Ten svetr si nesvlíkej

Filmové zpracování divadelní hry, které si s sebou přineslo nevšední dramatické kvality a divadelně prokreslené postavy, počínaje opravdu skvělou Ivou Janžurovou trávící většinu času na štaflích, rozumující nad vším a nechápající už vůbec nic. Do páru ji přihrává tradičně kultivovaný Petr Nárožný a v dominantní, matriarchální, pro sebe tak příhodné postavě proti mužům zaujeté tchýni, popř. maminky či babičky exceluje Stella Zázvorková. Ivě Janžurové jako by z oka vypadla Zuzana Bydžovská, která se svou nerozhodností a labilitou skvěle doplňuje s poněkud namyšleným Miroslavem Vladykem. Snad jen sukničkářská postava Jiřího Krampola do celkové atmosféry trochu nezapadá. Těmito všemi servírovaný humor je povětšinou nesmírně inteligentní, jemný a vytříbený a místy až nečekaně absurdní (Rozmluva Ivy Janžurové s Zuzanou Bydžovskou o novém bratříčku). (18.12.2004)

Rodina pána Nováka žije v stiesnených pomeroch a tak využíva v byte každý centimeter úložného priestoru. Všetko má svoje presné miesto. Pán Novák (Petr Nárožný) je totiž neuveriteľný puntičkár. Jedného dňa sa však systém rozpadá. V rodine sa objaví podozrenie z nemanželského dieťaťa, dcérin divný priateľ a všadeprítomná „najmúdrejšia“ babička a o bláznovstvo je postarané. (03.01.2004)

Iva Janžurová jako "podváděná" manželka, Petr Nárožný je zde pedantským manželem, Stelinka Zázvorková je zase na zabití. Zuzka Bydžovská je skvělá - holt talent se pozná a Mirek Vladyka taky hraje obstojně a v záplavě těch hereckých es se vůbec neztrácí (a ani neshrnuje koberec). Že se jedná o inscenaci divadelní hry, resp. film podle hry natočený, to je z filmu moc dobře poznat, právě proto se jedná o tak krásnou a inteligentní zábavu. (23.03.2009)

Tak tenhle film mám fuck ráda...Jedna z vlastností socialistických filmů je, že tam hráli sqělí herci, bylo to někdy vtipné a většinou nenáročné...Tento film je, ale hlavně díky Ivě Janžurové a Petru Nárožném, opravdu vtipný a vždy se na něj ráda podívám...Vztahy v rodině se nemění, akorát se mění doba...Za mě 85% (10.11.2019)

Tomáš už nevydržel dorážení Míšy a holt se teda šel "představit" rodičům, když to musí bejt. "Škoda, že není doma i pan otec, vzal bych to jedním vrzem...!" Tak přesně tohle jsem byl kdysi dávno i já. Jak se představit rodičům své dívky, krutě a nemilosrdně (jak už tak život s námi často zametá) "Ahoj, já jsem Pavel. Budeme si tykat!" ... Nezmohli se na odpor :-) (10.02.2013)