Zapomenuté světlo

Bolek už nejednou dokázal zahrát velmi dobře, ale jeho herecký projev právě v tomto filmu, to je absolutní vyzralé herectví. V každým záběru civilní velmi přesvědčivý výkon v příběhu kde smutek a bezmoc střídá z radostí a nadějí, což ze svých životů známe asi všichni co ? Možná mně malinko nepřesvědčil ten střet statečný střet faráře s komoušema, tp jsem čekal přece jen více vyhrocenější ze strany komoušů. Za to další složky kamera a hudba mě přesvědčily na první dobrou a moc pomohli celkové náladě filmu. (10.03.2017)

Počet vážných rolí, ve kterých jsem dosud viděl Bolka Polívku bych spočítal na prstech jedné ruky a ještě by mi dobré tři prsty zbyly. Snímek točící se kolem náboženství a víry a přitom je více o mezilidských vztazích. Režisér prokázal mimořádný cit a vytvořil nesmírně citlivý film plný lidskosti a přirozenosti. Obsazení Bolka Polívky do hlavní role byl v mých očích velice odvážný čin, nicméně evidentně věděl, co dělá, neboť Bolek byl v této roli naprosto dokonalý a tento výkon bych zařadil velmi vysoko v rámci jeho bohaté filmové kariéry a jednoznačně ukázal, že dokáže utáhnout v hlavní roli i velmi dramatický film a není zdaleka jen tím skvělým komikem, jako kterého ho má většina národa zafixovaného. Veroniku Žilkovou jsem doposud viděl jen v několika málo filmech a až do teď jsem nevěřil, že je dobrá herečka. Zde byla ovšem naprosto fantastická. A vůbec k hereckým výkonům takových těch výraznějších rolí nemůže mít snad nikdo z diváků jakékoli výhrady. Příběh mě do sebe pohltil a nechyběly ani velmi úsměvné momenty. Především lapálie se zapomenutou tetou. [77 %] (15.05.2021)

Vladimír Michálek potvrdil, že je to jeden z nejtalentovanějších současných českých režisérů, který bravurně ovládá zejména práci s herci, vyjímku potvrzující pravidlo je představitel manžela Veroniky Žilkové. Bravurní herecký výkon zde předvádí Bolek Polívka, který potvrzuje, že je skutečně fenomenálním hercem s velmi širokých záběrem a je velká škoda, že nedostává mnoho takovýchto, řekněme, vážných rolí. Byl jsem velmi potěšen, že film má začátek, prostředek a konec, což nebývá pravidlem v českých filmech poslední doby. Postava faráře Holého je neobyčejně silná, plastická a skutečně lidská (ať už to zní jako klišé či nikoliv). Co je však smutné, že boj s úředním šimlem je i v současnosti marný a ubíjející, komunismus, nekomunismus. (06.01.2009)

No, Bolek Polívka zde předvedl, že má i na vážnou roli. Zajímavý český film, ke kterému jsem se dostal až teď. Ale stálo to za to. Film nenudí, herci hrají skvěle, má to i o čem vyprávět. Někdy je to možná až příliš smutné, ale zase musím ocenit ty scény, kdy je všechno v klidu, v pohodě a pak se najednou něco stane... A že jich je tam dost. 4* (23.09.2017)

Když jsem Zapomenuté světlo před lety viděl poprvé, připadalo mi příliš šedivé a smutné, příliš nasáklé dobou, na kterou jsem ani pořádně nepamatoval, leda ze školky. Bylo mi právě patnáct, zvenku útočilo léto a Anička, do které jsem byl trochu zamilovaný, zhodnotila celé dílo lapidárním: "Pchh... ňákej bůh." Pak jsme se šli všichni koupat do jezera. Tolik jen na kajícnou objasněnou, jaké může být člověk pako, obzvláště když se v patnácti zamiluje ("Proč pod paprsky slunce, Die, usadils / nám ženy, ono zlo tak svůdné pro lidi?" četl jsem včera u Eurípida). Mně se totiž už tehdy Zapomenuté světlo docela líbilo, zejména výkon Bolka Polívky, ale zůstal jsem mlčet. Teď na podruhé mi nezbývá než uznat, že je to dílo v české kinematografii devadesátých let jedinečné už svým námětem a krásné především v oné postavě neokázalého kněžského hrdiny všedních normalizačních dnů. Ostatní výkony, až na Veroniku Žilkovou, jsou ve srovnání s Polívkou poněkud mdlé. Ale i s pár drobnými vadami se jedná na jednu stranu o skvělý portrét jedné doby a toho, jak bolestně poznamenala katolickou církev, na druhou stranu o neméně skvělou, volnou demlovskou variaci na téma kněz a láska k ženě. (06.02.2009)