 59. komentář, 78%](6.5.2020)

  • Ryuuhei
    ****

    Jediný důvod, proč nedávám plné hodnocení, že naprosto souhlasím s tím, co bylo řečeno i ve filmu - po Africe, Austrálii a Jižní Americe (nepočítaje experimentální Hedvábnou stezku) už opravdu nebylo nic úplně dechberoucího, úplné nového a bylo i cítit, že po všech těch expedicích účastníci zkrátka neměli tu správnou šťávu. Únava a potřeba co nejdřív dorazit domů se táhla napříč celými skoro dvěma hodinami. Napětí mezi Danem a Vojtou, na oko jen humoristické, taky nedělalo nejlepší atmosféru. Navzdory tomu je to hlavně technicky nejlépe natočený dokument ze série. Záběry z drona fenomenální, obecně hra s kamerou (nezapomenutelná noční obloha), důraz na filmovost a samozřejmě i na humor, protože bez něj to nejde. Tohle už ani vlastně nebyl dokument, jako spíš regulérní filmový road-movie snímek vhodný multikina (do něhož se také právem dostal). Cesta opět extrémní - bahnitá, hrbolatá, položená v ohromných výškách, čemuž vévodily všudypřítomné přičmoudlé postavičky s mobilem v ruce a prosbou o selfie, nebo až příliš starostlivá armáda s policií. Zakončení víceméně počátkem se mi také strašně líbilo - třeba nás v budoucnu s našimi „hrdiny“ zase něco čeká? Jsem opravdu mile potěšen, ale zároveň zvědav, jak tato „finální“ cesta teprve opravdu vynikne v seriálové podobě. Možná, že až tam po stále nepřekonané Jižní Americe zase rozdám plných pět? Kdo ví...(6.4.2019)

  • - Cesty se zúčastnily dva trabanty, polský Fiat 126p řečený maluch a česká motorka Jawa 250. (mar48)

  • - Cesta byla dlouhá 17 237 kilometrů a posádka ji zdolala za pět měsíců. (mar48)