Sledování

"JUST BECAUSE YOU BROKE INTO PEOPLE'S HOMES DOESN'T MEAN YOU NEED TO LOOK LIKE A FUCKING BURGLAR." -------- Temné, chladné, psychologické a občas až moc sociálne. Nolan prebral už v úvode tri posty, pričom všetky zvládol bravúrne. Napísané presne tak, ako to vie a čím je známy. Svieža dĺžka 69 minút taktiež pomohla. (06.06.2017)

Debut, ale AKÝ? Nezávislosť, rozumnosť, svojskosť i vyzretý odpich do ďalšej (ešte viac vyšperkovanej) práce podobného zrna ("Memento"). Nolan s nami zdieľa svoj "design manual" tvorivosti podľa ktorého je rozpoznateľný aj za slabej či žiadnej viditeľnosti. Voyeur, 3 dejové okná v neintaktnom rozložení a rozuzlenie, ktorým nám Christopher dáva šupu priamo do držky. (11.01.2010)

Tak takhle jsem se u filmu dlouho nenasmál a to samozřejmě myslím posledních pět minut, kdy nám byla vysvětlena pointa celého filmu a my jsme zjistili, že z nás režisér, scénárista a i kameraman v jedné osobě udělali naprosté trubky s velkým T. Protože obsah filmu vypadá celkem nevinně a jednoduše a proto se člověk může divit, proč má tolik procent. Ale nenechte se zmýlit, protože zdání klame. V tomto dramatu můžeme opět vidět jednoho mladýho nemakačenka, kterej chce být spisovatelem a proto si na ulici vybírá lidi, které bude sledovat, aby získal nějaké ty zkušenosti a inspiraci ke psaní. Dá si svá pravidla, které nesmí porušovat a pustí se do toho, šmírák jeden. Po pravdě řečeno je nenápadnej jak letadlo na obloze, ale s postupem času zjistí, že on není ten co sleduje, ale že on je ten, který je sledovaný. A tím začíná napínavá podívaná plná nečekaných zvratů, která graduje v nečekaném a překvapivém konci. Režisér Christopher Nolan si ve svém prvním celovečerním filmu napsal perfektní scénář, který nás pomocí přeskakování v ději a různými flashbacky dostane přesně tam, kde nás chce mít. Do toho podmanivá hudba a to vše v černobílé barvě dělá z toho snímku originální záležitost, která se díky skvělým hereckým výkonům pro mě skoro neznámých herců zaslouží to nejvyšší možné hodnocení a proto dávám zasloužených 100% a vřele doporučuji všem budoucím divákům. (29.08.2021)

Vynikající. Nolan ví jak pracovat s vyprávěním, vy kdy říct a ví kdy neříct, jestli mi rozumíte. Celou dobu ho sledujete, dýcháte mu na záda, ale on dobře ví, že tam jste a tak několikrát změní směr, jen aby vás zmátl a pak vám najednou zmizí, abyste vzápětí zjsitili, že stojí za vámi a sráží vás pod vlak. A to jediné na co myslíte, když padáte pod kola svištícího rychlíku je... překvapení. (14.05.2010)

Christopher Nolan velmi rád ve svých filmech narušuje chronologii vyprávění za účelem přimět diváka, aby sám hypotézoval nad spojitostmi v ději a nad fabulí jako takové. Toto pravidlo narušují pouze filmy Insomnia (chronologické vyprávění), Batman začíná (chronologické vyprávění; flashbacky) a Temný rytíř, přičemž zase u něho je patrná paralela s nejnovějším Počátkem, kde je kladen důraz především na gradaci stupňovanou především pomocí užití paralelního střihu. Zbývající filmy pak na základě určitého systému boří chronologii a aktivně zapojují diváka do dění – ten pouze nesleduje tok událostí, nýbrž sám se aktivně podílí na rozřešení fabule. V Mementu byla narativně tematizována psychická nestabilita hlavního hrdiny (pravidelně ztrácí paměť) a celý příběh se odvíjí pozpátku. V Dokonalém triku je divák obětí klamu stejně jako rivalští kouzelníci, tahající jeden druhého za nos a je zde užito vyprávění ze vzpomínek, a rekonstrukce dění při čtení deníku v němž je čteno z deníku… V Počátku je zase při vyprávění brán ohled na snění, a tak je divák nucen orientovat se v několika rovinách snu (sen ve snu, co je snem ve snu dalším…) a zároveň mu jsou poskytována vodítka nutící ho pochybovat o skutečnosti některých scén. Do této skupiny patří i Nolanův debut Following, kde je vyprávění roztříštěno do tří časových segmentů, v nichž se nacházejí faktické pauzy a divák je tak opět nucen provádět hypotézy. K orientaci v jednotlivých liniích slouží vzhled hlavního hrdiny (dlouhé vlasy/ostříhaný/zmlácený) a z příběhu, který by byl ve striktně chronologickém podáni vcelku jednoduchý, se díky Nolanově vypravěčské virtuozitě stává proklatě napínavá a zajímavá podívaná. Ve finálním rozuzlení do sebe vše dokonale zapadá a nemohu říct, že jsem nebyl ani jednou překvapen. Z režijního hlediska je na filmu znát, že je Nolanovým prvním dlouhometrážním filmem a jeho režijní styl během natáčení teprve získával ostré hrany. P.S.: I zde nosí většina postav společenský oblek. P.S.S.: Výskyt ikonického znaku Batmana na dveřích od bytu hlavního hrdiny je vzhledem k dalšímu směřování Nolanovy tvorby lehce úsměvný. (13.08.2010)