Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (327)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Hořící Mississippi není jen kvalitní kriminální drama, ale i politický film s jasně vyprofilovaným názorem a konec konců i umělecké zpracování skutečného případu, který rozjitřil veřejné mínění ve Spojených státech, když došlo k vraždě tří aktivistů proti rasové segregaci. Je to jeden z nejzásadnějších příspěvků Hollywoodu k palčivému tématu rasismu. Kriminálek je spousta, ale kvalitních filmů s nekompromisním politickým postojem je nesrovnatelně míň. Nejde o běžnou žánrovku, ale o apel proti vlivi Ku-klux-klanu a polemiku se sociálním konzervatismem a jižanským hodnotovým žebříčkem. Film měl zjevně připomenout a znovu rozhýbat silná témata, která v americké společnosti rezonovala v 60. letech. Z hereckého projevu zúčastněných velkých jmen mám pocit, že ani Hackman, Dafoe a McDormand nebrali své role jako běžný kšeft a do svého projevu vložili i své přesvědčení. Celkový dojem: 95 %. ()

jerry12 

všechny recenze uživatele

85%. Béčko, kterému nechybí přesně to, co nízkorozpočtový snímek potřebuje, aby se mohl rovnat drahým blockbusterům - atmosféra a emoce. Mississippi Burning obojím doslova srší a především emoce vyvolává na úrovni skoro až filozofické, přičemž do sebe plynule proplétá dvě narativní linie - na jedné straně analyzuje morální dilemata problematiky rasismu v USA v době, kdy už do jisté míry pokračovala Kennedyho uvolňující vize rovnoprávnosti, což je ta klíčová funkční linie; jakoby bokem navíc sledujeme "bonusovou" linii primárně charakterovou, která předkládá v návaznosti na vyprávění dvě postavy, které nejsou nijak významně vrstveny do hloubky, ale jejichž komplex neúplatnosti, byť třeba ne vždy směrován stejnou cestou (i když pořád ke stejnému cíli), je silně motivační a má hluboký přesah daleko za filmové plátno. Tato linie možná nebyla záměrem, aby inspirovala, a s největší pravděpodobností byla rozvíjena ve scénáři nahodile v nutné paralele s dějem samotným, nicméně přístup obou agentů k situaci bere dech a měl by se stát vstupním záznamem pro všechny veřejně činné osoby (a to zdaleka ne jen co se týče přístupu k menšinám a problematiky rasismu obecně). Nakolik je dnes tak dogmatická loajalita svému poslání realistická, je otázka, nicméně Ward s Andersonem jsou encyklopedickou ukázkou hrdinství, stejně jako Mississippi Burning je ukázkou precizní atmosferické tvorby, jejíž význam není komerční nebo ryze kinematografický, ale nabízí odpovědi na otázky, které západní svět často a na mnoha místech v různé míře trápí dodnes, ale zároveň ukazuje profilový fundamentalismus Američanům vlastní, který v mírnější a skrytější podobě vidíme i nyní, o 50 let později, kdy už se rasismus zdá být přežitkem, asi proto, že už se o něm nemluví a že jeho podoba je spíše symbolická. I tak ale stále existuje a filmů naprosto devastujících veškeré předsudky a iluzi nerovných hodnot mnoho není; a už vůbec ne těch, které mají moc skutečně inspirovat. Mississippi Burning patří k těm nejlepším z nich. Alan Parker zdánlivě neřešitelná jednosměrná morální dilemata umí, což dokázal později s trestem smrti v The Life of David Gale, ale právě Mississippi Burning je jeden z těch snímků, které by měl vidět a především vnímat každý a přesto ho v žádných filmových učebnicích nenajdete. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý film z nedávnej a pritom tak vzdialenej histórie južných častí USA. Je ho možné vnímať ako konkrétny obraz rasovej neznášanlivosti, ale tiež aj zo všeobecnejšieho hľadiska o ľudskej zlobe a nenávisti, pôvodne generovanej predsudkami a pocitom ohrozenia, ktoré sa neskôr vymknú spod kontroly a žijú si vlastným životom. Film disponuje vynikajúco vytvorenou atmosférou, stupňovaním napätia, obrazovou stránkou a skvelými hereckými výkonmi. Ak mu mám niečo vyčítať, tak je to jeho čiernobielosť. Postavy sú zbytočne polarizované podľa farby pleti. Na druhej strane patrí ku kladom, že obe hlavné postavy príbehu sú vykreslené plasticky a vierohodne. A na konci filmu si divák uvedomí, aký kus cesty urazila Amerika v tejto otázke za uplynulých 50 rokov. ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Čo beloch to psychopatická sviňa (až na Hooverových chlapcov, samozrejme), čo černoch, to nevinná utláčaná obeť. Nepopieram tragédiu afrického národa ani sa nesnažím ospravedlniť jeden z najhanebnejších momentov histórie Spojených štátov. Len toľká polarizácia a figúrkovitá charakterizácia postáv je už z dnešného pohľadu naivná, ruší a uberá tomuto filmu na pôsobivosti. V tomto smere lacná záležitosť, ale inak slušne vystavaná a napínavá krimi s vynikajúcim finále. ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Jo, černí to na jihu neměli - a nejspíš ještě nemají - lehký. Přesvědčil se o tom jak Sidney Poitier, tak Gregory Peck. Oceňuji snahu tvůrců poukázat na problém rasové segregace, rasismu, antisemitismu, antikomunismu a bůhvíčehoještě, bohužel se snímek chvílemi vleče, a kdyby Alan Parker trochu víc zatopil pod kotlem (a jako že na to má), mohl být výsledek mnohem působivější. Nicméně Hackman je sympaťák a všichni ti jižanští burani působí přesvědčivě. Jediný, kdo tak trochu stojí stranou, je Williem Dafoe. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Klipy spravodajských rozhovorov nakrútil Alan Parker so skutočnými miestnymi obyvateľmi z Mississippi. (Arsenal83)
  • Natáčení začalo 7. března 1988 a skončilo 14. května 1988. Natáčelo se v amerických státech Alabama a Mississippi. (Varan)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama