Co je vám, doktore?

Olmerův film o muži v krizi středního věku a jeho věčném idealismu vnímám mnohem víc jako drama než komedii. Ale když hraje hlavní roli čtyřicátníka Bohouše pan Zdeněk Svěrák, bylo mi jasné, že dojde i na jemný vlidný humor, byť ten zde stojí spíše v pozadí jako odlehčení. Sonda do života obyčejného muže se prolíná se sondou do doby „šedivého“ socialismu 80. let a zároveň doby prvního zavádění počítačů v československém prostředí, sociální a osobní linka, tedy boj s problémy v manželství a boj tak trochu většího společenského rázu, se krásně doplňují. Malý boj velkého idealisty proti modernizaci prostředí ze strany pokrokové firmy přináší v sobě nadčasové poselství, aniž by se film překlopil do jakési násilné agitky ve víru budoucích ekotrendů. Zatímco řada filmů využívá kontrast přetechnizovaného města a prostředí čisté svěží přírody jako základ k rozverné komedii nebo poeticky laděnému filmu, zde převládá až netypická realističnost, jež vrcholí v silném závěru. U poslední scény mě poměrně zamrazilo... Podíval jsem se s odstupem pár let na film znovu a ještě víc než tenkrát oceňuji přehledně vykřeslené a ztvárněné postavy (vedle Svěráka se mi hodně líbila i jeho partnerka Ivona Krajčovičová), stejně tak velmi osobitou kameru. Skoro se mi nechce věřit, že za tak skvělým filmem stojí (vzhledem k jeho pozdější tvorbě) někdo jako Vít Olmer, byť na Jako jed se teprve v budoucnu chystám... 80% (30.03.2021)

Ty Svěrákovské chvilky ve scénáři jsou snadno rozpoznatelné. O rok později natočil Vít Olmer větší syrovinu, ale i tahle mě sedla. Zdenda tady hraje vlastně takový protiklad oproti postavě Inženýra Pavla z tématicky podobného Jako jed. Oba snímky jsou nadčasové a parádně se na ně dneska i díky nadčasové režii kouká. 70% (06.02.2017)

Je zajímavé, že své dva nejlepší (a možná jediné dobré) filmy natočil Olmer ve spolupráci se Svěrákem a krátce po sobě. Nějaká mimořádná konstelace asi. A Svěrák se údajně při natáčení do Krajčovičové vážně zabouchl, náhoda? - - - Iva Hütlerová v roli jeho ženy-archetypální vědkyně nosí velké brýle, slabé na dálku. (02.04.2020)

Píše se rok 1984. Za rok se natočí film "Jako Jed" se stejným režisérem, stejnými herci, stejným soundtrackem od Stivína, podobnými scénami s odmítáním úplatků a prodejem auta a s podobně nesympatickou manželkou hlavního hrdiny. Někdo asi nebyl spokojenej s úrovní bídy, zmaru a smutku v "prvním díle" a chtěl to ještě víc osolit. Tak já viděl obojí a varuju čtenáře mého příspěvku: Jako jed URČITĚ NE! Co je vám doktore KDYŽ UŽ TO MUSÍ BÝT, TAK ANO (01.08.2019)

Je úžasné, jak dobré filmy dokázal kdysi Olmer dělat. Jeho schopnosti jaksi s přibývajícími léty vyvanuly. Ale tady máme čest s nefalšovanou krizí středního věku jednoho zubaře, který má pocit, že má život za sebou a nic si neužil. V takové chvíli obvykle do života takového chlapa vstoupí mladá holka plná očekávání a ideálů, která staříkovi naslouchá a považuje ho za moudrého a zkušeného. No a krize je zažehnána. Heslo: Rodinný rozvrat. Pán se rozvede a může třeba začít nový život, jinak a lépe. Návratem k přírodě a lidem. Jako tady náš pan doktor. Nesmíme ovšem zapomínat, že život je kruh, vše se opakuje a jenom neustálá touha po změně to nevyřeší....80% (10.06.2014)