Narušitel systému

Benni si v sebe niesla traumy, ktoré spúšťali jej agresivitu, no bolo zjavné, že “narušenie systému” je oveľa hlbšie. Psychické poruchy sa liečia ťažko a v podstate väčšinou ani nejde o liečbu, ale potlačenie. Vo filmoch sa často tento problém idealizuje, zdá sa, akoby stačilo agresívnemu dať lásku a bude v poho, ale také jednoduché to nie je. Autorka snímku túto skutočnosť zvládla bravúrne. Zúfalá túžba dieťaťa po matke prenesená do ozveny, bola emocionálnym náporom rovnako, ako mrazivá scéna s Michovým synom. Filmu nie je čo vytknúť, od scenára, cez hercov až po vierohodnosť výpravy, ktorá je v nemeckých filmoch tradične výborná. (01.05.2020)

Nemám absolutně co vytknout. Děti bývají většinou radost, ale hlavní postava holčička Benni je spíš časovaná bomba. Myslím, že režisérka i scénáristka v jedné osobě si nevycucala scénář z prstu, ale někdo jí ho do puntíku odvyprávěl z vlastní zkušenosti. Náročný film pro herce, ale i pro diváka. Emočně vyždímanej jak hadr bych nejradši nasolil šest hvězdiček. (07.03.2020)

Námetovo úžasné, spracovanie priemerné. Viem si predstaviť, že z tejto témy by sa dal vytĺcť oveľa zaujímavejší film. Po dejovej stránke to bolo v podstate stále dokola o tom istom - hoci verím, že s deťmi s poruchami správania je to bohužiaľ naozaj len nikdy nekončiaci kolotoč impulzívnych náporov zlosti, agresie a nezvládnutých emócií. Takže to pôsobilo viac než symbolicky. Tou najväčšou prednosťou celého filmu je autentické prevedenie viacerých scén, a samozrejme herecký výkon Heleny Zengel. Celý film je však nanajvýš na zamyslenie, keďže nájsť riešenie ako ukázniť také deti, to je asi obrovský problém (a asi aj neriešiteľný). P.S. Veľký rešpekt pre všetkých pracovníkov v takýchto ústavoch. (26.06.2020)

Nic nového pod Sluncem. Další příběh. Další sociální drama. Dobré na nedělní odpoledne, když se vám nic nechce dělat a tak se jen napojíte na ten příběh o dítěti, které zápasí samo se sebou. Dávám čtyři, i když mnohem radši bych dal tři a půl, ale myslím si, že i když je to silné námětem samo o sobě (a hlavně herecký koncert pro mladou a talentovanou Helenu Zengel), postrádá to silnější scény, ale to je tím typem dramatu, tohle je ten pomale stupňovaný proud, žádná top filmařina s top vizuálem. Ale má to dobrej ponor do příběhu. (01.03.2020)

Vskutku nekompromisní a nepříjemně hlasité drama o dítěti, které se kvůli traumatu z minulosti stává nebezpečným sobě i svému okolí, ovšem jak mu pomoci? Jsme svědky kolotoče výchovných opatření, z nichž se všechna míjejí účinkem a řešení je v nedohlednu. Děj dvouhodinového filmu tím pádem ale trochu uvázne na mrtvém bodě, kdy je nám předkládáno vždy pár minut naděje a poté zklamání, stále a stále dokola. Nora Fingscheidt chtěla u diváků vyvolat frustraci z bezvýchodnosti situace, ovšem něco takového by mi stačilo v devadesátiminutovém snímku. Tady jsem si po první hodině už říkal, že by to tak nějak mohlo pomalu končit. Nemluvě o tom, že docela zásadní informaci o tom, jaké trauma si malá Benni nese a hlavně kdo jí ho způsobil (popř. jakou roli v tom hrála její matka, jež je zásadní postavou filmu), se nedozvíme. A neodpustím si ještě malou jízlivou poznámku na konec - že by devítiletá dívka dokázala pokaždé s přehledem běžet rychleji než kterýkoliv z dospělých pronásledovatelů, to je tedy skoro fantasy. Stále mám ale za to, že je prospěšné tento snímek vidět. [KVIFF 2019] (29.06.2019)