Jako jed

Svěrákovčina ako sa patrí, hoci od iného autora, z netradičného prostredia socialistického podniku s vývojom betónových panelov. Z koordinačného oddelenia prichádza svieži závan v podobe čardášovej princeznej Julky. Na tie časy celkom svižný film o nevere a nechutnej animálnosti vo vzťahu a pekný pohľad na slovensko-české vzťahy a rozdiely. Naviac na pripomenutie niekoľko starých sexistických vtipov na vrátnici, ktoré mohli byť v tej dobe označené ako odvážne. A ako bonus scény z Košíc a hlásenie o rýchliku s pokračovaním do Medzilaboriec. Svěrák má neveru ako obľúbenú tému, tentoraz s trochu drsnejšími následkami. –––– Kam se ty naše buchty hrabou. Ona ti má v sobě takovej zvláštnej šmrnc, jiskru v těle, ta by probudila i mrtvýho. –––– Já mám zítra ráno stání. – No když já ho mám, stání dneska. –––– Je to inteligentní, noblesný, distingvovaný člověk. Slíbil mi, že to bude ŕešit maximálně diskrétně. (06.08.2014)

Během filmu jsem si říkal: "Tohle natočil TEN Olmer, který se zasloužil o zrod Playgirls či Policajtů?" Tento film je úplně jiná liga. Není to první liga, ale díky Zdeňku Svěrákovi, který nemůže nikdy nezklamat, se na film kouká dobře. Příběh je na slušné úrovni, co mě ovšem překvapilo, byla kamera, která někdy zabírala děj z pohledu Svěráka. Ta si opravdu chválu zaslouží. Sem tam se našel i vtipný dialog, navíc bylo zajímavé vidět například pana Svěráka se prát či vidět ho po boku Michala Suchánka. Dám tomu nakonec čtyři hvězdičky z výše jmenovaných důvodů a taky proto, že v Olmerově kariéře jde opravdu o světlý bod, kterých moc nebylo. (31.12.2008)

Už úvodní scéna snímaná subjektivní kamerou naznačuje, že tvůrci mají zjevnou tendenci podat nějaké hlubší svědectví o době reálného socialismu, době oprýskaných omítek, rozbitých měst i rozbitých mezilidských vztahů. Dysfunkčnost manželského svazku je hlubší problém, na nějž Vít Olmer nahlíží s mírnou nadsázkou, kterou umocňuje stěžejní téma tzv. druhé mízy v životě hlavního mužského hrdiny. Spolu s dalším Olmerovým snímkem Co je vám, doktore velmi přesvědčivý filmový důkaz, že Zdeněk Svěrák coby charakterní (ne)herec obstojí i mimo své autorské projekty. (25.07.2011)

Ak by som mal hádať tvorcu podľa štylizácie filmu, tipoval by som Chytilovú. Pohyblivá, nekľudná, často subjektívna kamera pripomína jej Faunovo velmi pozdní odpoledne. A samozrejme aj témou. Pavel síce nie je všade zvádzajúci typ, ako Faun, naňho to proste iba tak prirodzene prišlo a dokáže v divákovi vzbudiť ako súcit, tak sympatie. Nenechajte sa príliš zlákať označením komédia, aj rozprávanie tých klasických opĺzlych staromládeneckých kecov nesie v sebe dávku trpkosti. Ale tipujem, že vtip o slonovi si nenecháte pre seba. Mimochodom táto úloha je Svěrákovi ako ušitá na mieru. (31.12.2014)

Jeden z mých nejlepších českých "Svěrákovskýchˇ" filmů. Tenhle film jsem viděl aspoň 50x ne-li víckrát (fakt nekecám) a stále se mi líbí. Nejvíc a nějak zvláštně na mě působí scéna, kdy soused dotlačí kolečko s ohněm. Ta mi zůstala dlouho v paměti a vždy se na ni těším. Taková dobře zachycená atmosféra. Vynikající film. Škoda,že dnes už se takové filmy netočí. Vratné lahve mě zklamaly. (12.10.2007)