Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (328)
Parkerovi prechod do hollywoodskej mašinérie vôbec neuškodil, práve naopak. Môže si brať na mušku aj témy, ktorými sa dá rozvíriť poriadna vlna prachu. Pri rasistických drámach dopredu viem, že sa nad nimi budem pohoršovať, ale z tohto sa mi naozaj dvíhal žalúdok. Otrasný vypovediaci snímok o nenávisti k ľudskej rase. A aj keď sa mladému Dafoeovi neušla ani nominácia na sošku, tak dal Hackmanovi podľa menšiu hereckú lekciu. Toľko k 'stars', ale atmosféru a napnutú strunu napätia tu okrem Parkera najviac vytvárali hajzli vo svojich rolách ako Rooker a Dourif. Len ten bezproblémový koniec mi prišiel trošku naoko. 85%. ()
Veľmi dobrý film s hviezdnym zoskupením, s Genom Hackman, ktorý je opäť v bohovej forme (uňho je veľmi ťažké zvoliť životnú rolu) a s opakujúcou atmosférickou hudobnou vsuvkou (tá dodáva väčší príklon k trileru než k dráme). Možno treba na tak vážnu tému ešte hlbšie rozpracované postavy (predovšetkým záporné - Rooker...) a scenár, ktorý by nebol častokrát IBA o tom istom. Aby dostal všeobecnejší civilný rozmer. ()
Pro mě zatraceně dobře napsaný, zahraný (pozor na menší role, které výrazně probleskují z polostínu ústředního dua) a natočený thriller o lidské zvrácenosti, který svým tématem nemůže zestárnout. Tam kde má našinec Kladivo na čarodejnice, mají Yankeeové tyhle zkazky o hrdých jižanech, kteří jsou tak zakonzervovaní a zaslepení xenofobií, že nedokáží pochopit, ba ani naslouchat jiným názorům. Jakkoliv důležité je zde téma rasismu a lynčování, ústřední myšlenka se točí kolem způsobu jak proti němu bojovat. Zůstat nad věcí a řešit vše podle zákona, nebo bojovat proti přetvářce a zvůli zbraněmi, které ona sama používá? Postarší agent Anderson Gena Hackmana je pro mě nejsilnější devízou filmu - už proto, že je ve svém pozdějším filmu Cela smrti obsazen v roli na opačné straně barikády. Musím se přiznat, že jsem se nakonec přiklonil k právě jeho, poněkud problematickému řešení problému. Výsledný, výjimečně silný zážitek dotváří bombastická, ponurá hudba, lemovaná spirituály a klasickými bluespvými motivy. Pozn. pod čarou: filmu jsou často vyčítány historické nepřesnosti a nepodloženosti (ústřední zápletka s hledáním tří propagátorů občanských práv je autentická), ale to v mých očích excelentnímu dramatickému vyznění na přitažlivosti příliš neubírá. 90% ()
Čo beloch to psychopatická sviňa (až na Hooverových chlapcov, samozrejme), čo černoch, to nevinná utláčaná obeť. Nepopieram tragédiu afrického národa ani sa nesnažím ospravedlniť jeden z najhanebnejších momentov histórie Spojených štátov. Len toľká polarizácia a figúrkovitá charakterizácia postáv je už z dnešného pohľadu naivná, ruší a uberá tomuto filmu na pôsobivosti. V tomto smere lacná záležitosť, ale inak slušne vystavaná a napínavá krimi s vynikajúcim finále. ()
Povedený snímek zručného režiséra Alana Parkera, který se zabývá problematikou lidských práv Afroameričanů a rasismu v bouřlivých šedesátých letech v konzervativním prostředí amerického jihu. V době, kdy se sever Spojených států již v tomto směru velmi liberalizuje, kdy Martin Luther King je v čele umírněného křídla sociálního hnutí za zrovnoprávnění barevných Američanů, čili v době, kdy se na jih Spojených států dívají pokrokoví Američané ze severu jako na něco silně zpátečnického, buranského a zkostnatělého. V tomto bouřlivém a nestálém prostředí mají federální agenti, které vede idealista a liberálně smýšlející William Defoe a doplňuje ho pragmatik a realista Gene Hackman, vyšetřit zřejmě rasově motivovanou vraždu tří politických aktivistů boje za lidská práva. Atmosféra vykreslena velmi působivě i skrze poměrně střízlivě zachycenou brutalitu, ačkoliv mohl jít režisér v tomto směru ještě krapet dál. Kladem je vystižení dobových hodnotových proudů a především předložení nikoliv černobílého pohledu na problematiku, ale snaha o komplexnější postižení komplikovaného fenoménu (nejsou jen dobří a zlí, nejsou jen rasisté a liberálové). 9/10! ()
Galerie (69)
Zajímavosti (18)
- Don Johnson velmi stál o roli, kterou poté ztvárnil Willem Dafoe. (Kulmon)
- Alan Parker odmietol obsadiť Samuela L. Jacksona s tým, že neznie dostatočne južansky. Jackson pritom vyrastal v Chattanooga v štáte Tennessee (má južnú hranicu s Mississippi), zatiaľ čo Alan Parker pochádzal z Islingtonu v severnom Londýne v Anglicku. (Arsenal83)
- Film se zakládá na skutečné události, která začala tak, že byli zadrženi aktivisté James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner, kteří jeli vyšetřovat podpálení černošského kostela v okresu Neshoba Country ve státě Mississippi. Během pátrání byli zajati gangem Bílých rytířů z Mississippi – což byla místní skupina Ku-klux-klanu. Těla vyšetřovatelů byla o 44 dní později v místní přehradě nalezena. O 3 roky později (v roce 1967) začala policie trestné stíhání proti 21 předpokládaným útočníkům – nakonec bylo 8 lidí odsouzeno. V roce 2005 (po 41 letech) byl odsouzen také kazatel Edgar Ray Killen (v 80 letech), který v roce 2018 zemřel ve vězení. (Varan)
Reklama