Hnutí odporu

Jesse Eisenberg se coby židovský skaut angažuje v záchraně židovských dětí ve jménu francouzského hnutí odporu Résistance. a jeho pinožení v těle významného mima Marcela Marceau ocení zejména příznivci Tří chrobáků a jiných taškařic beze slov. Kam se na něj hrabe Fialka s Čejkou. Coby mim zde má sice jen minimální prostor, ovšem dokázalo mně to (málem) zkazit celý film. Ten je nebývale krotký (film je mládeži přístupný) a dost často nepříjemně střídá televizní polohy s filmovými. Úvodní půlhodina probíhá v syžetu průměrné tv inscenace. Eisenberg a spol. se na zámku starají o opuštěné židovské děti. Následně vypukne válka, z rádia se line tragická zpráva o napadení Polska, nechybí i kratičký autentický proslov Hitlera v duchu antisemitismu. Potud je film celkem nezáživný, ale už se pozvolna konečně začne cosi dít. Důležité je to slůvko "pozvolna", takže dynamikou zrovna film nehýří, což tak nějak symbolizuje celý jeho průběh, pár napínavých sekvencí se ale určitě najde, ovšem libuje si v šerosvitu a nočních sekvencích, takže asi jen 30% záběrů je inscenováno ve dne. A nemálo scén je podivně nedotažených, zaúřadoval patrně necitelný střih, který určitým zajímavě a originálně koncipovaným scénám ubíral na patřičné působivosti. Casting se povedl, naprostá většina herců svému řemeslu ostudu nedělá, je k vidění i česko-slovenské herecké zastoupení (namátkou Martha Issová a Vica Kerekes), a i dobová výprava patří k tomu co se dá pochválit. Film měl na povel režisér Jonathan Jakubowicz, jemuž takto ambiciozně pojatý film moc režijně nesedl. Převládání "televizního" pojetí z tohoto v podstatě neotřelého tématu z 2. světové války neučinilo diváky vyhledávaný film ve své kategorii válečných dramat. 6/10 (02.09.2020)

Hnutí odporu na mě rozhodně nezapůsobilo zrovna dvakrát přesvědčivě, což je ovšem právě u takovéhoto typu filmu docela zásadní problém. Vzhledem k danému tématu tomu totiž chybělo to nejdůležitější, a to emoce. V tom příběhu se odehrávali skutečně silné okamžiky, umírali tam lidé, včetně dětí, a i zpracování válečných hrůz též působilo poměrně otevřeně, ale se mnou to prostě neudělalo nic, působilo to na mě chladně a povrchně, bez tahu na divácké pudy. Vinu lze za to přičíst ale prakticky všemu, od kostrbatě odvyprávěné zápletky, přes mdlé postavy, až po absenci napětí a atmosféry. Celé to na mě prostě působilo vyloženě nevýrazným dojmem, zpracované až jakoby v televizním formátu, spousta scén a dialogů mi přišlo vyloženě zbytečných a vytknout filmu pak musím i chybějící gradaci v závěru, který mi navíc přišel hodně naivní a vzhledem k tomu, že to mělo být podle skutečných událostí, tak tu tvůrčí nesoudnost zas jednou dostala pořádný prostor. Co se jinak hereckých výkonů týče, Jesse Eisenberga nepovažuji za vůbec kvalitního herce a zde mě v tom svým nevhodným výkonem jen utvrdil, no a o zbytku onoho ansámblu se nemám ani chuť zmiňovat, za mě prostě soubor nesympatických a nevýrazných tváří, které tomu filmu nepřinesly nic dobrého. Přes tu všechnu kritiku ale musím zároveň i konstatovat, že jsem se za ty dvě hodinky u toho ale ani nijak vyloženě nenudil, jen prostě nenacházím důvod, proč bych zrovna tento film komukoliv doporučil, jelikož jednoduše nenabízí nic, za co by si zasloužil pozornost. (15.05.2021)

