Jindřich V.

Laurence Olivier je skvělý herec, ale tady jsem mu to místy prostě nevěřil. Jako kdyby hrál více hlasem, než aby hrál celým tělem. Snad to bylo i pro celé pojetí filmu, kdy opravdu sledujete hlavně divadelní hru, čemuž je podřízené i skvělé úvodní intro. Ty miniatury jsou boží. Přesto si pořád myslím, že Shakespeare se nejvíc hodí právě na divadlo. (19.09.2014)

Od spojení Lawrence Oliviera a Williama Shakespeara bych čekal mnohem víc. Neznaje předlohu, musím říct, že mě trochu zklamala. Alespoň tedy v tomto provedení jsem nevypozoroval žádný dramatický oblouk. Příběh je vlastně popis jedné vyhrané bitvy s happy endem, nic víc. Nesednul mi ani herecký styl, který je pro filmový pás zbytečně teatrální a ukřičený. Zajímavější je řežisérská koncepce filmu, kdy se film vyvíjí od minimalistického úvodu v divadle Globe, až po epicky natočenou bitvu s francouzskou armádou. Režijně tedy film celkem povedený je. Po těchto velkých scénách, ale přijde dlouhý nezajímavý a nadybtečný závěr, který filmu ubírá na tempu a rozbíjí gradaci.Možná až příliš divadelní pro film. (10.12.2012)

Dejovo je to už dnes značne zjednodušené, dobýjať Francúzsko je v poriadku, i keď sa Británia musela brániť útokom dobyvateľov počas druhej svetovej vojny. Olivier ale urobil z divadelnosti látky prednosť a to tým, že ju priznáva a hrá sa s ňou. Sledovať celý film ako fiktívny záznam divadelnej hry by bolo obtiažne, tak sa akoby v roli diváka tohto divadla vžívame natoľko do deja, že prestaneme sledovať okolie a nakoniec sa ocitáme vo filme, kde už nie sú divadelné papundekle, ale monumentálne exteriérové scény. A tak zase cez divadelnú formu filmu naspäť do divadla. Henry V musí tešiť filmových hard core vedcov, ktorí na ňom môžu skúmať filmové médium, úlohu diváka a filmovú ilúziu a bohvie čo ešte. Vy si vychutnajte film, nie nepodobný Husovskej trilógii. (19.10.2015)

Upraveno v květnu 2021. Jindřich V. pod režisérskou taktovkou Laurence Oliviera je příkladně monumentálním převodem Shakespeara na filmové plátno. V tom vyšším zájmu a k podpoře morálky normanské invaze je Jindřich umírněnější a humánnější, výpravná a výtvarná stylizace vychází z pozdně gotických iluminací, barva září přes krajiny mocenského dobývání, nadhled má sehrané souznění rytmu. Shakespeare v celé nádheře britské mocenské velkoleposti! Hrdinou okázalého eposu je Jindřich V. (vynikající Laurence Olivier), anglický král, ctižádostivě lačný po rozšíření vlastní moci na Kontinent. Rozhodný, šlechetný, milovaný a vítězný vládce. Hlavní ženskou postavou jest Kateřina (příjemná Renée Asherson), francouzská princezna, vítězná odměna i sjednocující prostředek válečného soupeření. Z dalších rolí: ten chvástavý zbabělec Ancient Pistol (Robert Newton), dobový průvodce divadelní hrou Chorus (Leslie Banks), královo dobývání podporující arcibiskup z Canterbury (Felix Aylmer), uhoněný biskup z Ely (Robert Helpmann), Jindřichův velitel vlastních bojů hrabě ze Salisbury (Griffith Jones), králův strýc, kancléř, vévoda z Exeteru (Nicholas Hannen), králův bratr, vévoda z Gloucesteru (Michael Warre), zuřový desátník Nym (Frederick Cooper), jeho uklidňující kamarád, poručík Bardolph (Roy Emerton), bývalý králův společník Sir John Falstaff (George Robey), vystrašený starý francouzský král Karel VI. (Harcourt Williams), domýšlivý francouzský princ, Dauphin (Max Adrian), podlý francouzský Konstábl (Leo Genn), či Kateřinina komorná a učitelka angličtiny Alice (Ivy St. Helier). Jindřich V. pod dohledem Laurence Oliviera je velkolepým filmovým přepisem Shakespeara v gotické výtvarné stylizaci a se svým dobovým poselstvím ve válečné zlobě. (23.03.2011)

Zklamání. Mám rád Shakespeara, protože jeho příběhy jsou plné emocí, a fungují tak i v dnešní době. Při Romeovi a Julii pláčeme, při Večeru tříkrálovém se smějeme, při Richardovi III. jsme naštvaní. Bohužel Jindřichovi V. se nepodařilo ve mně žádné emoce vyvolat. Kulisy a kostýmy jsou fajn, stejně jako zarámování příběhu divadlem Globe, ale pochopte.. Čekal jsem pořádný krvavý šejkspírovský nářez a přišla pohádka od Drdy. (16.09.2010)