Pramen panny

Jednoznačně katarze. Komentář bezprostředně po zhlédnutí by napsat nešlo, protože jsem dlouho nenacházel slova, jak se k tomu vyjádřit, přesto jsem cítil, že tomu snímku nějaká dlužím. Nepamatuji si, že bych kdy při filmu cítil takové pocity. Mučivé opojení, kdy jsem se bál toho, co nastane dál, přitom bych nebyl schopen to přerušit a závisle a takřka bez dechu jsem hltal každý další záběr. Bylo to jako sledovat přírodní katastrofu, která ničí město, ve kterém žijete. Napínavé, zlověstné, tragické, ale zároveň nádherné, mocné a tajemné. Nevím vůbec jistě, jestli bych takové niterní sevření chtěl v blízké době prožívat znova, ale vím, že když pominulo, vytryskl i ve mně pramen. Pramen osvěžující, obohacující, naplňující. Myslel jsem, že po tak silném, intenzivním zážitku ho budu plný ještě několik následujících dnů. Je to možná tou absolutní odlišností od života dnešního člověka, že film teď už nerezonuje všude kolem mě, ale přesto jsem jej cítil jako velký zásah do mého filmového světa. Už bude navždy v mém vědomí i podvědomí, i když vím, že už jej nikdy nebudu moci vidět znovu poprvé, což je zvláštní pocit. Bergman to dokázal. Takto jsem si jeho tvorbu vždy představoval a o takovýchto dílech jsem snil - zdrcujících a zadostiučiňujících. Doporučuji každému odvážnému a vnímavému člověku tento film v sobě nechat umřít, a znovu vykvést. 100% (30.03.2023)

Nikdy by som nepovedal, že film, v ktorom je jednou z hlavných scén kruté znásilnenie ženy, môže byť taký okúzľujúci. Prvý film, ktorý vidím od legendárneho severského režiséra Ingmara Bergmana, rozhodne nesklamal. Okamžite ma vtiahol do jedinečnej atmosféry stredoveku v škandinávskej prírode a do legendického príbehu, kde síce v jeden moment zlo nenávratne zvíťazilo nad dobrom, ale odhodlanie a viera nevymizli. Skrývajú sa v človeku a môžu znenazdania v pravú chvíľu vytrisknúť ako ten prameň... Krásna poetická atmosféra, úžasné kamerové zábery, prostredie, kostýmy a mnoho silných, nezabudnuteľných scén, ktoré k svojej dokonalosti mnohokrát nepotrebovali ani jedno slovo alebo scénickú hudbu... a výborne zvolení protagonisti, u ktorých sa na prvý pohľad dal vytušiť charakter a správanie, ktoré s nimi príde. Čo zážitok rozhodne nepokazilo, naopak. Fascinujúce bolo pre mňa tiež zistenie, že predstaviteľ starého muža Max von Sydow mal v čase tohto filmu len 29 rokov. Pokiaľže kolujú mýty o tom, že prastaré legendy nemajú čím súčasného človeka osloviť, Bergman vo svojom filme tento mýtus vyvracia na plnej čiare. (100%) (prvýkrát videné v rámci Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (01.03.2018)

"Bože, nerozumím Ti" Boží trest, či jeho netečnost? To je, oč tu běží. Panensky čistý, rozmařilý a naivní svět mladého, krásného života, se střetává s nekompromisní realitou doby. Film poskytuje i drsný kontrast dvou dívčích světů. Je zde závist, je zde i vina. Nelehký námět je převeden v silný film. Situace, jakou připravil zeman Max von Sydow něčenaké návštěvě, je dechberoucí, stejně tak celý závěr. Smíření se s "boží vůlí", kterou má ovšem v rukou člověk. Klasická otrocká víra, těžké monology (mnichova promluva k chlapci, či pánovo slib Bohu) a dokonale podchycená atmosféra s dobovými reáliemi. Mohl bych napsat, že se jedná o dokonalou záležitost, nebýt nulové hudby, chvílemi zvláštního jednání postav, či vývoje děje. Nakonec, osobně si myslím, že si můžu dovolit srovnání (zvlášť, když se podívám na totožné herecké složení), a v tomto případě, je zde pro mne zástupcem plného počtu Sedmá pečeť. Ovšem respekt, který k tomuto filmu mám, je silný. (11.08.2013)

Pokřižte si Kočár do Vídně s atmosférou Sedmé pečeti a vyjde vám něco podobného. Jak už je napsáno v obsahu - kontrast krajiny a vůbec prostředí s probíhajícím dějem vytváří velmi poutavou směs - jaro, rozpuk, chtíč, plod, krev, motivy mrazivého chladu a spalujícího horka, pomsta podaná zastudena, víra v Boha a zázrak. ať žijí staré pověsti švédské :)) 9/10 (13.04.2007)

keď hľadáte prvopočiatku filmov typu "znásilnili ma a ja sa teraz pomstím (prípadne ma rodičia pomstia)" tak ich hľadajte tu...avšak Jungfrukällan sa aj v mnohom odlišuje od klasických amerických či neamerických spracovaní takejto tématiky - nedáva do popredia tú brutalitu páchanú či už násilníkmi alebo pomstiteľmi ale zameriava sa na tú skutočnosť že základné morálne hodnoty boli porušené...a na záver jeden veľmi silný moment v podaní jedného z rodičov...jednoducho mocný, intenzívny, moralizujúci ale aj emotívny film 85% (26.11.2012)