Na břehu

,,VEĽMI PRIATEĽSKÝ TEDA NIE SÚ. UVÍTANIE BY SOM SI PREDSTAVOVAL TROCHA INAK, PANE.“ ,,DIVÍTE SA? VYHODILI STE SVET DO VZDUCHU.“ __ ,,Na brehu“ som prvý krát videl na Hallmarku niekedy v roku 2001, kedy som dlhý čas zápasil s neustupujúcou chorobou a prišlo mi vhodné pripomenúť si tento film práve v čase silnejúcej celosvetovej pandémie koronavírusu. Šokujúca je na ňom nemožnosť odvrátenie hrozivého osudu celého ľudstva, ktorú film vzhľadom na svoje skromnejšie televízne možnosti zvládol vcelku dobre keď vedel vyvážiť scény úpadku ľudskej spoločnosti s tými intímnejšími z rodinného kruhu. Vyznenie filmu je predovšetkým melodramatické a preto by sa dalo zvážiť, či všetko, čo počas svojej mohutnej takmer tri a pol hodinovej dĺžky ponúka muselo byť zahrnuté do deja, alebo či ho nešlo v niektorých častiach okresať na úkor komplexnejšieho vykreslenia príčin jadrového konfliktu, ktorého strohý opis mi vzhľadom na neuvedomenie si celkových následkov pre svet príde značne nelogický. Púť na severnú pologuľu, ktorú kapitán jadrovej ponorky vykoná je iba posledným pokusom o záchranu, v čase kedy už všetka nádej definitívne pohasla, hoci sa s tým ľudstvo ešte nedokáže zmieriť. Pasáž vo vymretom San Franciscu mi však prišla pomerne zbytočná, vhodná iba nato, aby ukázala niekoľko trikových záberov, na ktoré je inak film pomerne striedmy. Zaujali ma však poniektoré herecké výkony. Okrem vtedy stále atraktívnej Rachel Ward, to bol jej životný partner Bryan Brown, ktorého výrazovo bohaté herecké nadanie nebolo nikdy dostatočne docenené. Hoci nádej zomiera posledná, ,,láska nikdy nezomiera“ – ako stojí na plagáte k filmu ,,Dracula“ a preto sa záver vo svojej poslednej scéne pri zapadajúcom slnku nesie v romantickom nádychu, aby trochou žiadaného gýču odľahčil depresívnu beznádej. Výsledok hodnotím prevažne kladne, avšak pôvodný film Stanleya Kramera nemám stále potrebu vidieť. (568. hodnotenie, 50. komentár k filmu) (21.03.2020)

Veľmi atmosferický a veľmi prepracovaný snímok,ktorý ťahá slušný scénar a známe tváre z TV!Apokalypsa v podaní Russela Mulcahy sa mi páčila,aj keď jeho ostatné snímky stoja za....!Celkovo spracovanie tohto filmu je zaujímavé(vzhľadom k rozpočtu)-kamera,strih,scenéria okolia,vizuálne efekty..!Dosť dobré,dokonca aj herecké výkony na mňa miestami zapôsobili.Tento film by som vážne povýšil o krok vyšie ako TV Film.Vydel som ho okolo roku jeho vydania a dosť na mňa zapôsobil a prekvapil ma..! (22.01.2008)

Kdyby mi tolik nevadil Assante, přidal bych hvězdu. Opravdu jeden z nejdepresivnějších filmů, co jsem viděl. U takovýho námětu přece jen člověk čeká, že na konci nějaká naděje bude, ale tady je vidět, že to netočili v Hollywoodu a je to dobře. Nikde žádnej amík, kterej zachrání aspoň část populace (nejlíp v New Yorku nebo LA) mezitím co svojí širokou čelistí drtí žvejkačku. Efekty odpovídaj televizní produkci, ale o ty tu vůbec nejde. Jde o myšlenku a ta je silná. (19.01.2007)

Z jednoho úhlu pohledu mě celkem mrzí, že scénář Na břehu byl zpracovaný jen jako televizní film, z druhého jsem tomu rád. Mlucahy si totiž paradoxně mohl dovolit natočit až okázale lyrický katastrofáč, ve kterém divák marně čeká na nějaký dravý zvrat do tradičního schématu "naděje na záchranu existuje a hrstka statečných ji promění ve skutečnost". Mnohem víc než o akční záchranu světa tu běží o vztahy charakterů, slušně provedenou milostnou linii, moralizování a vskutku epochální mírovou agitaci, která je proto snesitelná, že se neohlíží na hranice velmocí. Na břehu je film působivý už proto, že si po vzoru hollywoodských katastrofických špektáklů nemůže dovolit servírovat masové scény zmaru. "Highlander" Rusell Mulcahy je překvapivě silný v náznacích, které velmi působivě mapují konec lidské společnosti (mrtvá rodina pokojně ležící na posteli, drancování v Melbourne). Od režiséra jeho kalibru bych skoro čekal povrchní lpění na efektu, ale Na břehu se naopak snaží o poctivou práci s charaktery a z každé efektnější scény těží maximum. Bohužel, limity všech složek (vizuální, herecké, režijní atd.) jsou místy příliš patrné a film má tendence být až trochu přepjatý a křečovitě emotivní. Záchvěvy diletantství a televizáckého průměru jsou časté a jinak výtečný příběh poznamenávají víc než zdrávo. Jenže i přesto je Na břehu stokrát působivější výpovědí o apokalypse než 99% velkoprodukcí fúzovaných do jedné. Pokud očekáváte velkolepou efektovou řež, v níž hrdina zachrání svět, obejme ženu, políbí dítě a dojatě se vysmrká do vlajky, dejte ruce pryč. Naopak pokud čekáte ve své podstatě konzervativní a lyrický příběh několika postav tváří tvář zániku světa, zkuste pobýt Na břehu. Jsem přesvědčený, že se tvůrcům záměr povedl, byť s malými výhradami. (31.03.2006)

Perfektně natočené apokalyptické drama...osudy obyčejných Australanů a několika Američanů (posádky jaderné ponorky) po jaderné válce, která zničí severní polokouli a změní proudění atmosféry tak, že nezasaženou Austrálii hrozí zničit radioaktivní mrak...strhující režie, efektní vykreslení zdevastované civilizace, ale především lidské tragédie nevídaných rozměrů. Pokud vás tohle nevezme za srdce, pak už asi nic... Na televizní remake skutečně nevídaný nářez. 80% (29.05.2003)