Východ slunce

„Východ slnka: Pieseň dvoch ľudí” , t. j. Muža a Ženy (manželského páru), ale sprvoti to na žiadny "song" , ktorý by som si mohol pospevovať, absolútne nevyzerá, lebo sa nedá už akosi čestne prehlásiť, že by medzi nimi dvomi ešte panovala akási láskyplná iskra harmonického vzťahu, na akú boli možno skôr zvyknutí, skrátka, vzájomná náklonnosť už asi načisto vyprchala ? Inak by sa zrejme ani neodvážil pomýšľať na takýto ohavný čin, nepodvádzať ženu, a extra naviac - kuť zlomyseľné plány ! _ Istého, neskorého večera zaregistruje vidiecky, farmársky muž v okne, ako v čiernom outfite odetá žena z mesta, ktorá prišla do vidieckej obce na dovolenku, najprv naň lišiacky zahvízda, i do tmavej noci ho následne vyláka, neslušný návrh mu ponúkne, aby do večného zatratenia navždy vošiel, kde by ho už svedomie večne bičovalo ! Hovorí mu: „Farmu predaj, ženy sa zbav, aby to vypadalo, ako nešťastná náhoda, ty by si sa ale zároveň »orobincom« zachránil, a potom už iba so mnou do mesta šiel, (v duchu si určite myslí, aj prachy stopro pomíňame !)” ! "Deň D" je tu, že je hádam ešte nervóznejší, ako ich nemecký ovčiak, ktorý sa i z reťaze odtrhol, len aby k žene pribehol, do vody aj odhodlane skočil, a k člnu (do)plával, čo muža totálne ohromí, a tak sa so psom k búde znovu vracia ! Na druhý pokus by to malo snáď už konečne vyjsť ? Počas plavby, sa ako taká mátoha chová, kedy žena zvláštne tušenie máva, a v tom sa k nej pomaličky vyrúti, až si doslova do jazyka zahryzne, že asi vlastné konanie ho pohrýzlo, a žena v tom duchaprítomne z člna na breh vyskočí, lesom uteká, na vlak naskočí, do mesta prichádza, no, muž je jej stále v pätách, nešťastný z toho, čo vykonať chcel. Dokáže mu odpustiť ? Ak áno, tak zažijú úžasné mestské chvíle, ale ak náhodou nie, tak samá temnota ho rozožerie, ako rakovina ! Pozor, nebezpečenstvo ešte stále nie je zažehnané ! _ Vyznie to možno trošku divne, ale "STRED" filmu v meste mi príde, ako najmenej zaujímavý zo všetkých sekvencií, pretože ma vôbec nezaujímalo - opité prasiatko, kiks u fotografa, či návšteva holičstva atď, ale i napriek tomu je toto «ťažisko» extrémne podstatné, vďaka čomu sa v podstate vrátili opäť do normálu, kedy sa už tradične hovorieva: „Niečo zlé, je na niečo dobré” . / Sunrise vnímam, ako jednak miľník a klenot svetovej kinematografie, strhujúcu romancu ešte pred klasikami typov Stalo sa jednej noci, Odviate vetrom, či aj Casablancy i ďalšími, čiže je totálnym priekopníkom svojho žánru, alebo taktiež aj základnou učebnicou cinefilov, ktorá výnimočne dopĺňa filmové vzdelanie !!! To musí vidieť každý. Ďalej, oscarové triumfy, a toho je ešte strašne veľa, čo by sa dalo spomenúť. Brilantná, romantická dráma, ktorá sa už síce vôbec nezmestí do TOP 10. najlepších filmov, ale nič mi nebráni, aby som si ju umiestnil hneď, trebárs, kdesi za desiatym miestom ! (26.04.2020)

Jó to ještě bejvávaly ty doby, kdy chlápek přišel dom pozdě k ránu z dostaveníčka s cizí cuchtou, k tomu se vypleskl se zasviněnejma botama na postel, a jeho ženuška ho za to milovaně až zbožně pozorovala, starostlivě přikryla dekou a nechala dál chrnět…takhle nějak jízlivě jsem o filmu zpočátku uvažoval, protože mi začátek příliš nesednul a rušily mě detaily typu pohled ženy do kamery či v 1 záběru otevřená, v druhém už zavřená vrátka. Ovšem od pozvání na projížďku loďkou jsem přece jenom s nadějí zbystřil a opravdu to přišlo! Od té chvíle si mě film každou svou další minutou čím dál víc získával. A to ať už kvůli opravdu poutavému příběhu, vcelku propracované psychologii postav a ostatně i vztahu ústředního páru, nenásilným přechodům mezi žánry (střídání romantiky vážné a komediální, přičemž druhá převažovala), zábavnými pasážemi (od té v holičství jich následovalo hned několik), krom začátku a konce pohodovou a příjemnou atmosférou, scénami, které měly vzhledem k ději překvapivě velkorysý prostor, avšak vůbec nebyly přetažené a přitom rozesmály („čuník“ či „ramínka šatů“). Samostatně musím vyzdvihnout hlavní hereckou dvojici, oba mě svými výrazy dost bavily (zvláště Janet Gaynor mi svým laskavým a zároveň laškovným pohledem přišla odzbrojující a jakože němé filmy „dobrovolně“ nevyhledávám, kvůli ní bych snad i udělal nějakou tu výjimku). A co se týče technické stránky, přišla mi také dobře zvládnutá (i ty zadní projekce, na které jsem tak háklivý, mě tady nebyly do očí), rozpočet se na ní také viditelně projevil, ovšem ze všeho vybočuje pasáž s bouřkou, protože ta byla udělaná naprosto parádně. Za slabší bych označil už mnou zmíněný začátek a pak 1 trend; pokud se v dnešních filmech mluví o tom, že v nich bylo třeba „přefiltrováno“ či „přezpomalováno“, zde je zas až trochu „přeprolínačkováno“ (ale ne že by mě to nějak rušilo, spíš mi to přišlo trošku úsměvné). Východ slunce je pro mě snad první němý film, kde mi ani na moment nechyběla hudba a přitom jsem cítil takřka plnohodnotný zážitek, proto dávám slabších, ale 5*. (01.06.2015)

Friedrich Wilhelm měl radši zůstat u expresionismu. Tím neříkám, že by "Východ slunce" byl špatný, naopak, ale přece jenom když víme že Murnau je režisér, který dokáže natočit po vizuální stránce dokonalý film tak "Východ slunce" působí jak chudý příbuzný. Příběh je naivně jednoduchoučký a na celou stopáž nestačí, vždyť prostřední část je jen o tom jak si usmíření novomanželé užívají ve městě (tím nechci říct že je to špatně). Filmu hodně pomáhají herci, zvlášť Janet Gaynor je hrozně roztomilá. Je to ale zábava a když to skončilo mám takovou hřejivě dobrou náladu. (17.04.2006)

Přátelé, já jsem unešen, dalo by se říci, že nemám slov. Proto prosím omluvte tento komentář, který vznikl z čiré nadšenosti. Němé filmy jsou, stejně jako mluvené, jak špatné, tak dobré. Špatných je dost, dobrých je není o moc méně, ale pak jsou ještě jiné. Geniální. Friedrich W. Murnau je bezpochyby geniální. Jeho snímky jsou působivé ještě po tolika letech co byly natočeny. Oslňují smyslem pro detail a opodstatněností každé scény. Murnau skvěle pracuje se světlem a i z té - promiňte mi to slovo - nejpitomější scény dokáže udělat zázrak. Jeho filmy jsou prostě dokonalé. Jeho filmy mají své kouzlo v dialozích - i když u němého filmu to slovo může být trochu zavádějící (''Trochu vás naleštit, měl byste šmrnc'') a dokáží dokonce i pobavit - úžásná scéna s ramínkem, která vyvrcholí až po podstatné době (btw nesmál jsem se tomu muži, ale spíše úžasnému ''Děkuji.'' té ženy). (18.04.2006)

Prolínání obrazů i žánrů, drama, komedie i ta slibovaná romantika, vše působí nadmíru sympaticky a nezapadalo to prachem ani po téměř století. Tenhle film opravdu nepotřebuje slova a obešel by se i bez těch několika málo mezititulků. Škoda, že se zde Cameron nepoučil, jak natočit nervy drásající romantické drama na vodě. (04.03.2023)