Mám obrovskú slabosť na filmy z druhej svetovej vojny, najmä tie, ktoré sú založené na skutočnom príbehu. Film začína príhovorom generála Georga S. Pattona k vojakom, rozpráva príbeh pozoruhodného muža Marcela Marceaua (Manzhela - francúzskeho mimického herca). Prečo práve generál Patton? V dobe 2. svetovej vojny sa dvaja bratia Manzhelovi pripojili k francúzskemu odboju a prijali pseudonym Marceau (po slávnom francúzskom generálovi). V resistancii (francúzsky židovský odboj Organizácia Juive de Combat, OJC) zachraňovali 10 tisíce židovských sirôt pred rasovými zákonmi a ich umiestnením do koncentračných táborov. Marcel Marceau využíval svoje schopnosti klauna pri upokojovaní deti, keď ich vozil za hranice Francúzska do Švajčiarska. Po oslobodení Paríža, keďže ovládal angličtinu, sa stal styčným dôstojníkom generála George Pattona. Film je založený na skutočných udalostiach. Preukázateľne sa mu podarilo zachrániť a previesť cez hranice 350 židovských sirôt. Deti, ktorých rodičov, nechala vláda vo Vichy vyviesť do koncentračných táborov. Z týchto 75 000 Židov sa domov nevrátilo 72 500. Film nám približuje nemeckú inváziu do Francúzska v roku 1940 a o dôsledky zavedenia bábkovej vlády. Tu sa nám objavuje aj ďalšia historická postava Klausa Barbie „mäsiara z Lyonu“ (od roku 1947 agentom americkej tajnej služby CIA) . Odpor nám ukazuje mnohé z jeho zverstiev. Na odlachčenie nejaké zaujímavosti: vo filme hrala aj slovenská herečka Vica Kerekes, ale aj českí herci Matěj Seifert, Klára Issová a Marta Issová. Natáčalo sa aj v Prahe a Liberci (v uličkách Nového Mesta, v hotely Grand Bohemia, v priestoroch bývalej Živnobanky a na železničnej stanici v Liberci). (23.09.2020)

V některých chvílích jsem si málem ukroutil hlavu nad tím, co všechno odbojářům prošlo a nakolik jim přálo štěstí. Samozřejmě s určitou mírou fantazie se počítá, ale nic se nemá přehánět. To samé platí pro hlavního záporáka. Klaus Barbie byl bezpochyby bestie, ale ve Schweighöferově podání působil občas jako karikatura. A příliš mi neseděl ani Jesse Eisenberg v hlavní roli. Ve chvílích, kdy se vtělil do Marceaua coby herce, bylo vše ok, ale jinak působil spíš rozpačitě. Na druhé straně jsou tu sekvence s dětmi, které mají sílu, skvělá Clémence Poésy, pražské reálie a samotný námět, kvůli kterému film nedokážu hodnotit objektivně. 75% (15.05.2020)

"Resistance" ma nakoniec celkom príjemne potešilo. Väčšina z toho síce plynie vďaka Jessemu Eisenbergovi, no nemôžem povedať, že by film nemal toho viac na ponúknutie. V prvom rade som bol prekvapený, že film trvá dve hodiny no má veľmi dobrý spád. Nenudil som sa pri tom, bol som neustále zaujatý a je super vidieť, že sa do filmu dostalo aj niekoľko známych domácich mien. Najvýraznejšou herečkou z týchto je tu Vica Kerekes. Čo sa príbehu ako takého týka, podľa mňa je dôležité ho povedať. Je potrebné aby sme si týchto hrdinov pripomínali. Aby sme videli ich boje a snahu zachrániť druhých. Ako je tu povedané, môžeme bojovať a zlikvidovať niekoľkých nacistov. No o čo nacistom ide? Vyzabíjať židov. Tak nejakých zachráňme a pošlime ich do bezpečia. A to im ublíži viac ako to, že niektorých z nich zabijeme. A to je asi pravda. Na druhú stranu si hovorím, že by mi asi padlo dobre vidieť ako sa niektorí z týchto gestapákov musia vidieť vraždenie a mučenie svojich blízkych. Pretože vnútorne mám pocit, že by boli rovnako zničení. Skrz všetku tú tvrdosť, ktorú majú vo svojej tvári. Ako som už povedal, Jesse Eisenberg je vynikajúci. Veril som mu to po celú dobu. A jednoznačne je najlepším elementom celého filmu. Pre mňa. Dal do toho celú svoju energiu a veľmi dobre stváriln Marcela Marceau. Skvelá práca. Mám pocit, že chalan je veľmi šikovný. A s Clémence Poésy majú tiež veľmi dobrú chémiu a uveriteľné dialógy. Myslím si, že úvodné časti sú najlepšie. Keď vidíme ako Marcel komunikuje s deťmi, ako ich dokáže rozveseliť a priniesť na iné myšlienky je pre mňa skvelé. Potom sa vojna presunie aj do Francúzska a tam miestami film stráca trošku atmosféru. Ale potom si ju zase vie vybudovať. Sú tu lepšie momentky, sú tu slabšie momentky, no nie sú tu scénky, ktoré by mi prišli otravné alebo nudné. A oceňujem odkaz filmu, na ktorý v dnešnej dobe netreba zabúdať. Hodnotenie: B (11.04.2020)