Zachránit Leningrad

Rusové se snaží dohnat Hollywood. Což o to, řemeslně se jim to povedlo, bohužel je dohání i po scenáristické stránce. Název Zachránit Leningrad nemá s filmem nic společného, vlastně jde o takovej válečnej Titanik (s Ryanovskou bojovou vsuvkou, aby se neřeklo, která tam ale vlastně nemá co dělat) s naprosto kokotskou zápletkou, kde jsou jen kokotské postavy, které se jak kokoti chovají. Z toho jedna je excelentní snajpr (vlastně každej, kdo tam vystřelil). Opravdový výsmech ruskému válečnému filmu, v kontextu tohoto filmu i Panfilovci jsou veledílo. Dám dvě, bo jsem dokoukal. (01.12.2020)

Film je skutočnou udalosťou. Ide o málo poznaný príbeh z obdobia blokády Leningradu. Otázkou pri riešení tejto problematiky je, prečo Wehrmacht neobkľúčil aj Ladožské jazero, ktoré sa stalo dôležitou tepnou života pre Leningrad? Na túto oblasť mali podľa nemeckého velenia zaútočiť fínske jednotky, ich cieľ mal byť prekročiť rieku Svir a spojiť sa s nemeckou 16. armádou. Fíni ale nevkročili na sovietske územie a tak ostala táto cesta otvorená. A túto výhodu začal využívať aj nový dočasný veliteľ leningradského frontu generál Žukov (od 11.9.1941 odvolaný maršal Vorošilov). Hneď rozhodol o prepravení kadetov z vojenských škôl na pomoc frontu. Dňa 16.9. boli študenti leningradských námorných škôl, námornej lekárskej akadémie a hydrografickej správy námorníctva v prístave Osinovets nalodení na čln č. 752. V tej dobe už boli na lodi dôstojníci a civilní pracovníci týchto škôl spoločne s rodinnými príslušníkmi. Celkovo 1200 až 1500 ľudí. Cieľom bol prístav Novaja Ladoga. V noci 17. septembra bol presun uskutočnený. Ale preťaženie lode a búrka mala za následok jej potopenie. Na signály SOS prvé zareagovali stíhačky Luftwaffe a potom aj bombardéry. Preto bol výsledok tejto tragédie taký katastrofálny. Remorkéru Orol a delovému člnu Železnjakov sa podarilo zachrániť 24 respektíve 216 ľudí. Zaujímavosťou je, že táto tragédia bola do roku 2004 utajovaná v archívoch Ruskej federácie a od tej doby sa začalo rozsiahle vyšetrovanie a jeho súčasťou je aj tento film. Preto je Баржа № 752 predovšetkým pre mnohých úplne neznámym údajom ale v historickom podaní je o tejto lodi tento film. Dej filmu sa zameriava na kadeta Kosťu, ktorý bol povolaný na vojnu ale jeho otec, plukovník Gorelov, nechce riskovať život svojho jediného syna a tak ho zaradí medzi evakuované osoby. Chápem, že dnes už asi veľmi ťažko uvidíme filmy z tzv. pôvodnej sovietskej klasiky, zamerané na oduševnenie a boj za vlasť aj s nasadením života. Ale to vôbec nie je cieľom tohto filmu. Snaží sa nám ukázať nezmyselnosť vojny ako takej a ako sme všetci bezbranní pri používaní násilia a to je jedno akými prostriedkami je prezentované. (11.04.2020)

Tak nevím. Rusové nám tu s kaviárem naservírovali válečný film o jedné z méně známých epizod války o Leningrad. S kaviárem píšu proto, že byl plný parádních bojových scén. Ty Rusové umí a tak už jsme na ně celkem u jejich soudobé tvorby zvyklí. Šílená ale tam byla ta romance a ten patos... Vůbec nechápu, proč byla v noci loď osvětlená jak na Svatého Jána. Vždyť tam už jen chyběly barevné girlandy žárovek rozsvícených mezi stěžni... Útok dvou Me109 samozřejmě potěšil, ale aby po útoky kulomety železná loď vybuchovala..to tedy nevím od čeho. A nebo soudruzi v těch kufrech umístěných na palubě táhli něco jiného než hadry... A pak to prozření kapitána NKVD. Pod palbou luftwaffe najednou pochopí, že i on je doslova na jedné lodi, že i on je Rus a nepřítel je jinde. Že ten třídní počká... Závěr v přístavu mně fakt dostal a jen jsem čekal jestli kucí dají hudlana nebo ne. No a ty sestřely? Eh..nechme raději toho... No, pokud jste zvědaví - na to se už budete muset podívat sami. Tehdy to muselo být peklo a jsem rád, že nám tvůrci na plátně odkryly přibližné kontury toho co se tenkrát událo. Ale jak říkám přibližné. Tenhle film mohl být hodně slušným válečným dramatem, bohužel Rusové zůstali kdesi v půlce cesty mezi kvalitním zpracováním, solidními gigitálními efekty a ne moc uvěřitelným scénářem s přiblblou romancí jakéhosi milostného trojúhelníku. Dávám tedy jen za tři náboje do pušky na sestřelení tří Me109 :-) * * * (15.04.2020)

Kdysi na střelnici nás poučovali o střelbě dávkou: První rána zasahuje břicho, druhá hlavu, třetí sestřeluje nízko letící vrtulník. No, tady jedna rána z Mosinu, za kterou by se nemusel stydět ani Zajcev, sestřelila nízko letící Messerschmitt. Pochopitelně to byl poslední náboj, aby to bylo správně filmové, už chyběla jen deaktivace bomby vteřinu před výbuchem. I když technicky je to povedené, realistické to moc není, skutečně to obrazově připomíná spíš holyvůdské dojáky než ruskou syrovost (tak jak nám jí naservíroval třeba nedávný Ržev). Vedlejší dějová linka s Nastiným otcem byla lepší a dobíjení německého postavení na výšinách bylo natočené mnohem realističtěji než ústřední událost okolo taženého prámu, což je škoda. Na druhou stranu dobrý závan skrze odkazy na politické procesy a postavu důstojníka NKVD, který zde podobně jako ve zmíněném Rževu vystupuje jako skrz naskrz parchant (na konci sice trochu prozře, ale to už to tolik nekazilo). Díky tomu si nakonec tvůrci zaslouží alespoň průměrné hodnocení. (07.02.2021)

Film o evakuácii obyvateľov Leningradu počas druhej svetovej. Je to o niečo záživnejšie ako otrasný bezdejový Dunkirk a technická stránka je rovnako kvalitná, ale ani tu ma príliš nezaujali postavy a tak nejak mi bolo jedno kto prežije. Filmu chýba poriadne napätie. Je to také konštantne nudné. 4/10. (31.10.2019)